Pokud Piráti převezmou vládu na podzim 2021, budou vedle pošramocené ekonomiky zachraňovat především státní dluh. Piráty, paradoxně nálepkované jako "neomarxisté", čeká asi největší výzva fiskální disciplíny v moderních dějinách naší země díky důsledkům kombinace babišismu s koronavirem.

Musí rychle zatáhnout za záchrannou výdajovou i daňovou brzdu a připravit důvěryhodný plán fiskální konsolidace. Úspěchem bude udržení výnosu z desetiletých státních dluhopisů pod 3% p.a. Zároveň musí citlivě pomoci pěti nejzasaženějším odvětvím a připravit se na vlnu bankrotů. Měli by se vyhnout lákadlu majetkových vstupů státu do upadajících firem a místo toho používat metodu portfoliových záruk státu za komerční úvěry postiženým firmám (obdoba COVID III). Banky musí nést účast na úpadcích (byť zmírněnou) a dobře vybírat, jaké své klienty zachraňovat a jaké nikoliv. Průmysl, hospodářské srdce naší země, jenž byl správně ochráněn během krize, by měl nyní mimořádně přispět na obnovu ostatních odvětví, které v důsledku jeho nezavření trpěly více.

Od našeho vstupu do Evropské unie před sedmnácti lety se úrok na nově emitovaném desetiletém státním dluhopisu zvýšil o více než jedno procento během pouhých šesti měsíců pouze dvakrát. Poprvé na přelomu let 2008 a 2009 po pádu Lehmann Brothers a podruhé dnes. V tom prvním případě byl ale státní dluh poloviční. HDP se od té doby nezdvojnásobilo. Bylo by pěkné mít nyní poměr dluhu k HDP 35%, úrok z desetiletého dluhopisu -0,1% p.a. a přemýšlet, jak ozdravit post-covidovou ekonomiku velkorysou fiskální expanzí. Ale měli jsme Babiše. Nyní půjde o to, zastavit nepříjemně rychle rostoucí náklady na státní dluh. Bude potřeba udělat 3 věci: zvýšit přijmy (daně), snížit výdaje (koronavirová pomoc) a vytvořit důvěryhodný plán fiskální konsolidace.

Příjmy
Vzít zpět Babišovu reformu 2020. Je potřeba zhojit dopady nesmyslné Babišovy daňové reformy z prosince 2020, která vytvořila obrovský nekrytý deficit veřejných financí. Daně zaměstnanců, zejména těch vysokopříjmových, se musí vrátit do stavu roku 2019. Za úvahu stojí i zavedení dočasného inverzního opatření (dodatečná daň ještě nad úroveň roku 2019), platného po stejnou dobu 10ti měsíců, po jakou řádil ve státní kase Babišův populistický balíček. To by dokázalo vrátit zpět část z předvolebních úplatků, na které si vláda půjčovala od nás samých. Mohla by se jmenovat např. "Dočasná daň na splacení nekrytého deficitu z daňové reformy 2020", nebo prostě "Daň za Babiše".

Průmysl musí pomoci ostatním odvětvím. Průmysl byl během pandemie udržen v chodu výměnou za déle trvající uzávěry a větší škody pro další odvětví, zejména služby. Bylo to správné rozhodnutí. Průmysl je hospodářským srdcem naší země. Nyní by měl vrátit tuto pomoc poskytnutím pomoci těm ostatním. Za úvahu by stálo zavedení dočasné covidové progresivní daně ze zisku právnických osob (u ekonomicky spjatých osob na konsolidovaném základě) třeba na 5 let, která bude stoupat podle výše zisku, například od hranice 100 mil Kč, ze současných 19% postupně až na úroveň Rakouska (25%) či Německa (30%).

