Minulý týden ruský prezident Dmitrij Medveděv podepsal novelu zákona, rozšiřující pravomoci ruské bezpečnostní služby FSB. Změny zákona nepřinesou nové represe, spíše se mohou podepsat na Medveděvově plánované modernizaci země.

Medveděvova ekonomická modernizace se pomalu, ale jistě, začíná rozjíždět na plné obrátky. Ruskému prezidentovi se v posledních několika měsících podařilo do země přivábit zahraniční investory zvučných jmen. Jeho nabídka rozvíjet inovační technologie v tak zvaném ruském Silicon Valley, které má do deseti let vyrůst ve Skolkovu u Moskvy, do Ruska přilákala americké společnosti Boeing a Cisco, Massachusettský technologický institut či německý Siemens.

V podmoskevském Křemíkovém údolí by se měly objevit i další firmy. Medveděv například horlivě lobboval za svůj projekt během nedávné návštěvy Itálie. Od Silvia Berlusconiho, který se jinak netají svým blízkým vztahem k Rusku, však uslyšel nemilou, ale zcela oprávněnou odpověď. Dokud v Rusku bude i nadále vzkvétat byrokracie, italské firmy se do země nepohrnou.

Italský předseda vlády se dotkl nejbolavějšího místa celé Medveděvovy modernizaci. Bez modernizace společnosti jen stěží bude moci ruská ekonomika udělat vytoužený skok kupředu. Naopak, tíha tradičních nešvarů, mezi něž patří úplatkářství, zvůle úředníků nebo všemocná ruka státu, může stáhnout prezidentovy modernizační pokusy ke dnu. Medveděv s těmito problémy přitom nebojuje příliš úspěšně.

Korupce zdárně odolává všem jeho iniciativám, stejně jako soudy, ignorující jím vydaná nařízení. Přes prezidentův výslovný zákaz podnikatelé obviněni z ekonomických zločinů i nadále putují do vazby (nezřídka za účelem převzetí jejich firem, nebo neochoty se rozdělit) – vždyť každý zákon nebo příkaz má své slabé místo. I když jej vydal sám prezident.

Nedávno byla před liberalizaci ruské společnosti postavena ještě jedna překážka – zvětšení pravomocí nejmocnějšímu orgánu v zemi, Federální službě bezpečnosti (FSB). Jejím iniciátorem, jak se na společné tiskové konferenci s Angelou Merkel sám přiznal, byl překvapivě Dmitrij Medveděv.

Novela nadělila FSB pravomocemi, s jejichž pomocí se tajné službě rozšířily možností, jak účinněji kontrolovat situaci v zemi. Pokud nyní fyzická nebo právnická osoba neuposlechne pokynů příslušníka bezpečnostní služby nebo mu překáží při výkonu služebních povinností, může být nově potrestána. Prostému občanovi hrozí pokuta až tisíc rublů nebo 15 dní vězení, firma bude muset v takovém případě zaplatit až 50 tisíc rublů.

FSB rovněž může vydávat tak zvanou výstrahu. Jedná se o určitý druh oficiálního varování osoby, která ještě nespáchala, ale plánuje uskutečnit zločin spadající pod paragraf o extremismu a terorismu.

Podle oficiálního vyjádření, které autor článku získal od Federální bezpečnostní služby, novela má FSB umožnit lépe bojovat s protistátní činností ještě v jejím zárodku.

Například výstraha může FSB pomoci s bojem proti pravicovému radikalismu. Jak uvádí tisková zpráva, Federální bezpečnostní služba v minulém roce zaznamenala nárůst výcvikových táborů provozovaných radikálními pravicovými extrémisty. Bezpečnostní služba ví o takových akcích s předstihem, ale nemůže jejich účastníky varovat, že stojí na šikmé ploše.

Ochránci lidských práv však namítají, že výstraha nemusí sloužit pouze dobré věci, ale může být zneužita k tlaku na demokratickou opozici. Nevládní organizace Memorial označila novelu zákona za nesmyslnou a výstrahu od Federální bezpečnostní služby za praktiku z dob dávno Sovětského svazu.

Přestože každá změna pravomocí FSB je, zejména v zahraničí, vnímána s velkou obavou, změny v zákonu nezvednou vlnu represí. Nové pravomoci, jak přiznávají i samotní ochránci lidských práv, budou mít spíše psychologický účinek.

Výstraha není automaticky lístek do vězení, je „jen“ nepříjemným konstatováním, že se daná osoba dostala do hledáčku bezpečnostní služby. Pokud bude dál pokračovat ve své činnosti a naplní skutkovou podstatu, výstraha bude pro ni přitěžující okolností – neposlechl jsi, dostaneš vyšší trest.

Zvýšení pravomocí FSB v tomto směru daleko více škodí Medveděvově modernizaci a jeho aureole politického liberála. Nové možnosti ruské bezpečnostní služby sice nedělají tečku za budováním otevřené společnosti, ale protiřečí prezidentovým proklamacím. Místo snižování kontroly ze strany státu se jeho pravomoci zvyšují a „společenská privatizace“ se na rozdíl od té ekonomické nekoná.

Nepřesvědčivě nyní rovněž vypadá Medveděvova snaha připojit Rusko k zemím podporující šíření demokratických hodnot. „My musíme napomáhat humanizaci sociálních systémů všude ve světě. Je v zájmu ruské demokracie, aby co největší množství států dodržovalo demokratické standardy,“ pronesl ve svém projevu k diplomatům čtyři dny před tím, než se přiznal k iniciaci změn zákona o FSB.

Co je však nejhorší, může být podlomena důvěra zahraničních investorů k deklarovaným reformám. Jak naznačil i Silvio Berlusconi, pro zahraniční firmy, které se mají stát páteří modernizace, je nejdůležitější transparentnost a minimální překážky ze strany státních úředníků. A to nejen ve Skolkovu, které má být, opět na příkaz státu, od těchto tradičních běd uchráněno, ale v celém Rusku. Nyní, po přijetí kontroverzní novely, se zahraniční investoři budou nejdříve ptát, jak to s tou liberalizací ruské společnost vlastně Dmitrij Medveděv ve skutečnosti myslí?