Bakteriální infekce, která zahubila desítky lidí, vypukla v Německu. Němci omylem nařkli z šíření choroby španělské okurky. Poté už Evropany na okurky nějak přešla chuť: Pěstitelé z Pyrenejského poloostrova svou zeleninu špatně prodávali. Španělští zemědělci teď chtějí za způsobenou škodu náhradu, bratru pár miliard eur. Škoda prý týdně dělá dvě stě milionů a dále roste. Němečtí braši Španělům slíbili, že se přimluví u Evropské unie, aby jim něco šoupla.

A tu se ozvali přísní obránci společného hrnce. Rozhořčen jest poslanec Evropského parlamentu Ouzký, který pozvedli své intelektuální kopí v sobotním Právu: Špatně prý němečtí soudruzi analýzovali, špatně germánští hygienici s lidem o umývání okurek komunikovali. Tak ať si teď Teutoni pěkně zaplatí, co si snědli. V daném případě nesnědli.

Zní to logicky. Ať platí viník. Jenže s těmi viníky vám je to trochu divné. My křesťané jsme také vždy byli s analýzou hned hotovi, když ve středověku vypukl mor. Hned jsme věděli, že nám židi otrávili studně. A tak jsme ty židy dílem povraždili a dílem vyhnali. Mor ale trval a povolil až za dlouhou dobu. Bodejť by ne, však taky nám židi otrávili studně pořádně…

Najít dnes zdroj, odkud se nákaza šíří, je přes veškerou vědu a techniku stále hledáním jehly v kupce sena. Rozhodnout o primárním nebo sekundárním zdroji je opravdu těžké. Na druhé straně ale při podezření nelze ohrožené nevarovat. Lékař jako pan Ouzký to ví jistě nejlépe. Nevarovat a nevyzvat k ochraně před nebezpečím vážné infekční choroby by bylo trestné. A tak se ale musíme smířit s tím, že i přes veškerou obezřetnost se nakonec mnohdy může ukázat, že nebezpečí bylo jinde.

Bude-li Španělům platit EU nebo Německo, pak rozdíl je v tom, že v prvním případě budou platit nejvíc Němci, v tom druhém budou Němci platit vše. Němci jsou totiž největšími čistými plátci do evropské pokladny. Němci jsou ale také dostatečně velikou ekonomikou, která by teoreticky i takovouhle a větší sumu bez problémů zaplatit mohla.

Pokud by škodu ale způsobila ekonomika středního rozměru, jako je Česká republika, mohl by ohrozit případný požadavek plného zaplacení škody veřejné finance. Eura se totiž v přepočtu na koruny množí, jak myši. A v kase máme tak pěkně vymeteno. Ani není třeba přílišně fantazie: země by mohla kráčet vstříc řecké krizi kvůli zbabrané detekci infikované zeleniny. Má tedy požadavek, aby s okurkami pomohla Evropská unie, docela hluboký smysl.