Dánsko předložilo rozsáhlý (62 stran) Program svého působení v čele Rady EU. Není závazný, plnění se formálně nekontroluje. Představení Programu premiérkou v EP 18. ledna ale dává představu, oč zde opravdu jde.

Není chybou Dánska, že nemá velké pozitivní téma. Má velké téma negativní - krizi eura. Kodaň si vybrala heslo "Pracovat společně" ("to work together"). Předsednický slogan musí být konstruktivní. V realitě bude Dánsko spíš sledovat tezi " udržme mašinu EU v chodu" (let´s keep the EU engine going).

Program vytyčuje čtyři priority: "Evropu odpovědnou, dynamickou, zelenou a bezpečnou." Konkrétně " Odpovědná" Evropa znamená vrátit důvěru v evropskou ekonomiku a přípravu reálného rozpočtu EU ("finanční rámec") na období 2014 - 2020. "Dynamická" Evropa - to je oživení hospodářského růstu a vytváření nových pracovních míst. "Zelená" Evropa je dánský a obecně severský ekologický evergreen. Konečně "bezpečná" Evropa je boj s organizovaným zločinem, terorismem, problematika migrace a azylová politika. Dánsko chce zvýšit úlohu a účinnost zahraniční politiky EU (Evropské služby vnější akce).

Krize v EU vyžaduje, aby se místo obvyklých dvou (jarní a letní) uskutečnily v průběhu předsednictví minimálně 3 summity (Evropské rady). Jsou naplánovány na konec ledna, května a června.

Program jako celek nepřináší nic zásadně nového, navazuje na postup předchozích předsednických zemí, tj. Polska a Maďarska. Už to je ilustrativní: Dánsko je dlouholetým členem EU, má z předsednictví značné zkušenosti (naposledy jej vykonávalo v letech 1993 a 2002.) Naopak Maďarsko a Polsko byly předsedy EU poprvé. V situaci, kdy se nové instituce (Prezident EU a ministr zahraničí EU) podle Lisabonské smlouvy teprve začaly prakticky používat. Přesto dánský program nemá větší ambice než maďarský a polský.

Dánové v r. 2000 v referendu odmítli přijetí eura. Ale jejich měna je s eurem svázána. Jako nečlen Eurozóny Dánsko ovšem nemá, byť jako předsednická země Rady EU, větší možnost vývoj při záchraně eura ovlivňovat. Bude se spíše snažit (ač o tom Program výslovně nehovoří), aby záchrana eura a nová smlouva dále či nevratně neprohloubily rozdělení EU do dvou skupin. Odtud heslo dánského předsednictví "pracovat společně". Program pro euro dánská premiérka výslovně zdůraznila.

Dánsko si v EU vymohlo tři výjimky: nepřijetí eura, nepřijetí společné bezpečnostní a obranné politiky, nepřijetí důležitých aspektů společné politiky spravedlnosti a vnitra. Další posílení rozdělení Evropy by vytlačilo Dánsko na okraj Evropy, posunulo jej k evropsky ostrakizované V. Británii.

S přijetím nové smlouvy nebude mít patrně Dánsko potíže. Parlament v nynějším složení by i euro přijal, ale s ohledem na krizi v této době vláda otázku nebude otevírat. Kvůli veřejnosti bude vláda spíše požadovat, aby její podpis na smlouvě neznamenal závazek převzít euro. Dánsko tuto povinnost nemá.

Věcně zůstane Dánsko asi stranou při přípravě finančního rámce (rozpočtu) EU na léta 2014 - 2020. K tomu je totiž mj. potřebná reforma Společné zemědělské politiky (polykající asi 30 % rozpočtu EU.) A vzhledem k prezidentským volbám ve Francii v květnu (tj. v zemi, kam směřuje podstatná část zemědělských dotací) reforma není v dohledu. Rozpočet snad bude schválen koncem r. 2012 za kyperského předsednictví.

Aby snad Dánsko nepůsobilo během předsednictví mimo, bude při přípravě finančního rámce hlasitě žádat zrušení britského rabatu. Anebo zavedení rabatu i pro Dánsko. Dánové uvádějí, že jejich země jako čistý plátce do rozpočtu EU je při přepočtu na hlavu největším přispěvatelem do pokladny EU.

Součástí Programu je posílení unijní zahraniční politiky. Ve skutečnosti ale bude Dánsko některé důležité aspekty diplomacie EU buď obcházet, nebo zpomalovat. Rozšíření EU na západní Balkán podporuje Dánsko spíše verbálně.

Dánsko je kontroverzním představitelem EU pro spolupráci s arabskými zeměmi. Společenský pohyb v části arabského světa postupně přivádí k moci islamisticky orientované režimy. Ty politické síly, které se dostaly do konfliktu právě s Dánskem na přelomu 2005/6 kvůli karikaturám proroka Mohameda. Tehdejší dánská pravostředová vláda zvolila v tomto konfliktu vůči Muslimům agresivní postoj. To není zapomenuto. Rozvoj styků EU s třetími zeměmi (USA, Čína, Rusko, Brazílie, Indie etc.) je v Programu zmíněn jen okrajově.

Spekulace, že k aktivitě Dánska v čele EU nepřispěje mezinárodní nezkušenost nové, sociálně-demokratické dánské premiérky Helle Thorning – Schmidtové vyvrátilo hned její první vystoupení v Evropském parlamentu, které bylo předneseno s bravurou. Nepracovala v exekutivě, její formální mezinárodní zkušenosti jsou dány pětiletým působením v Evropském parlamentu (EP) v letech 1999 - 2004. Před vrcholnými politiky zřejmě respekt nemá, má s nimi zkušenost z vlastní rodiny: Je snachou bývalého předsedy britské Labour Party Neila Kinnocka, který byl též evropským komisařem pro dopravu. Tchýně Glenys Kinnocková byla britskou ministryní pro Evropu a členkou Horní sněmovny. Manžel Stephen pracuje jako ředitel ekonomického fóra v Davosu.

Jakkoli je to jinde ve Skandinávii běžné, Schmidtová je první ženou v Dánsku na postu předsedkyně vlády. Bude mít plnou podporu Evropských sociálních demokratů v EP - dánská sociální demokracie pod jejím vedením po volbách v září 2011 sestavila po 10 letech, byť s odřeným ouškem, se třemi dalšími stranami vládu. Těsný výsledek je však v Dánsku obvyklý.

Za minulých 10 let vytvořily dánské vlády pravého středu v Evropě kolem své země politickou pachuť. Dánsko bylo pro Evropu na prahu 3. milénia modelem demokracie a tolerance. Po volbách v r. 2001 ale liberální Venstre vytvořila menšinovou vládu s parlamentní podporou antiislámských xenofobů z Dánské lidové strany. Rok poté, co tento recept vyzkoušel s Haiderovými Svobodnými v Rakousku lidovec Schüssel (za což si vykoledoval v EU politickou izolaci.) Toto aranžmá vydrželo v Dánsku 10 let, jeho součástí byla i protiislámská arogance vlády kolem karikatur. Země poněkud ztratila na pověsti jako vzor tolerance.

Z pohledu nedávného českého předsednictví je víc než zajímavé, že Dánsko hodlá na předsednictví vynaložit jen 35 mil. Euro, tedy cca 875 milionů Kč. Vzhledem k tomu, že české náklady předsednictví se pohybovaly v rozpětí 3 - 3,5 mld Kč, je zřejmé, že kauza ProMoPro je jen jednou ze součástí šedivých finančních toků, nikoli jejich součtem.