Vztah k Evropské unii jest v naší zemi poněkud nepřehledný. Nejnovější modernizaci Unie, Lisabonskou smlouvu, dojednala s Evropou ODS. Původní návrh evropské ústavy sice Mirek Topolánek diplomaticky označil za pěkný „shit“, ale její oslazenou verzi už v lisabonském kostele obřadně podepsal. To bylo slávy.

Jeden by myslel, že co předseda vlády v kostele slíbí, dodrží. Jenže Mirek Topolánek dostal nějakou evropskou kocovinu. Sliby z kostela vážně nebere. A prohlásil, že ta Lisabonská smlouva není nic moc a jestli nebyla lepší ta smlouva z Nice. Že ta smlouva z Lisabonu, co za naši zemi omylem podškrábl, je jen nějaký „průměrný dokument“. Náramná škoda, že Topolánek nečetl tu Lisabonskou smlouvu dřív, než ji podepsal. Mohl ji přece včas vylepšit a udělat z ní nadprůměrný dokument. A byli bychom bez problémů.

Jenže Topolánek smlouvu nečetl, tudíž ani nevylepšil. Přesto ji podepsal jak národní umělec Antichartu. Když to pak přečetl pan Zahradil, rázně se ohradil. Zahradil se ohradil, že Topolánkovi neradil, aby tou smlouvou evropskou ústavu nahradil. Zahradil by nejraději Topolánka od smlouvy odradil. Co Zahradil poradil? Ukažme Evropě místo Lisabonské smlouvy prostředník; něco jako: Barroso, jsi jednička. Po Vondrově Entropě se to prý od nás vlastně čeká.

Sociální demokraté se na to dívají s údivem. Lisabonskou smlouvu přijalo pětadvacet států, Irové jsou na dosah a Češi, kteří „vedou“ Evropu, jsou exoticky jediní, kdo z vládních pozic podepsanou smlouvu nepodporují. To také podminovalo české předsednictví od samého počátku. Nikdo nemohl brát vážně vládu, která jako jediná ohrožovala výsledek pěti let vyjednávání o budoucnosti Evropy.

Lisabonská smlouva shrnuje všechny dosavadní klíčové evropské dokumenty. Shrnuje je modernějším právním jazykem a odráží zkušenosti s jejich uplatňováním. Lisabon konečně přináší větší akceschopnost do Evropské unie. Princip jednomyslnosti se snad hodil pro normalizační instituce, ale pro řízení půlmiliardové populace je nutno mít pružnější rozhodovací mechanismy.

Evropa čeká na české ano. Už to pochopil i Mirek Topolánek. Kdyby to pochopil včas, mohla jeho vláda v předsednictví vydržet. Hlavní podmínkou sociálních demokratů bylo schválení Lisabonské smlouvy. Topolánek tento návrh tolerance během předsednictví odmítl. Dodnes je nejasné proč. Není ani jasné, proč lídr kandidátky ODS Jan Zahradil stále proti Lisabonské smlouvě agituje. Hořce naříká nad zradou Obamových Američanů, protože chtěl Lisabon leda za radar. Těžko nám bude bez Zahradilova radaru…

Zbývá ten Lisabon: opravdu chceme Evropě ukázat Zahradilův prostředník?


Psáno pro Literární noviny