Rozpočtové zázraky
První čísla rozpočtu na příští rok potvrzují přesně to, co jsme říkali nad záměry fiskální reformy. Nikdo to nechtěl slyšet. Lidi čekali na zázraky. Víru v zázraky si nechtěli nechat vzít. Povedení taškáři Kalousek a Topolánek nám veřejně slibovali, že dozajista zhubneme, pokud budeme více jísti tučnou krmi, a že se královsky napojíme z vydatných saharských pramenů. Takové fantasmagorie jsou totiž srovnatelné se záměrem léčit rozpočtový deficit snížením daňových příjmů.
Výsledek se dostavil. Kalousek už nyní neplánuje dluhy platit, alebrž dále zadlužovat zemi. V podstatě úplně stejně jako loni Sobotka. Veřejný dluh stoupne téměř o 100 miliard. Cílem vlády je deficit veřejných financí ve výši 2,95 % HDP. To je náhodou zrovínka stejné číslo, kterého dosáhl v posledním rozpočtu ten „rozhazovačný“ socan Sobotka. Jenže v tom Sobotkově rozpočtu byly navíc desítky miliard mimořádných plateb ČNB a garancí. Topolánek s Kalouskem tedy rozhazují proklatě víc. Do mikrofonů ovšem dojemně vrkají, že nemohou dále zadlužovat zemi. Ti šibalové!
Valašský bard Topolánek před volbami pěl tklivou píseň o tom, jak snížením daní porostou rozpočtové příjmy. A dnes na to lze odpovědět stejně výstižně jako to řekl Cimrmanův pohádkový hrdina Bystrozraký: „Ptáte se, děti, kde jsou moji kolegové Dlouhý a Široký? Kdepak asi jsou? Kampak se nám ti čerchmanti schovali? Neschovali se, milé děti! Umřeli…“ V Kalouskově rozpočtu se nepočítá ani s pětníkem výnosu snížených daní. Ani se zlámanou grešlí.
Když do peněženky vložíme menší výplatu, nebudou penízky stačit na minulé výdaje. Když budou naše „chudé“ banky platit díky Melčákovi s Topolánkem menší daně, budou asi někde ty peníze chybět. Kdepak se budou peníze škrtat? Ve školství. 3,3 % nominálně dolů. Reálně 7 – 8 %. Učitelům klesnou reálné mzdy. Vysoké školy utřou. Nominálně přijdou o 8,6 %, reálně o 13 %. Bude se škrtat ve vědě. A v Akademii věd. Vědců je málo, jsou drzí, mnozí z nich umí sčítat a někteří i odčítat, takže opravdu nemohou věřit na fiskální reformu. Pakáž.
Ministr si měsíčně polepší na čisté výplatě tak o 18 tisíc. Obyčejní kmáni (85 % populace) nedostanou v podstatě nic. Co ušetří na přímé dani, utratí v nepřímé a za doktora. To je moc dobře, protože tím bude více Čechů motivováno, aby se stali ministry. A až budeme mít více ministrů, budeme se mít všichni líp. To dá rozum.
Rozpočtové zázraky se nedějí. Už aby přišel Jéžišek
Výsledek se dostavil. Kalousek už nyní neplánuje dluhy platit, alebrž dále zadlužovat zemi. V podstatě úplně stejně jako loni Sobotka. Veřejný dluh stoupne téměř o 100 miliard. Cílem vlády je deficit veřejných financí ve výši 2,95 % HDP. To je náhodou zrovínka stejné číslo, kterého dosáhl v posledním rozpočtu ten „rozhazovačný“ socan Sobotka. Jenže v tom Sobotkově rozpočtu byly navíc desítky miliard mimořádných plateb ČNB a garancí. Topolánek s Kalouskem tedy rozhazují proklatě víc. Do mikrofonů ovšem dojemně vrkají, že nemohou dále zadlužovat zemi. Ti šibalové!
Valašský bard Topolánek před volbami pěl tklivou píseň o tom, jak snížením daní porostou rozpočtové příjmy. A dnes na to lze odpovědět stejně výstižně jako to řekl Cimrmanův pohádkový hrdina Bystrozraký: „Ptáte se, děti, kde jsou moji kolegové Dlouhý a Široký? Kdepak asi jsou? Kampak se nám ti čerchmanti schovali? Neschovali se, milé děti! Umřeli…“ V Kalouskově rozpočtu se nepočítá ani s pětníkem výnosu snížených daní. Ani se zlámanou grešlí.
Když do peněženky vložíme menší výplatu, nebudou penízky stačit na minulé výdaje. Když budou naše „chudé“ banky platit díky Melčákovi s Topolánkem menší daně, budou asi někde ty peníze chybět. Kdepak se budou peníze škrtat? Ve školství. 3,3 % nominálně dolů. Reálně 7 – 8 %. Učitelům klesnou reálné mzdy. Vysoké školy utřou. Nominálně přijdou o 8,6 %, reálně o 13 %. Bude se škrtat ve vědě. A v Akademii věd. Vědců je málo, jsou drzí, mnozí z nich umí sčítat a někteří i odčítat, takže opravdu nemohou věřit na fiskální reformu. Pakáž.
Ministr si měsíčně polepší na čisté výplatě tak o 18 tisíc. Obyčejní kmáni (85 % populace) nedostanou v podstatě nic. Co ušetří na přímé dani, utratí v nepřímé a za doktora. To je moc dobře, protože tím bude více Čechů motivováno, aby se stali ministry. A až budeme mít více ministrů, budeme se mít všichni líp. To dá rozum.
Rozpočtové zázraky se nedějí. Už aby přišel Jéžišek