Sociální demokrat v čele Evropského parlamentu
383 hlasy byl dnes dopoledne již v první kole hlasování zvolen předsedou Evropského parlamentu Martin Schulz. Je to dobrý výsledek a znamená hlavně, že dohody v Evropském parlamentu platí. Připomínám, že po minulých volbách došlo k dohodě, že první polovinu funkčního období bude předsedou Parlamentu kandidát Evropských lidovců a v druhé polovině nastoupí reprezentant frakce Socialistů a demokratů.
Připomínám, že Evropští lidovci (EPP) kontrolují v Parlamentu kolem 35 % hlasů a Socialisté a demokraté (SD) kolem 25 %. Jejich dohoda je tedy nejen základem úspěšné volby předsedy, ale fakticky také každého významnějšího hlasování. Kdyby tedy dohoda v tomto punktu nebyla dodržena, čekalo by nás perné období vzájemných půtek a ústrků. To by v krizovém období nebylo nijak jednoduché. Připomínám, že Schulz měl protikandidáty, což vysvětluje relativně nízkou dosaženou většinu. K hladkému zvolení Schulze ale zřejmě napomohlo i to, že oba protikandidáti byli z Británie.
Pro Martina Schulze je dosažená funkce formálně nejvýznamnější, jakou dosud zastával. V politice ovšem není žádným nováčkem. Narodil se 20. prosince 1955 v Helrathu, městečku na německo-dánské hranici. Po absolvování střední školy se vyučil knihkupcem, otevřel si vlastní obchod ve městě Würselen a vedl ho dvanáct let. Sociálním demokratem se stal v devatenácti. V jednatřiceti se ve Würselen stal nejmladším starostou nejlidnatější německé země Severní Porýní-Vestfálsko. Úřad zastával jedenáct let. Tvrdí, že právě práce v lokální politice ho přesvědčila o významu spojené Evropy.
V Evropském parlamentu je Martin starým harcovníkem. Pöttering nebo Brok jsou tu samozřejmě se svými třiceti odslouženými lety ještě déle, nicméně Martin tu kroutí čtvrté období. Nastoupil v roce 1994. Tu misi si odpracoval velmi aktivně. Zabýval se lidskými právy a občanskými svobodami. Stal se vedoucím německé delegace. Šéfem socialistické frakce byl zvolen v roce 2004 a tuto funkci ještě dvakrát obhájil.
Jeho hvězda také stále stoupá i v německé sociální demokracii. Prošel dlouhou řadou funkcí na všech úrovních. Od roku 2009 je v SPD odpovědný za evropskou politiku a jeho názory formují německou politiku. Svůj postup v nejdůležitějších unijních otázkách s ním jako s klíčovým reprezentantem opozice konzultuje i kancléřka Merkelová. Pokud by byli němečtí sociální demokraté v koalici, byl by nyní Martin místopředsedou Evropské komise. To se zřejmě stane až po příštích volbách. Pokud ovšem Martin nedá přednost křeslu v německé vládě.
S Martinem spolupracuji od roku 2007, kdy jsem se s ním seznámil při své práci v předsednictvu Evropské sociálně demokratické strany. Jeho osobitý styl vyjadřování, ve kterém nechybí emoce a hlučné výlevy, je charakteristický přímým tahem na bránu. Nekupčí s hloupostmi, hájí tvrdě levicové ideje, ale nakonec zpravidla uzavře kvalitní dohodu. Patří k nejvýraznějším evropským politikům.
Schulze už si povšiml i český tisk. Zaznamenal totiž, že na pražském sjezdu Evropské sociálně demokratické strany oslovil plénum: Soudružky a soudruzi. Odpusťte mu to, prosím. Ono se to tak v německé sociální demokracii dělá už sto padesát let.
Připomínám, že Evropští lidovci (EPP) kontrolují v Parlamentu kolem 35 % hlasů a Socialisté a demokraté (SD) kolem 25 %. Jejich dohoda je tedy nejen základem úspěšné volby předsedy, ale fakticky také každého významnějšího hlasování. Kdyby tedy dohoda v tomto punktu nebyla dodržena, čekalo by nás perné období vzájemných půtek a ústrků. To by v krizovém období nebylo nijak jednoduché. Připomínám, že Schulz měl protikandidáty, což vysvětluje relativně nízkou dosaženou většinu. K hladkému zvolení Schulze ale zřejmě napomohlo i to, že oba protikandidáti byli z Británie.
Pro Martina Schulze je dosažená funkce formálně nejvýznamnější, jakou dosud zastával. V politice ovšem není žádným nováčkem. Narodil se 20. prosince 1955 v Helrathu, městečku na německo-dánské hranici. Po absolvování střední školy se vyučil knihkupcem, otevřel si vlastní obchod ve městě Würselen a vedl ho dvanáct let. Sociálním demokratem se stal v devatenácti. V jednatřiceti se ve Würselen stal nejmladším starostou nejlidnatější německé země Severní Porýní-Vestfálsko. Úřad zastával jedenáct let. Tvrdí, že právě práce v lokální politice ho přesvědčila o významu spojené Evropy.
V Evropském parlamentu je Martin starým harcovníkem. Pöttering nebo Brok jsou tu samozřejmě se svými třiceti odslouženými lety ještě déle, nicméně Martin tu kroutí čtvrté období. Nastoupil v roce 1994. Tu misi si odpracoval velmi aktivně. Zabýval se lidskými právy a občanskými svobodami. Stal se vedoucím německé delegace. Šéfem socialistické frakce byl zvolen v roce 2004 a tuto funkci ještě dvakrát obhájil.
Jeho hvězda také stále stoupá i v německé sociální demokracii. Prošel dlouhou řadou funkcí na všech úrovních. Od roku 2009 je v SPD odpovědný za evropskou politiku a jeho názory formují německou politiku. Svůj postup v nejdůležitějších unijních otázkách s ním jako s klíčovým reprezentantem opozice konzultuje i kancléřka Merkelová. Pokud by byli němečtí sociální demokraté v koalici, byl by nyní Martin místopředsedou Evropské komise. To se zřejmě stane až po příštích volbách. Pokud ovšem Martin nedá přednost křeslu v německé vládě.
S Martinem spolupracuji od roku 2007, kdy jsem se s ním seznámil při své práci v předsednictvu Evropské sociálně demokratické strany. Jeho osobitý styl vyjadřování, ve kterém nechybí emoce a hlučné výlevy, je charakteristický přímým tahem na bránu. Nekupčí s hloupostmi, hájí tvrdě levicové ideje, ale nakonec zpravidla uzavře kvalitní dohodu. Patří k nejvýraznějším evropským politikům.
Schulze už si povšiml i český tisk. Zaznamenal totiž, že na pražském sjezdu Evropské sociálně demokratické strany oslovil plénum: Soudružky a soudruzi. Odpusťte mu to, prosím. Ono se to tak v německé sociální demokracii dělá už sto padesát let.