Rozprava plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku se věnovala Zprávě o dosaženém pokroku v přístupových jednáních Chorvatska s EU. Chorvatsko ukončilo již projednávání 28 z celkového počtu 35 kapitol. Usnesení, formulované rakouským sociálním demokratem Hannesem Swobodou, ovšem upozorňuje i na problémy, zejména s korupcí a návratem uprchlíků.

Zpráva je pro Chorvatsko celkově příznivá. Ukazuje, že země se blíží ukončení přístupových jednání. Zároveň však, tak jako v předešlých letech, poukazuje na přetrvávající nedostatky, často velmi závažné. Ve světle zkušeností s chorvatsko-slovinským územním sporem znepokojuje, že v řadě teritoriálních sporů Chorvatska s jeho dalšími sousedy (zejména Bosnou a Hercegovinou, ale i Srbskem a Černou Horou) nedochází k výraznějšímu příznivému posunu.

Vážné otázky dlouhodobě vyvolává velmi liknavý postoj k trestání válečných zločinů spáchaných na Srbech. K vyšetření a stíhání stále zůstává "několik stovek případů", jejichž ignorování chorvatskou justicí udržuje nedůvěru Srbů. Chorvatsko také stále ještě nepředalo haagskému Tribunálu (ICTY) tzv. "dělostřelecké deníky". Takže nastává čas zamyslet se, jak daleko chce EU v této věci jít.

Jen omezený byl i v roce 2010 návrat srbských uprchlíků. Zpráva neuvádí, kolik z oněch cca 130.000 Srbů, co se do Chorvatska po válce vrátili, je ze Srbska a kolik z Republiky Srbské v BaH. Počet srbských uprchlíků v Republice Srbské (BaH) je ale již několik let přibližně stejný (mezi 25.000 až 35.000 osobami). Chorvatské úřady totiž jejich návrat fakticky znemožňují (hlavně kvůli tomu, že neřeší otázky jako návrat majetku, bytů, nájemních práv, penzí atd.)