Od samého počátku spuštění operace umělého oslabování české koruny v listopadu 2013 jsem na tuto záležitost poukazoval jako na naprosto chybné řešení.
Velká koalice CDU/CSU a SPD hledala v zájmu země to nejlepší řešení v prezidentské volbě. Po prezidentu J. Gauckovi, který požíval, tak jako většina jeho předchůdců v úřadu spolkového prezidenta, velké důvěry německé veřejnosti, se rozhodla svěřit tento úřad do rukou dlouholetého ministra zahraničních věcí, sociálního demokrata Franka–Waltera Steinmeiera.
Politika jistě není nedělní škola. Ale od časů, kdy M. Zeman opustil vedení ČSSD, se lídři sociální demokracie, co se týče tvrdostí výrazových prostředků, drželi zpět. A nemuselo to nutně znamenat velkou nudu. Zejména tehdy, když měli české veřejnosti co sdělit, tedy programově i jinak. V minulém týdnu ukázali dva „mužové budoucnosti“, chtělo by se dodat "světlé" budoucnosti sociální demokracie, Sobotka a známý právní kutil Chvojka, že umí přitvrdit.