Po mém vstupu do vysoké politiky v roce 2005 se česká média bez výjimky, a to vč. médií veřejnoprávních, předháněla ve zveřejňování lží a v dehonestacích členů mé rodiny a mé osoby. Myslím, že žádný český politik – a to ani komunistický – nebyl dlouhodobě po sametové revoluci vystaven takové nenávisti médií. A k takové snaze médií i dnes, kdy se nepohybuji na vrcholu politické pyramidy, patří soustavně lhát o mé politické činnosti a jejích výsledcích. Nejde mně tentokrát o to, psát o Komárcích, Leschtinech, Mitrofanovech, Zlámalových a jiných novinářských šmocích. Chci psát o těch, kdo umožňují, aby tito lidé psali dlouhodobě lži zcela bez uzardění. A aby nemuseli vůbec „trpět“ korektivy, které např. německým či rakouským žurnalistům vymezuje legislativa jejich zemí.

Vzpomínám stále na rádoby vtipný komentář T. Syrovátky (dnes v MFD) o mé bývalé ženě Zuzaně, někdy z května 2005, postavený na větě „Paroubku, upal tu čarodějnici“. Soudy soudily na základě Zuzaniny žaloby Syrovátku dlouho, předlouho, tuším téměř tři roky. U druhé instance má bývalá žena „prohrála“ a pak už neměla zájem se odvolávat. Soudce tehdy vztáhl, což ve zmíněných zemích Rakousku a Německu by nebylo možné, tu potřebu sdílet neblahý osud levicového politika i na jeho rodinné příslušníky.

Soudce ústeckého soudu Derfl zveřejnil v tomto týdnu rozsudek, podle kterého se mně R. Houska, jenž mě přirovnal k L. P. Berijovi, jednomu z největších hromadných vrahů v dějinách lidstva, nemusí za své vyjádření omlouvat. Řekl jsem následně o panu soudci, že je prase a ten se celkem v logice věci vyjádřil, že na tento výrok nebude reagovat. Bylo by ostatně divné jiným hlásat, že se mají obléci do hroší kůže a sám být cimprlich. Holt prase je prase. Je to přitom docela pěkné a inteligentní zvíře.

Ústavní soud dal pěkný příklad chlíva

O tom, že si v této zemi dělají někteří soudcové (nepochybuji, že jich většina chce hrát fér) co chtějí, existuje bezpočet důkazů.

V září 2009 Ústavní soud nastavil vysoko laťku zvůle a perfidnosti všem dalším českým soudcům, kteří se chtějí vydat podobnou cestou. Zrušil zcela protiústavně mimořádné volby do Poslanecké sněmovny. Udělal z ústavy státu hadr na podlahu. Proč? Protože by v nich zvítězila umírněná levice. Mám pořád před očima scénu při jednání o této věci před Ústavním soudem, jenž projednával tuto záležitost zcela nestandardně na základě podání jednoho jediného (!) poslance Melčáka. Tehdejší místopředsedkyně ÚS, demokratka z líhně pravdy a lásky E. Wagnerová, se zeptala L. Zaorálka, jaký že byl plán, když se shodí v hlasování o nedůvěře Topolánkova vláda. Jakoby tato veskrze politická starost paní místopředsedkyni příslušela. Ačkoliv největší právní kapacity z oboru ústavního práva – prof. Pavlíček a prof. Gerloch – protestovaly, zrušil ÚS mimořádné volby. Bylo to politické rozhodnutí, Ústavní soud sám sebe určil třetí parlamentní komorou, která je těm dvěma dalším nadřízená.

Bártova pře

Poté, co poslanec Škárka a poslankyně Kočí oznámili šokované české veřejnosti, že jim byl nabídnut neformálním lídrem této strany V. Bártou úplatek (V. Bárta tvrdí, že to byly půjčky vyžádané oběma poslanci), proběhlou soudní jednání, které bylo sondou do ledví tehdejší vládní strany Věci veřejné.

