Jedno srpnové výročí
Hlavní město Praha má dlouhou a bohatou historii. Ale postřehli jste, že novodobá sjednocená správa Prahy má letos v srpnu 225 let ? Už v únoru 1784 rozhodl císař Josef II.svým dvorským dekretem o spojení čtyř dosud samostatných pražských měst (Hradčany, Malá Strana, Staré Město a Nové Město) pod jednu správu. Tento správní celek měl tehdy asi 72 tisíc obyvatel, kteří žili ve více jak 3 tisících domech a šlo o druhé největší město v monarchii (po Vídni).
Císař touto reformou vlastně nastartoval moderní éru spravování Prahy jako jednotného hlavního města země. Posíleno bylo zasahování státu do feudálních privilegií. Začala přeměna města spíše středověkého charakteru v modernější město s nezbytnou infrastrukturou a efektivní správou. O podrobnostech této události se lze dočíst např. v docela zajímavé pragensii „Spojení pražských měst v roce 1784“ od Ondřeje Bastla, která vyšla k letošnímu výročí.
1.srpna 1784 začal na staroměstské radnici úřadovat Magistrát spojeného královského hlavního města Prahy. 9. srpna 1784 se pak konala slavnostní první schůze magistrátu spojené Prahy. V čele městské rady tehdy stál purkmistr (z německého Bürgermeister) – titul primátor se začal používat až po roce 1922. V čele sjednoceného hlavního města se od té doby vystřídalo 44 jmen.
Tím prvním byl český šlechtic a právník, rada apelačního soudu Bernard Augustin Záhořanský z Vorlíka. 30. dubna 1784 ho vybralo na 40 volitelů vybraných z nejváženějších měšťanů. Pak následovalo potvrzení ve funkci panovníkem a až poté (19. července 1784) se první pražský pukrmistr slavnostně ujal funkce, ze které dobrovolně, aby se mohl plně věnovat své právnické profesi, odstoupil v roce 1788.
Tehdy 28 členná pražská rada také m.j. přijala první znak pro celou Prahu – červený štít ze zlatou městskou zdí a v otevřené bráně byla vložena obrněná paže držící meč. Mimochodem, tento nejstarší erb hlavního města byl převzat z dřívějšího znaku Starého Města pražského a byl v této podobě používán v období 1784-1918 a jeho hlavní prvky jsou v pražském znaku dodnes.
V hlavním městě se po této reformě poměrně rychle vytvořil správní, policejní a soudní úřad, do jehož pravomoci spadalo všechno nešlechtické obyvatelstvo Prahy včetně dříve privilegovaných či z městské působnosti vyňatých skupin jako bylo duchovenstvo, členové univerzity či židé. Nový magistrát prošel od roku 1784 různými reformami. Prolínaly se v ní potřeby rostoucího města, různě zájmy jednotlivých částí Prahy i zemského gubernia. Volby pražského zastupitelstva byly zřízeny až v reformách po roce 1848. Možná ale neuškodí si událost starou 225 let i dnes připomenout.
P.S. : pokud jsem někoho tímto historickým exkursem zklamal a čekal připomenutí jiného srpnového výročí, dovoluji si ho odkázat např. na mé vystoupení na loňském semináři Společnosti pro Evropský dialog k 40. výročí roku 1968 popř. na další četné články a rozhovory na toto téma. Viz zde :
"Jiří Dolejš : Pražské jaro z pohledu KSČM"
"Jiří Dolejš : O akčním programu roku 1968"
"Jiří Dolejš : 1968 - energie ztracené naděje"
Císař touto reformou vlastně nastartoval moderní éru spravování Prahy jako jednotného hlavního města země. Posíleno bylo zasahování státu do feudálních privilegií. Začala přeměna města spíše středověkého charakteru v modernější město s nezbytnou infrastrukturou a efektivní správou. O podrobnostech této události se lze dočíst např. v docela zajímavé pragensii „Spojení pražských měst v roce 1784“ od Ondřeje Bastla, která vyšla k letošnímu výročí.
1.srpna 1784 začal na staroměstské radnici úřadovat Magistrát spojeného královského hlavního města Prahy. 9. srpna 1784 se pak konala slavnostní první schůze magistrátu spojené Prahy. V čele městské rady tehdy stál purkmistr (z německého Bürgermeister) – titul primátor se začal používat až po roce 1922. V čele sjednoceného hlavního města se od té doby vystřídalo 44 jmen.
Tím prvním byl český šlechtic a právník, rada apelačního soudu Bernard Augustin Záhořanský z Vorlíka. 30. dubna 1784 ho vybralo na 40 volitelů vybraných z nejváženějších měšťanů. Pak následovalo potvrzení ve funkci panovníkem a až poté (19. července 1784) se první pražský pukrmistr slavnostně ujal funkce, ze které dobrovolně, aby se mohl plně věnovat své právnické profesi, odstoupil v roce 1788.
Tehdy 28 členná pražská rada také m.j. přijala první znak pro celou Prahu – červený štít ze zlatou městskou zdí a v otevřené bráně byla vložena obrněná paže držící meč. Mimochodem, tento nejstarší erb hlavního města byl převzat z dřívějšího znaku Starého Města pražského a byl v této podobě používán v období 1784-1918 a jeho hlavní prvky jsou v pražském znaku dodnes.
V hlavním městě se po této reformě poměrně rychle vytvořil správní, policejní a soudní úřad, do jehož pravomoci spadalo všechno nešlechtické obyvatelstvo Prahy včetně dříve privilegovaných či z městské působnosti vyňatých skupin jako bylo duchovenstvo, členové univerzity či židé. Nový magistrát prošel od roku 1784 různými reformami. Prolínaly se v ní potřeby rostoucího města, různě zájmy jednotlivých částí Prahy i zemského gubernia. Volby pražského zastupitelstva byly zřízeny až v reformách po roce 1848. Možná ale neuškodí si událost starou 225 let i dnes připomenout.
P.S. : pokud jsem někoho tímto historickým exkursem zklamal a čekal připomenutí jiného srpnového výročí, dovoluji si ho odkázat např. na mé vystoupení na loňském semináři Společnosti pro Evropský dialog k 40. výročí roku 1968 popř. na další četné články a rozhovory na toto téma. Viz zde :
"Jiří Dolejš : Pražské jaro z pohledu KSČM"
"Jiří Dolejš : O akčním programu roku 1968"
"Jiří Dolejš : 1968 - energie ztracené naděje"