Kolega Kohout mne taktně vyzval, abych se s vámi podělil o svůj názor na Jana Švejnara. Nevím, zdali k tomu mám tu nejlepší kvalifikaci. Švejnarovi jako správný Čecháček prostě závidím. Skvělé vzdělání na Cornellu a Princetonu, pedagogickou dráhu v Pittsburghu, Michiganu a v Praze na CERGE. Publikace v předních světových časopisech. Švejnar je skutečně nejrenomovanějším českým akademickým ekonomem. V té maličké části své české dušičky, která je schopna objektivního hodnocení, jsem jako Čech na Švejnara hrdý. To jsme ale asi všichni, včetně pana Kohouta.

Švejnar nikdy nezapomněl na zemi, odkud těsně před maturitou kvapně emigroval. A s krásnou lidskou pokorou se do této země vrátil a snažil se účinně pomáhat. Hned po listopadu. Když se uvažovalo o české ekonomické reformě devadesátých let, stál tu v řadě tu jako první se svou ideou, která později vyšla i knižně. Ta reforma pak dopadla trochu jinak, ale Jan Švejnar nezatrpkl. Naopak stál zde jako vždy ochotný ale nezávislý poradce, který je bez nároku na nějakou publicitu a honorář ochoten posoudit naše záměry. Bez ohledu na politické zabarvení reprezentace.

Pokud si vzpomínám, spolupracoval třeba s Klausovým ministrem Karlem Dybou, byl poradcem Václava Havla, členem Hospodářské rady vlády vedené Pavlem Mertlíkem v Zemanově éře. Spolupracoval i se Špidlou nebo Jahnem. Nikomu nevnucoval své názory, ale nikdy ty názory necenzuroval podle toho, co chtěli vládnoucí strejci slyšet. Nikdy také otevřeně nepodrážel a nezesměšňoval hospodářské snahy vlád. Byl profesionálem i tam, kde pracoval zadarmo.

Díky Janu Švejnarovi vzniklo na Karlově univerzitě sesterské pracoviště mé fakulty CERGE. Toto místo je malým zázrakem, protože poskytuje doktorské vzdělání na špičkové světové úrovni v prostředí, které má mezinárodní charakter, co se týče pedagogů i posluchačů. Dnes je v čele vědeckých publikačních aktivit i hodnotných mezinárodních konferencí. Přivádí do Prahy ekonomy zvučných jmen.

Kolega Kohout klade sugestivně otázku, není-li ten Švejnar vlastně silně pravicový ekonom, vedle kterého je i Václav Klaus vlastně kovaný sociální demokrat. A dokládá svá tvrzení citáty. No tímto způsobem může snadno udělat pravicového ekonoma i ze mne. Všichni ekonomové včetně mne se přece shodnou na tom, že za jinak stejných okolností je lepší větší zisk než menší zisk, menší daně jsou lepší než vysoké daně a rychlejší růst je lepší než pomalý růst.

Pokud si pamatuji dobře, začínal Švejnar svá studia a pedagogickou kariéru na Cornellu. Tam tehdy působil slavný Jaroslav Vanek, v šedesátých letech považovaný za hvězdu prvního řádu. Vanek se později věnoval teoriím ekonomické samosprávy a z této oblasti sepsal několik děl i Jan Švejnar. Pravicová ekonomie vypadá hodně jinak.Vím to, absolvoval jsem Vankovy přednášky o pár let později v Praze. Skvěle technicky vybavený Švejnar ale své spektrum témat impozantně rozšířil, zabývá se trhem práce i ekonomickými reformami. Má rozsáhlou poradenskou praxi. V tomto směru evidentně patří ke střednímu ekonomickému proudu.

Švejnar není otrokem žádné ideologie. Je liberálem v americkém slova smyslu. Tam se ten pojem užíval pravicí spíše jako nadávka, američtí demokraté tradičně fasovali nálepky bezbožných liberálů… Neoliberalismus či neokonzervativismus (ortodoxní pravice) jsou Švejnarovi nepochybně cizí. Stejně daleko má k levicovým extrémům. Je to člověk, který má vlastní hlavu a potřebný nadhled. Není přesvědčený o své neomylnosti.

Možná, že podobného prezidenta právě potřebujeme. V tuto chvíli ale nemáme ani jistotu, že Jan Švejnar bude skutečně kandidovat. Naopak jsme si ověřili, že Čecháček v nás se mu to už snaží znechutit.