Přiznám se, že mě neustále překvapují tvrzení, že pádem Topolánkovy pravicové vlády utrpělo české předsednictví Evropské unie. Jako by sledování televizních záběrů, na nichž si premiér Topolánek bodře potřásá rukama s předními evropskými politiky, bylo důkazem úspěšnosti českého předsednictví. Možná opravdu dodalo Topolánkovi na lesku, ale nic víc. Pokud si totiž tyto scény odmyslíme, nezbývá než se na „úspěšnost“ českého předsednictví pod taktovkou premiéra Topolánka a „nezávislého“ ministra zahraničí Karla Schwarzenberga podívat věcně.
Stojíme na počátku přelomového období. Za necelé dva měsíce volby do Evropského parlamentu (EP) a následné podzimní volby do Poslanecké sněmovny jasně ukáží, kterým směrem se naše republika vydá, zda u nás konečně znovu zavládne skutečná demokracie, nebo zda bude pokračovat snaha o vytváření státu, který by sloužil jen těm nejbohatším a privilegovaným. Pravice a jí poplatní novináři nás, Českou stranu sociálně demokratickou, stále obviňuje, že jsme svrhli vládu v době českého předsednictví EU, čímž jsme prý poškodili českou image v Evropě.