Čtení článků P. Párala mě vždy upřímně pobaví. Je typickým představitelem české intelektuální pravice, která má dva zásadní rysy. Moc intelektuální není a své dojmy a představy o světě kolem sebe považuje za axiomy.
Každý alespoň trochu uvažující člověk s přiměřenou mírou právního vědomí a mezinárodním rozhledem musel už na začátku soudního procesu s D. Rathem konstatovat, že obžalovanému se nedostane spravedlivého soudu. Zahájení soudu předcházela těžká dělostřelecká palba z hlavní prakticky všech českých médií. (A vlastně od počátku celé kauzy, od počátku procesu D. Ratha.) Tato palba neustávala a vydávala dojmy a polopravdy za fakta a pravdy pravdoucí.
Přiznám se, že ve srovnání se dvěma dalšími lídry dvou koaličních stran, Babišem a Sobotkou, se mi Bělobrádek dlouho zdál serioznější, solidnější i zásadovější. A přiznám se také, že jsem v jeho činnosti mnoho přehlížel. Jeho nedávná návštěva v Sudetoněmeckém domě mě však upozornila na to, co většině komentátorů a politiků odsuzujících jeho návštěvu, vůbec není jasné.
ČNB v zájmu určité lobbistické skupiny vývozců začala v listopadu před dvěma lety s masivními intervencemi vedoucími k oslabení české měny. Euro je „naštěstí“ pro ČNB v nedohlednu, a tak se současné vedení ČNB vůbec nemusí zabývat konverzním kurzem koruny a eura v okamžiku českého přistoupení do EMU, a tedy termínem zavedení eura v ČR. To při současném šnečím tempu „přistupování“ ze strany vlády a systematického házení klacků pod nohy ze strany ČNB vypadá tak na léta 2019 či 2020.
Českou policií zmítá skandál monumentálních rozměrů. V minulém týdnu policie poprvé připustila, že slídící program, který používá, umí daleko více než jen nahrávat uskutečněné hovory a odesílat policii kopii textových zpráv z napadeného telefonu.