Jste spoluautorem dvaapadesáti bodů předložených ČSSD, které by měly uchránit zemi před hospodářskou krizí a posílit českou ekonomiku. Mohl byste přiblížit základní body?

Základní je vybudování a posílení institucí, které nám pomohou přečkat krizi. Uvědomme si, že krize může postihnout i zdravé podniky a pro tento případ je nutno mít připraveny záchranné nástroje a růstové impulsy. Mezinárodní měnový fond doporučuje zvýšit veřejné výdaje, investovat do sociálních sítí a za kontraproduktivní považuje snižování daní bohatším vrstvám. Naše opatření jdou touto cestou.

Sociální demokracie se odmítla spolupodílet na činnosti Národní ekonomické rady vlády, kterou začátkem prosince představil premiér Topolánek. Jaké přesně jsou výhrady vůči NERVu?

Jmenování národní ekonomické rady má zakrýt skutečnost, že předseda vlády nenašel kvalifikovaného ekonoma, který by byl ochoten vykonávat funkci místopředsedy vlády. Rada je jmenována pozdě, nemá definovaný cíl a organizaci. Premiér krizi donedávna popíral a návrh sociální demokracie na ustavení poradního orgánu ještě v říjnu označoval za šíření poplašné zprávy. Rada je také nevyvážená názorově i profesně.

V jednom rozhovorů jste obdařil Sněmovnou schválený rozpočet přívlastkem dadaistický, mimo jiné i proto, že přeceňuje míru hospodářského růstu. V čem by tento rozpočet měl být jiný?

Rozpočet počítá s pětiprocentním růstem (4,9 %), ale už při jeho schvalování bylo zřejmé, že budeme vděčni i za dvě procenta. Rozpočet je tedy otevřenou Kalouskovou lží, kde je přimalováno čtyřicet či šedesát miliard příjmů a zároveň průběžně pokračuje snižování daní nejbohatším vrstvám. V rozpočtu nejsou protikrizová opatření.

V okamžiku, kdy děláme tento rozhovor, je hlavním hospodářským tématem energetická krize způsobená utažením kohoutků na rusko-ukrajinských plynovodech. Přenesme se přes to, kdo je vinen či není vinen, neměla by Česká republika, resp. evropské společenství, přepracovat svou energetickou politiku?

Máme kvalitní energetickou politiku zpracovanou vládou ČSSD. Tu je zapotřebí po pěti letech jen aktualizovat a zpřesnit naléhavou potřebu nové jaderné kapacity. Toho vláda programově upalující jaderné čarodějnice není schopna. Evropa ovšem dělá stejnou chybu. Zvyšuje svou závislost na třetích zemích a zaplatí za to ekonomickou i politickou daň.

Vláda má za sebou první týdny předsednictví Evropské unie. Jak je hodnotíte?

Rozpačitě. Je tu zjevný neúspěch chaotické arabsko-izraelské mise a prohlášení premiérova mluvčího v téže věci v rozporu s evropskou politikou. Potom pozdní start zprostředkování jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. A otevřená konstatování evropského tisku, že Češi na svou úlohu nestačí.

Začátkem února by zřejmě měla Sněmovna jednat znovu o Lisabonské smlouvě. Jak to dnes, v polovině ledna, vypadá s její podporou? Je v kuloárech patrný nějaký výraznější posun ve vládním táboře?

Nezdá se. Jsme jediným státem EU, který smlouvu dosud neprojednal. A ODS se k ní staví stále nepřátelsky. Snad zvítězí rozum. Tedy pokud předseda vlády ještě nějaký má.

Jak hodnotíte schopnost české vlády přesvědčit Iry k přijetí Lisabonské smlouvy, když toho není schopna ani u vlastních poslanců?

Přesvědčit Iry, to náš premiér zvládne určitě hladce. Zvlášť když jim doporučí, že k tomu mají jako my i odhlasovat radar, nemám o irské referendum strach. Ale bez ironie je to ostuda a jsou to hrátky s čertem…

Někteří kritici Lisabonské smlouvy, např. europoslanec Železný, varují, že Lisabonská smlouva může znamenat průlom v Benešových dekretech a vést k vlně restitučních nároků sudetských Němců. Jsou tyto obavy oprávněné?

Pro EU jsou dekrety oficiálně vyhaslé. Dekrety mají dnes jen zviditelnit autory pochyb.

Jaký výsledek budete považovat za úspěch ve volbách do EP? Jak hodnotíte šance evropské sociální demokracie?

Poslední troje volby v EU vyhrála levice. Máme šanci, aby sociální demokraté, socialisté a progresivní demokraté tvořící frakci PES (Evropská strana sociálně demokratická) byli v Evropském parlamentu nejsilnější.
Uvědomme si ale, že půjde o úplně jiné volby, než loni na podzim. Preference nad 40 % pro volby do sněmovny neznamenají automaticky stejný výsledek ve volbách do Evropského parlamentu. Minule jsme měli 8,8 % a preference tenkrát byly kolem patnácti… Jakýkoli výsledek nad 30 % by byl skvělý úspěch. Ale ten úspěch se musí odpracovat. V opravdové kontaktní kampani. A v uskutečňované politice ČSSD v krajích i v centru. Pokud naděláme ostudu, nepočítejte s hlasy. Náš volič je totiž přísnější než volič lidovců, ODS a KSČM.

Děkuji za rozhovor

Otázky pro Moravskoslezský zpravodaj KVV ČSSD kladl Michal Bayer