Jednání soudu proběhlo jako opravdu podařená taškařice. Natvrdo – tedy na 3 roky nepodmíněně, byl soudcem Šottem odsouzen právě…oznamovatel korupce J. Škárka. Soudce Šott ve svém rozsudku neopomněl „v dobrém“ zmínit také posl. Kočí. Vyzýval policii, aby prověřila (?) i její konání a aby i ona byla vyšetřována a snad i obviněna policií podobně jako posl. Škárka. Zajímavé bylo vidět, jak funguje justiční mafie. Předseda Nejvyššího správního soudu Baxa vynesl Šottův komický rozsudek i jeho samého až do nebes. Obvyklí novinářští šmoci (Komárek) jásali nad novým hrdinou dne. Neuvěřitelné se v Čechách stalo skutkem. Ten, kdo oznámil korupční jednání, byl potrestán tvrději nežli korupčník. Vysvětlil jsem podstatu této kauzy na jejich dotaz několika zahraničním přátelům. Byli zděšeni. Myslím, že nás od té doby považují za Kyrgyzstán II.

Funguje u nás justiční mafie?

Nepochybně. Minulý týden jsem viděl jednoho z jejích (bývalých) neformálních představitelů, JUDr. Kučeru, emeritního místopředsedu Nejvyššího soudu ve sněmovní restauraci s V. Bártou (a nebylo to poprvé). Teprve před týdnem mi ovšem je Šottovo soudní rozhodnutí jasnější. Osa Bárta – Kučera – Šott, možná ještě s jedním mezičlánkem, mohla zafungovat dost dobře. Proč vlastně ne. Ale možná, že se pánové Bárta a Kučera baví na svých setkáních v levné restauraci o děvčatech… A co teprve v těch dražších restauracích. Dr. Kučera mohl také využít svého vlivu na Nejvyšší soud, aby vzniklo jeho velmi kontroverzní rozhodnutí, podle kterého korupce ve sněmovně prý není korupcí (jasná souvislost s Bártovou kauzou).

D. Rath hnije ve vazbě, Dalík, Parkanová, Vondra a spol. běhají po svobodě

D. Rath byl zadržen policií v půli května s krabicí, v níž bylo 7 mil. Kč. Od té doby je ve vyšetřovací vazbě. Sněmovna jej v červnu zbavila imunity na základě vykonstruovaného obvinění, že měl předražit projekt rekonstrukce zámku Buštěhrad. Tohle obvinění se zhroutilo jako domeček z karet… Proto se ušil pro zářijovou schůzi sněmovny příběh jiný. Nevím, zda je D. Rath vinen či nikoliv. Věřím, že pravdu může najít jen nezávislý soud.

Co mě ale zaráží, je bohorovnost a velkomyslnost justice v jiných kauzách, gigantičtějších. Z těchto lidí nikdo nezpytuje s. D. Rathem svědomí ve vazební věznici. Ani Dalík (Pandury s údajně 500 mil. Kč požadovaného úplatku), ani posl. Parkanová (CASA s údajným předražením 658 mil. Kč), ani A. Vondra (faktury ProMoPro předraženy údajně „jen“ o 300 mil. Kč) atd. A co Topolánek s Bursíkem a jejich byznys solárních elektráren? Zabývá se někdo jejich podezřelými kroky, které připraví stát o stovky miliard korun?

D. Rath se pak nutně musí cítit jako politický vězeň. Jakmile se dostane z vězení, rozbije – při své schopnosti komunikace s veřejností – slabá místa obžaloby na padrť. Proto musí hnít co nejdéle ve vyšetřovací vazbě.

Máme prostě vypečenou justici. Po svých vystoupeních ve sněmovně při dvojím projednávání kauzy D. Ratha dostávám desítky dopisů občanů. Seznamují mě se svými kauzami u českých soudců. Je to děsuplné. Až se mi věřit nechce, v jakém stavu česká justice je. A proč by vlastně měla být jiná, v tom současném společenském marasmu, nežli např. vláda, sněmovna, ministerstva a další úřady.

Stát je ve velmi vážné a ve velmi smutné situaci. Některým vlivným lidem nejde vůbec o demokracii jako vládu lidu, ale jako o systém, který je slabý a neschopný odkrýt jejich lumpárny.