V pondělí tomu bylo sto let ode dne, byly zahájeny boje I. světové války. Pokud můžeme soudit podle tisku oněch dnů i podle svědectví těch, kdo válku prožili a mohli o ní podat svědectví (u mé generace to byli dědečkové a pradědečkové), tak si velká část odváděných rekrutů myslela, že již na Vánoce bude doma.
Západ si chce nadále udržet svou hospodářskou prioritu. Je to ale stále složitější a vývoj jde nezadržitelně proti této představě. USA se na tvorbě světového HDP podílejí zhruba jednou pětinou. Jejich ekonomika zaznamenala v prvním čtvrtletí tohoto roku propad o 2,9 %. Je otázka, jak se bude vyvíjet ve druhém čtvrtletí a v celém roce 2014. Spojené státy při tom mají dlouhodobě nezanedbatelné fiskální problémy. Nedávné doby, kdy byl svět po rozpadu sovětského impéria unipolární a Spojené státy dominovaly, jsou pryč.
Podle volebních preferencí agentury TNS AISA jsou volební preference ČSSD na 16%, volební preference hnutí ANO skoro na dvojnásobku. No, když přehlédnu oněch poněkud optimistických 31% pro hnutí ANO (bylo by dobré vědět, zda nebylo právě ono přes nějakou spřátelenou PR agenturu objednatelem průzkumu), těch 16% pro ČSSD je dost uvěřitelných. Před necelými dvěma měsíci měla tato strana ve volbách do EP něco málo přes 14%. Dochází pomalu ale jistě na má slova. ČSSD ztrácí a ztrácí…
Od roku 1970 jsem nikdy neměl tolik času, abych sledoval mistrovství světa ve fotbale jako letos. Tehdy jsem, na MS 1970 obdivoval Brazilce, Uruguayce a Italy. Fenomenální Brazilce Pelého, Gersona, Tostaa, úžasného dribléra Cubillu z Uruguaye, Fachettiho a další. Naši fotbalisté přijeli a odjeli. Vlastně nedovedu dodnes pochopit, proč tak vynikající hráči, které jsme tehdy měli, skončili na MS v Mexiku tak špatně. Snad proto, že měli minimum mezinárodních zkušeností. Železná opona se po osmašedesátém roce opět neprodyšně uzavřela a celá společnost se propadla do marasmu normalizace.
Pod bombastickým názvem: „Svědek: Dalík psal výší úplatku na ubrousek“, rozvíjí na první straně v pondělní MFD Tomáš Syrovátka, redaktor tohoto listu, své vidění celé kauzy. A zřejmě, aby dodal svému článku tu správnou šťávu, ještě druhou stranu téhož vydání pod mezititulkem: „ 4 roky, 4 měsíce a 13 dní od odhalení: Dalík míří k soudu“, vyšperkoval vzpomínkou na svou vskutku geniální předvídavost. Kdybychom nevěděli, o co jde, uvádím, že tento časový interval více než čtyř let uplynul od zveřejnění série článků v MFD na toto téma v únoru 2010.