Ničemu nerozumím v české politice, ačkoli jsem za to nehorázně placen. Mám totiž leštěné koryto v Bruseli, bych dělal politiku českou a evropskou. Ale k porozumění té české politice nestačí ani hříšné peníze, co nám tu platí zejména Němci. Nestačí ni zástup politológů, kteří pro mne politiku předžvýkávají, analýzují a mají vkládat do mé sprosté huby oduševnělé věty... Jsem v troubě a nechápu nic. I v té nehostinné Bruseli jsou z toho Česka národové celí tumpachoví.

Když nastoupili tříkoaličníci z Nečasstrany, Bártostrany a Kaloustrany do vlády a udělali dlouhý frňák na sociální demokraty, co vyhráli volby, měli sto osmnáct hlasů. Mohli dělat, co chtěli, mohli se stavět na hlavu a rozpočtově odpovědně snižovat důchody, zvyšovat zdravotnické poplatky a zdražovat potraviny. Ale nedělají nic, hádají se mezi sebou a dokonce se srdnatě mydlí i uvnitř vlastních stran.

Vláda, kde šéfovi fondu Michálkovi ministr vnitra poradil, ať si nahraje jeho ministerského kolegu Drobila, a on ho fakt nahrál, je dost nahraná. Nahraný byl ale i místopředseda věcí veřejných Škárka, který požádal, aby nebyl nahrán, načež byl nahrán tajně mikrofonem ukrytým v redaktorčině rajcovním výstřihu. Ministr financí si zase nahrál šéfredaktory novin, jak domlouvají pikle proti vládě zdražující noviny. Prý mystifikace, no ale věřte Kalouskovi...

Pak taky nahráli slečnu Kočí, což byla cílená mystifikace. Cílená mystifikace se ale natolik zdařila, že všichni věří, že to byla pravda. Strašné: mladičká politička dneška, nezatížená komunistickou minulostí, nemůže podle většinového názoru hovořit a konat než jako kříženec dlaždiče a běhny... A přitom pravý opak je pravdou, slečna Kočí patří ve skutečnosti k nejslušnějším vládním politikům.

Dva vysoce postavení politici udali stranického kolegu, že dostávali úplatky, aby byli loajální vlastní politické straně. Vlastník vládní strany zpracoval ve své firmě materiál o proniknutí do politiky, za účelem zajištění zakázek. Odstoupivší ministr životního prostředí potřeboval podle svého nahraného poradce půlmiliardový úplatek pro stranickou kasu ODS. Ministr obrany nařkl kolegy ministra financí Parkanovou a Bartáka, že pod jejich patronátem probíhaly superzlodějny na ministerstvu obrany. Náměstek ministra financí odpovědný za boj s korupcí si podle amerického velvyslance řekl o úplatek za nákup aut Tatra. Česká vláda si ale položila správnou otázku: je pro nás nějaký americký velvyslanec dost důvěryhodný?

Ministr financí poté kontroval udáním, že ministr obrany ještě jako ministr Evropy prostřednictví firmy Promopro předražil i topení a obzučení na rodovém zámku ministra zahraničí Hluboká. Ausgerechnet tam museli přijet evropští ministři zahraničí, co většinou stejně nepřijeli. Tím ale náklady za předsednictví nepřípustně vzrostly o desítky milionů a ministr obrany by měl odstoupit, protože podle ministra zahraničí měl hovno pod kontrolou. To bude asi pravda.

Ministr financí by měl odstoupit podle ministra vnitra, protože jako náměstek ministra obrany asistoval asi před padesáti lety u dodávky padáků od firmy, co nikdy neušila padák. Ty padáky sice padaly, ale padaly snad až příliš. Ministr financí se tomu směje, protože za to neodpovídal, je to dávno, je to promlčené a padlé vojáky to přebolelo. Zato ministerstvo financí vyšetřuje poslance ze strany ministra vnitra, že nosil sponzorské milióny do bank v pytlíku. Tajná služba ministerstva financí to ví sice rok, ale zveřejnila to, když z toho měl ministr financí radost.

To ministr Fuksa by měl podle koaličního partnera odstoupit kvůli banální zlodějně v lesích. Jakoby se tam nekradlo furt. Uklidňuje, že předsedu vlády nebudou policisté stíhat za neoznámení trestného činu, neboť z pouhého mailu nemohl rozpoznat trestnou činnost svého stranického místopředsedy a ministra. Zato ale vazebně stíhají šéfy dvou regionálních fondů jmenovaných minulými krajskými generalitami pod vlajkami dnešních koaličních partnerů. Ministr financí za to spravedlivě finančně potrestal dnešní vedení krajů, vedené opozicí. Epizodou je, že bruselští pacholci odmítli proplatit asi sto miliard fondům ministerstva dopravy. Zdá se těm hnidopichům, že se tam toho "předražilo" nějak moc. Čerpání fondů na ministerstvu průmyslu a obchodu, dlouhodobě pronajatému ODS, bruselští záškodníci rovnou zastavili. Jistě jim někdo pomluvil naši nadějnou demokracii.

Vláda má důvěru. Bylo optimistické sledovat, jak se v parlamentu všechny tři koaliční strany hlásily k boji proti korupci. Každá vládní strana tam řekla, že ona je tím hlavním bojovníkem proti korupci, a kdyby jí v tom ty druhé dvě strany nebránily, byla by již v Čechách ta prožluklá korupce dávno na hlavu poražena. Poté si vládní strany navzájem daly důvěru, protože prohnilá opozice by určitě neuměla tak dobře jako ony bojovat s korupcí.

Tak si vládní charakteři přece jen padli do náručí a korupce se potom před nimi třásla celé dva týdny. Jenže teď podal demisi vicepremiér John. Protože mu předseda vlády zabraňuje bojovat s korupcí. Zapeklitá věc. Ale copak může zrovna teď dát Nečas Johnovi protikorupční zelenou, když vyšetřují ducha ODS Dalíka za půlmiliardový požadavek úplatku za Pandury? Zpropadeně nemůže!

No a teď si představte, že tohle všecko máte někomu normálnímu ve Štrasburku vysvětlit. Technicky něco řeknete o hlasování o důvěře. O korupčních skandálech. Ale na otázku, jak je to konkrétně, odpovíte tak nějak obecně. Jo, jo, zakývá partner hlavou, máte to těžký, když váš prezident krade pera, že. A tu si najednou všimnete, že mají na stole před vámi psací potřeby pro jistotu uklizené.