Nečasův trumf proti stávkujícím: Lidové milice
„Republiku si rozvracet nedáme, stávkující seřežeme, vůdce stávek pozavíráme a jejich dětem nasadíme americké vši,“ zahájil premiér Nečas energicky schůzi bezpečnostní rady státu.
„Nasekáme jim prdel, jak sedlácké verbeži u Chlumce,“ zvolal rozjařeně Schwarzenberg: „Já jim dám, rušit robotu!“
Jen bývalý ministr Slamečka, kterého pozvali omylem, se zcela neorientoval. Postavil se do pozoru a zvolal: „Na stráž!“
„Kolik mužů může nasadit armáda?“ otázal premiér ministra obrany: „Žádám vás o sto tisíc ozbrojených mužů v plné polní!“
„Vždy připraven,“ zvolal Alexandr Vondra a zasalutoval: „Poslušně hlásím, že rozkaz nemohu splnit. Česká armáda, bohužel, nemá sto tisíc mužů a žen. Leda bychom vyhlásili mobilizaci nebo požádali o pomoc bratrskou německou armádu. Bez takových mimořádných opatření jsem schopen dodat tak pět tisíc vojand a vojáků.“
„Tak málo,“ protáhl obličej vztekle premiér a praštil pravítkem do stolu: „Tak jim koukejte aspoň rozdat ostré náboje!“
„Ostré náboje armáda nemá,“ odpověděl Vondra přiškrceným hlasem: „Za ministryně Parkanové se směly kupovat jen tupé náboje, aby si vojáci neublížili. Navíc slepé náboje jsou dražší a platí se z nich větší provize. To bylo, jak víte, bylo pět let hlavní koncepcí české obrany.“
“Kolik osob dodá policie? Nebo snad taky nemá náboje?“ obrátil se Nečas na ministra vnitra.
Ministr Kubice srazil své vyleštěné holínky a zapráskal předpisově fousy: „Policie České republiky v počtu čtyřicet jeden tisíc osm set čtyřicet jedna osoba je vybavena pistolemi české výroby a každý policista má dva plné zásobníky. Problém je pouze v tom, že policisté nesmějí dle platného a nezrušitelného rozkazu střílet.“
„Cože?“ zbrunátněl premiér.
„V souvislosti s úspornými opatřeními u Policie České republiky jsou již pět let zakázány cvičné střelby a policista, který se rok neúčastní cvičných střeleb, nesmí podle policejního zákona střílet. Jsme však plně připraveni stávkujícím vynadat. To umíme nejlíp.“
A tu se premiér obrátil na šedivého muže, který dosud seděl nepoznán. Teď teprve si přítomní všimli, že sice zestárl, ale neztratil energii. Byl to skutečně on, Miroslav Štěpán: „Čest práci, kterou chtějí narušovat nezodpovědné živly, které chystají demontáž naší svěží kapitalistické demokracie. Jako poslední velitel Lidových milic se se svými soudruhy ve vedení českých podniků, bank, školství a kultury hlásím k rozprášení třídního nepřítele!“
Na tváři premiéra Nečase se rozhostil vítězný úsměv…
Podle hlavního hygienika MUDr. Michaela Víta, je chování vlády vysvětlitelné tím, že do ČR byla zavlečena zmutovaná podoba nemoci šílených krav. V Ústavu molekulární genetiky ji zatím zkoumají pod pracovním názvem „nemoc šílených volů.“ Kalousek prý nakažen není, u něj stačí, když se z toho vyspí.
„Nasekáme jim prdel, jak sedlácké verbeži u Chlumce,“ zvolal rozjařeně Schwarzenberg: „Já jim dám, rušit robotu!“
Jen bývalý ministr Slamečka, kterého pozvali omylem, se zcela neorientoval. Postavil se do pozoru a zvolal: „Na stráž!“
„Kolik mužů může nasadit armáda?“ otázal premiér ministra obrany: „Žádám vás o sto tisíc ozbrojených mužů v plné polní!“
„Vždy připraven,“ zvolal Alexandr Vondra a zasalutoval: „Poslušně hlásím, že rozkaz nemohu splnit. Česká armáda, bohužel, nemá sto tisíc mužů a žen. Leda bychom vyhlásili mobilizaci nebo požádali o pomoc bratrskou německou armádu. Bez takových mimořádných opatření jsem schopen dodat tak pět tisíc vojand a vojáků.“
„Tak málo,“ protáhl obličej vztekle premiér a praštil pravítkem do stolu: „Tak jim koukejte aspoň rozdat ostré náboje!“
„Ostré náboje armáda nemá,“ odpověděl Vondra přiškrceným hlasem: „Za ministryně Parkanové se směly kupovat jen tupé náboje, aby si vojáci neublížili. Navíc slepé náboje jsou dražší a platí se z nich větší provize. To bylo, jak víte, bylo pět let hlavní koncepcí české obrany.“
“Kolik osob dodá policie? Nebo snad taky nemá náboje?“ obrátil se Nečas na ministra vnitra.
Ministr Kubice srazil své vyleštěné holínky a zapráskal předpisově fousy: „Policie České republiky v počtu čtyřicet jeden tisíc osm set čtyřicet jedna osoba je vybavena pistolemi české výroby a každý policista má dva plné zásobníky. Problém je pouze v tom, že policisté nesmějí dle platného a nezrušitelného rozkazu střílet.“
„Cože?“ zbrunátněl premiér.
„V souvislosti s úspornými opatřeními u Policie České republiky jsou již pět let zakázány cvičné střelby a policista, který se rok neúčastní cvičných střeleb, nesmí podle policejního zákona střílet. Jsme však plně připraveni stávkujícím vynadat. To umíme nejlíp.“
A tu se premiér obrátil na šedivého muže, který dosud seděl nepoznán. Teď teprve si přítomní všimli, že sice zestárl, ale neztratil energii. Byl to skutečně on, Miroslav Štěpán: „Čest práci, kterou chtějí narušovat nezodpovědné živly, které chystají demontáž naší svěží kapitalistické demokracie. Jako poslední velitel Lidových milic se se svými soudruhy ve vedení českých podniků, bank, školství a kultury hlásím k rozprášení třídního nepřítele!“
Na tváři premiéra Nečase se rozhostil vítězný úsměv…
Podle hlavního hygienika MUDr. Michaela Víta, je chování vlády vysvětlitelné tím, že do ČR byla zavlečena zmutovaná podoba nemoci šílených krav. V Ústavu molekulární genetiky ji zatím zkoumají pod pracovním názvem „nemoc šílených volů.“ Kalousek prý nakažen není, u něj stačí, když se z toho vyspí.