Využít financování EU. EU nabízí svým členům pomoc financovanou dluhopisy vydávanými přímo EU, jedná se např. program SURE. Je třeba ho maximálně využít, protože se ukazuje, že EU je schopna se financovat levněji než ČR, a o co více využijeme financování z EU, o to méně se bude muset ČR financovat napřímo. Je třeba počítat s tím, že financování prostřednictvím EU fondů bude pouze kosmetickým doplňkem, protože je objemově omezeno schopností EU splácet vlastní dluhy z národních příspěvků do rozpočtu EU a ty představují pouze asi 2% HDP EU (na všechny výdaje, nejen na dluhovou službu). Hlavní břímě financování zůstane samozřejmě na jednotlivých státech.

Výdaje
Deficity z let 2020 a 2021 jsou neudržitelné, rezervy byly vyplýtvány na neefektivní pomoc a na nezvládnutí pandemie Babišovou vládou. Koronavirová ekonomická pomoc bude muset bohužel brzy skončit. Podporu je třeba šetřit pouze na nejzasaženější oblasti. To jsou zejména tyto 3: cestovní ruch, gastronomie a ubytování. Tyto odvětví zaznamenaly propad oproti stavu před pandemií o vyšší desítky procent. Čtvrtým kandidátem je stavebnictví, které se sice propadlo relativně méně, ale v problémech bude déle kvůli závislosti na zahraničních pracovních silách (Ukrajina). A pátým je maloobchod mimo internetový prodej.

Nejefektivnějším způsobem pomoci jsou záruky státu za komerční úvěry postiženým firmám (obdoba COVID III). Záruky musí být navrženy tak, aby
a. byly portfoliové (plošně na celé oprávněné množiny úvěrů), jinak to nelze zadministrovat, dále
b. nutily banky nést účast na úpadcích, jinak nebudou vynaloženy odpovědně, a
c. mířily pouze na postižené firmy (prokázat oprávněnost).

V ojedinělých případech, kdy je ohrožena velká firma významně přispívající českému hospodářství, například dopadem do regionální zaměstnanosti nebo klíčovou funkcí v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, by měla firma mít možnost jednat s vládou či krajem o individuální záruce za záchranný komerční úvěr. Nedávný takový případ z odvětví letecké dopravy je špatným příkladem využití tohoto nástroje.

Plán fiskální konsolidace
Mezinárodní investoři se samozřejmě zajímají o to, v jakém stavu je země, ale stejně tak se zajímají o to, jaký má země plán a jak je schopna ho plnit. Je nezbytné, aby země tento plán měla a jasně ho deklarovala. Příkladem může být závazek, pokud nenastanou významné nečekané nové okolnosti, že
a. státní dluh nenarazí do tzv. dluhové brzdy (dluh 55% HDP),
b. v letech 2022 a 2023 deficit státního rozpočtu nepřekročí 4% HDP a
c. v letech 2024 a 2025 bude deficit rozpočtu takový, aby klesal poměr dluhu k HDP (dluh v absolutním vyjádření může růst, ale HDP musí růst poměrně více).

Vlna bankrotů 2021 – 2022
Nelze očekávat, že z peněz, které někteří lidé a firmy uspořili během uzávěr let 2020 a 2021, se stane zázračná ekonomická injekce, která zařídí rychlý návrat ekonomiky do normálu. Pandemie koronaviru způsobila obrovské hospodářské škody, z nichž jen část lze zhojit uskutečněním odložené spotřeby. Tyto škody se naplno vyjeví až ve chvíli, kdy stát odpojí zasažená odvětví od fiskálních kapaček. Vlně bankrotů se nelze vyhnout, ale je potřeba se na ni připravit.

Piráti by měli odolat lákadlu majetkových vstupů státu do upadajících firem, protože jejich bankrot nebyl způsoben nekompetentním vedením, ale přírodní katastrofou. Vedení firem musí zůstat a bojovat o záchranu za pomoci komerčních úvěrů se státní zárukou. Bankovní systém naší země čeká velká výzva při pomoci s ozdravením hospodářství. Jedině banky dobře znají své firemní klienty a vědí, kteří z nich by zkrachovali i bez covidu a kterým naopak záchranný úvěr pomůže na cestu zpět k prosperitě. Jejich znalosti a schopnosti budou tím nejcennějším při ekonomické obnově a stát by měl nechat bankovní systém tuto svoji úlohu dobře splnit.