Volba prezidenta republiky
Je to divné, ale kolega Hynek Fajmon, europoslanec za tvrdé jádro ODS, mi onehdy promluvil z duše. Nechce přímou volbu prezidenta republiky. Vidíte, ani já, v rozporu s linií mé strany, jsem nikdy v přímé volbě neviděl nic pozitivního.
Argumenty mám s Fajmonem téměř shodné. Přímá volba stojí peníze. Odhady jsou od půl miliardy do miliardy korun. Za to postavíte slušnou fakultu nebo nemocnici. Pohled na prázdnou louku, kde mohla stát ta moderní nemocnice, mi přijde jako výmluvný. Srovnám-li sebedemokratičtěji zvoleného Václava Klause s vybaveným špitálem, Klause nevolím.
Vedle veřejných výdajů bych ale připomněl i výdaje na volební kampaně a mediální masáže. Odkud by prezidentští kandidáti peníze brali a kolik by dlužili sponzorům, reklamním a mediálním magnátům, se neodvážím pomyslet. Co by bylo jejich závazkem? Čím by museli sponzorům plnit? Cesta k berlusconizaci politiky by byla otevřena dokořán.
Kolega Fajmon správně připomíná, že prezidentskou volbou dále zhoustne koloběh neustálých voleb a volebních kampaní. Už nyní nás propletenec komunálních, krajských, senátních, sněmovních a evropských voleb odsuzuje v podstatě k permanentní volební kampani. Namísto odpovědnosti se politici donekonečna předhánějí v slibech. Politický cyklus přestal být cyklem a stal se konstantou nenávisti, hysterie a prodeje iluzí. Prostor na reálnou práci se zúžil. Přímá volba šesté demokratické instituce (prezidenta) tak racionální obsah demokracie více omezí, než prohloubí.
V požadavku volby prezidenta, který svého času formulovalo referendum uvnitř sociální demokracie, je skryt úsměvný paradox. Účastníci si sice přáli přímo volit prezidenta, nicméně chtěli dále omezit jeho beztak chabé pravomoci. V takovém případě bychom ale mohli mít místo prezidenta plyšového medvěda. Kdybychom k tomu nahradili 660 hlav hradní stráže cínovými vojáčky, ušetřili bychom další miliardu ročně.
Zastánci lidové volby prezidenta tvrdí, že stávající způsob je nedůstojný. Já myslím, že stávající způsob je naopak pro voliče velmi poučný. Aspoň jednou za pět let se mu dostane v přímém přenosu k nahlédnutí, jak politika vypadá doopravdy. Ušetříme-li miliardu, ať si klidně prezidenta volí senátoři a poslankyně s obnaženými hýžděmi.
Prezident by neměl zpychnout. Ne nadarmo Přemyslovcům ukazovali lýkové střevíce.
Argumenty mám s Fajmonem téměř shodné. Přímá volba stojí peníze. Odhady jsou od půl miliardy do miliardy korun. Za to postavíte slušnou fakultu nebo nemocnici. Pohled na prázdnou louku, kde mohla stát ta moderní nemocnice, mi přijde jako výmluvný. Srovnám-li sebedemokratičtěji zvoleného Václava Klause s vybaveným špitálem, Klause nevolím.
Vedle veřejných výdajů bych ale připomněl i výdaje na volební kampaně a mediální masáže. Odkud by prezidentští kandidáti peníze brali a kolik by dlužili sponzorům, reklamním a mediálním magnátům, se neodvážím pomyslet. Co by bylo jejich závazkem? Čím by museli sponzorům plnit? Cesta k berlusconizaci politiky by byla otevřena dokořán.
Kolega Fajmon správně připomíná, že prezidentskou volbou dále zhoustne koloběh neustálých voleb a volebních kampaní. Už nyní nás propletenec komunálních, krajských, senátních, sněmovních a evropských voleb odsuzuje v podstatě k permanentní volební kampani. Namísto odpovědnosti se politici donekonečna předhánějí v slibech. Politický cyklus přestal být cyklem a stal se konstantou nenávisti, hysterie a prodeje iluzí. Prostor na reálnou práci se zúžil. Přímá volba šesté demokratické instituce (prezidenta) tak racionální obsah demokracie více omezí, než prohloubí.
V požadavku volby prezidenta, který svého času formulovalo referendum uvnitř sociální demokracie, je skryt úsměvný paradox. Účastníci si sice přáli přímo volit prezidenta, nicméně chtěli dále omezit jeho beztak chabé pravomoci. V takovém případě bychom ale mohli mít místo prezidenta plyšového medvěda. Kdybychom k tomu nahradili 660 hlav hradní stráže cínovými vojáčky, ušetřili bychom další miliardu ročně.
Zastánci lidové volby prezidenta tvrdí, že stávající způsob je nedůstojný. Já myslím, že stávající způsob je naopak pro voliče velmi poučný. Aspoň jednou za pět let se mu dostane v přímém přenosu k nahlédnutí, jak politika vypadá doopravdy. Ušetříme-li miliardu, ať si klidně prezidenta volí senátoři a poslankyně s obnaženými hýžděmi.
Prezident by neměl zpychnout. Ne nadarmo Přemyslovcům ukazovali lýkové střevíce.