Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na své poslední schůzi projednal listopadovou makroekonomickou prognózu ČNB. Centrální banka v ní oproti říjnové prognóze Ministerstva financí ČR zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro příští rok (růst HDP 1,4%).

Tuto prognózu sestavuje pravidelně tým specialistů a projednává ji bankovní rada ČNB. Finální scénář prezentuje názor této klíčové ekonomické instituce na pravděpodobný vývoj české ekonomiky. S prognostickým scénářem ČNB byly diskutovány hlavní nejistoty a rizika nejbližší budoucnosti.
Optimismus prognózy ČNB se opírá o oživení růstu v zahraničí a očekávání finančních analytiků. Odlišný pohled mají ale výrobní podniky. Nedostatek zakázek, menší dostupnost úvěrů a nižší investiční aktivita vedou zaměstnavatelské organizace k obezřetnějším závěrům. Odbory zase upozorňují, že motorem růstu nebude domácí poptávka a zejména že neporoste spotřeba domácností.
Hlavním faktorem oživení české ekonomiky má tedy být zahraniční poptávka (odhadována podle publikace Consensus Forecasts). Přitom i prognostici ČNB připouští možný vývoj vnějšího okolí ve tvaru křivky „W“. To znamená že po dílčím oživení přijde druhá vlna problémů. Ekonomický růst eurozóny má dosahovat jen 1,1% HDP. Finanční trhy se zdaleka nezbavily problémů, problémy má dolar a tím i držitelé dolarových aktiv. O ožívající trhy vypukne ostrá mezinárodní konkurence
Zahraničí vývoj ovlivní českou ekonomiku přes saldo zahraničního obchodu a tady nemusí být vše tak bezproblémové. Prognóza ČNB pracuje s předpokladem stabilního měnového kursu. Přinejmenším rozdíl českých a zahraničních úrokových sazeb může působit proti dlouhodobé tendenci zhodnocování české měny. Kursovým kanálem se může do české ekonomiky přenášet inflační vývoj. Veřejná podpora uvolněná ve světě v stovkách miliard dolarů se musí nějak projevit.
V českém prostředí se také projeví brzdný účinek tzv. Janotova balíčku, vyšší růst regulovaných cen,. vyhasne efekt zahraničního šrotovného a zesílí strukturální problémy, zejména na pracovním trhu. ČNB odhaduje rekordní míru nezaměstnanosti více jak 11% (v metodice ILO by to bylo přes 9%). Případná depreciace kursu koruny by ovlivnila i ceny dovozů. Také vývoj české ekonomiky tedy bude mít charakter křivky „W“. ČNB předpokládá, že po oživení koncem roku 2009 přijde opětné zvolnění. A její odhady se mohou ukázat ještě jako poměrně optimistické.
Pro ČNB je důležitá prognóza cenového vývoje. ČNB pracuje s údaji poskytovaných ČSÚ. V poslední době ale sílí diskuse na téma potřebnosti aktualizace struktury cenového indexu, kterým se měří cenový vývoj. Nejde jen o sociální citlivost některých položek a s tím spojené spotřebitelské chování, ale také o inflační dopady oceňování některých aktiv. Není také pravděpodobné, že by zvyšování nepřímých daní bylo pohlceno snižováním marží výrobců spotřebních statků a služeb.
ČNB připouští, že cenový vývoj překročí inflační cíl, někteří experti ale připouští že by ceny mohly dosáhnout horních hodnot intervalu oficiálních odhadů, tj. 4-5%. To by samozřejmě negativně ovlivnilo hodnotu úspor a vkladů a také by to znamenalo pokles reálných mezd. Odbory na jedné straně vyzývají k větší aktivitě, na druhé straně jsou nuceny upřednostňovat udržení pracovních míst před mzdovým vývojem. Mírné nominální zvýšení mezd dle očekávat v soukromém sektoru, ve veřejném sektoru ale může objem vyplacených mezd dokonce klesat.
Diskuse nad prognózou ČNB zdaleka neotevřela všechna rizika a nejistoty budoucího vývoje. Potvrdila však rostoucí potřebnost strategického uvažování při tvorbě hospodářské politiky země. V tomto ohledu máme v ČR po létech pasivity co dohánět.

Článek byl zveřejněn 1. 12. 2009 na www.halonoviny.cz