Při hlubším hodnocení výsledku voleb do sněmovny jsem si dal tři týdny odstupu. Pročetl jsem desítky článků a mohl o věcech v klidu uvažovat. Přitom jsem odmítl uskutečnit desítky rozhovorů v médiích. Právě proto, aby můj názor byl dostatečně vyzrálý, byl ucelený a nemohl být snadno dezinterpretován. Přiznám se, že z analýz výsledků voleb, které jsem četl, mně připadal nejbližší realitě článek, zveřejněný (a to je smutné) v Haló novinách. Četl jsem i zajímavé jiné analýzy, které se soustřeďují na jevy alespoň – podle mého názoru – méně podstatné až nepodstatné a nemají odvahu nebo nejsou schopny nazvat věci pravým jménem.
Ve volební kampani se sociální demokracie ocitla pod brutálním tlakem pravicových médií díky celé řadě lobbistických skupin, užívajících v oblasti marketingu prakticky neomezených finančních zdrojů. Jednou z těchto nátlakových skupin je lobby penzijních fondů. Již v závěru Topolánkovy vlády dalo Nečasovo ministerstvo práce do připomínkového řízení materiál pro vládu, ve kterém se navrhoval 4% opt-out. ODS před volbami i v této věci jen mlžila, její koaliční partneři TOP 09 a Věci veřejné však mluvili o opt-outu zcela jasně.