Radil Němcům, prohráli válku, pane Hvížďalo...
Podobně mně připadají diplomatické depeše zveřejněné na serveru Wikileaks týkající se mého údajně pozitivního postoje k americkému radaru na českém území, který mi ovšem zkazili svými vyhraněnými postoji proti radaru členové ČSSD a zejména její voliči.
Zcela perfidně jsem prý radil Američanům, jak to mají udělat, aby radar byl lépe přijat voliči a členy ČSSD. Diplomaté USA - a tam, kde nestačí jejich fantazie i některá česká média - fabulují o tom, jak rád bych ten radar v Brdech měl. Jenže jsem to rafinovaně nikdy nedal veřejně najevo. Zapomněl jsem se o tom zmínit v ČSSD i před vlastními voliči. Vůbec nic jsem pro to neudělal konkrétně. Kdo něco chce, se chová jinak.
Při kvalitě americké diplomatické služby (vysoké diplomatické funkce jsou rozdělovány v rámci tzv. dělby kořisti vítěznou stranou z prezidentských voleb) bez kariérních diplomatů je vždycky potřeba při argumentaci používat velmi racionálních a pochopitelných argumentů. Vysvětloval jsem proto ambasadorům USA i americkým politikům s nimiž jsem mluvil v letech 2006 - 2009 mnohokrát, proč vlastně ČSSD nemůže podpořit umístění protiraketového systému USA u nás a v Polsku. Na tom opravdu není nic osobního.
Vysypal bych ty důvody i po letech znovu z rukávu, ale v depeších z americké ambasády se v zásadě také objevují (ten, kdo by z této chyby ČSSD politicky profitoval by byla KSČM; česká veřejnost byla ve velké většině proti; všechny středoevropské soc. dem. strany byly proti atd.). Všechny tyto a další důvody pro odmítnutí radaru jsem mnohokrát opakoval také veřejně.
Opravdu jsem necítil vůči USA a jejich radaru osobní a emotivně zabarvený odpor, ale trpělivě jsem vršil při jednáních s Američany – našimi spojenci - racionální důvody, proč ČSSD radar nemůže podpořit. Řekl jsem také – Američanům i veřejně – že se odmítavá pozice ČSSD může v budoucnu změnit. Je vždycky dobré a odpovědné si nechat otevřená zadní vrátka. Pokud by se např. ukázalo, že Irán má k dispozici balistické rakety schopné zasáhnout nás i naše spojence. Dodnes žádné balistické rakety Irán nemá. Rozhodnutí ČSSD proti radaru tedy bylo správné. Antirakety nebyly a nejsou potřeba. Postoj ČSSD, pokud jde o radar, byl jasný a principiální. A pokud jde o mě, v případě, že bych chtěl radar prosazovat, choval bych se nepochybně zcela jinak v rámci ČSSD i na veřejnosti.
Podle logiky autorů depeší i jejich interpretů jsem něco jiného říkal Američanům a něco jiného jsem dělal. Dělal jsem v čele ČSSD vše v zájmu občanů ČR, radar tady nestojí a stát ani nebude. To je výsledek zejména politiky ČSSD v letech 2006 – 2009 a tu jsem v té době vedl já. A jestli si Američané mysleli, že jsem pro radar, je mně dnes úplně jedno. Je to jen smutné svědectví o kvalitě jejich diplomatické služby.
Zcela perfidně jsem prý radil Američanům, jak to mají udělat, aby radar byl lépe přijat voliči a členy ČSSD. Diplomaté USA - a tam, kde nestačí jejich fantazie i některá česká média - fabulují o tom, jak rád bych ten radar v Brdech měl. Jenže jsem to rafinovaně nikdy nedal veřejně najevo. Zapomněl jsem se o tom zmínit v ČSSD i před vlastními voliči. Vůbec nic jsem pro to neudělal konkrétně. Kdo něco chce, se chová jinak.
Při kvalitě americké diplomatické služby (vysoké diplomatické funkce jsou rozdělovány v rámci tzv. dělby kořisti vítěznou stranou z prezidentských voleb) bez kariérních diplomatů je vždycky potřeba při argumentaci používat velmi racionálních a pochopitelných argumentů. Vysvětloval jsem proto ambasadorům USA i americkým politikům s nimiž jsem mluvil v letech 2006 - 2009 mnohokrát, proč vlastně ČSSD nemůže podpořit umístění protiraketového systému USA u nás a v Polsku. Na tom opravdu není nic osobního.
Vysypal bych ty důvody i po letech znovu z rukávu, ale v depeších z americké ambasády se v zásadě také objevují (ten, kdo by z této chyby ČSSD politicky profitoval by byla KSČM; česká veřejnost byla ve velké většině proti; všechny středoevropské soc. dem. strany byly proti atd.). Všechny tyto a další důvody pro odmítnutí radaru jsem mnohokrát opakoval také veřejně.
Opravdu jsem necítil vůči USA a jejich radaru osobní a emotivně zabarvený odpor, ale trpělivě jsem vršil při jednáních s Američany – našimi spojenci - racionální důvody, proč ČSSD radar nemůže podpořit. Řekl jsem také – Američanům i veřejně – že se odmítavá pozice ČSSD může v budoucnu změnit. Je vždycky dobré a odpovědné si nechat otevřená zadní vrátka. Pokud by se např. ukázalo, že Irán má k dispozici balistické rakety schopné zasáhnout nás i naše spojence. Dodnes žádné balistické rakety Irán nemá. Rozhodnutí ČSSD proti radaru tedy bylo správné. Antirakety nebyly a nejsou potřeba. Postoj ČSSD, pokud jde o radar, byl jasný a principiální. A pokud jde o mě, v případě, že bych chtěl radar prosazovat, choval bych se nepochybně zcela jinak v rámci ČSSD i na veřejnosti.
Podle logiky autorů depeší i jejich interpretů jsem něco jiného říkal Američanům a něco jiného jsem dělal. Dělal jsem v čele ČSSD vše v zájmu občanů ČR, radar tady nestojí a stát ani nebude. To je výsledek zejména politiky ČSSD v letech 2006 – 2009 a tu jsem v té době vedl já. A jestli si Američané mysleli, že jsem pro radar, je mně dnes úplně jedno. Je to jen smutné svědectví o kvalitě jejich diplomatické služby.