Máme podlehnout tlaku médií a přistoupit na privatizaci důchodového systému? Co by se stalo, kdyby byla zavedena důchodová reforma v pojetí pravice? Skutečně bychom ušetřili mandatorní výdaje, kdyby se část plateb, které platíme do důchodového systému vyvedla do soukromých penzijních fondů (opt-out)?
ODS je jako vždy čitelná a předvídatelná. K výročí komunistického puče 25. února se objevily v novinách její placené inzeráty spojující ČSSD s komunisty a mě osobně dávají do společnosti zlopověstného K. Gottwalda. Je příznačné, že ODS ve své dosavadní volební kampani jen uráží politické protivníky, straší občany a stále proti někomu a něčemu mobilizuje. S žádným vlastním programovým řešením nepřichází.
Ve svém rozhovoru pro deník Právo obvinil Mirek Topolánek – tak jak je v posledních letech jeho obvyklou zoufalou argumentací – že Jiří Paroubek porušil všechny možné dohody a že jakákoliv dohoda s ním nemá smysl.
Mirku Topolánkovi skutečně již teče voda do bot a každý další krok jeho i jeho strany jej nezadržitelně sune k outsiderovi voleb. Třítýdenní obstrukce, kterou rozpoutala ODS v Poslanecké sněmovně, a která v novodobých dějinách Českého státu nemá obdoby, zcela logicky nese s sebou důsledek další ztráty podpory veřejnosti.
Pokud bych nevěděl, že jsou letos volby, stačí se podívat do médií. Dramata rostou jako houby po dešti a z hospodské facky v Teplicích je článek na titulní stranu jen proto, že její účastník zná Petra Bendu, který zase zná Jiřího Paroubka.
Pokud se o některých lidech řekne, že jsou hlupáci, uráží to inteligenci hlupáků. Takovým těžkým případem je čelný redaktor LN L. Palata. Dnešní jeho výrok: "Řeknete si, ten zkorumpovaný Východ, ta strašná Ukrajina – ale stačí si vzpomenout na křtiny dcery Jiřího Paroubka, na kongres ODS a pantáty s paklíky pětitisícovek nebo se jen zběžně podívat, kolik stojí takový výlet do Antarktidy, že, Pavle Béme."
Porovnávat kmotrou mé dcery Margarity darované botičky "odhalené" médii při křtu mé dcery s "kmotry" z ODS či s nejasným způsobem financování cesty do Antarktidy pražského primátora, pro to měli Jen Werich a Jiří Voskovec krásný výraz: hovadnost. Na rozdíl od nich si ovšem nemyslím, že hovadnost je vlastně něco milého, ba roztomilého. Myslím, že ten pán (L. Palata), by se měl, nežli příště bude psát o darované obuvi mé tříměsíční dcery, jít nadýchat na čerstvý vzduch. To mu umožní osvěžit mozkové závity. Ty pravda nemá zrovna briliantové. Ale podobný exces snad už nebude opakovat.