Když jsme minulý pátek vyzvali vládu k demisi, uvedli jsme tři základní důvody, které nás k tomu vedou. V první řadě je to nelegitimita této vlády, neboť její mandát není založen na politické shodě, ale na politické korupci. Druhým důvodem je neprofesionalita, chcete-li neschopnost této vlády spravovat věci veřejné.

Skoro každý den jsme svědky nějakého jejího problému či chyby: již skoro rok stojí čerpání evropských peněz, zcela paralyzován je CzechInvest a s ním i příliv investic ze zahraničí. Kolaps hrozí policii a tajným službám a v zahraničí prohráváme jednu diplomatickou bitvu za druhou. Tím posledním důvodem je nespravedlnost této vlády, kdy v kauze vicepremiéra Čunka ukázala, jak nízko si cení nezávislosti naší justice a principu rovnosti před zákonem.

Někteří novináři se i přes všechny tyto důvody, kdy každý z nich sám o sobě by stačil k demisi vlády všude ve vyspělých demokraciích ptali, proč tak činíme nyní, když je vlastně odchodem Jiřího Čunka z vlády situace vyřešena. Nepodezřívám většinu z těchto novinářů z toho, že by věděli, že se tak chovají podle normalizační rétoriky, která také žádala „klid na práci“. Odpověď dostali přímo od vlády a hned ten samý den: padly hlavy žalobců a policistů, kteří si dovolili mít objektivní názor a postavili se politickému nátlaku vlády. A to v době, kdy byl zcela očištěn původní vyšetřovatel kauzy, na kterého Ivan Langer poslal okamžitě svoji inspekci a kdy i samotné Nejvyšší státní zastupitelství konstatovalo, že ukončení vyšetřování Čunkovy kauzy bylo předčasné. Slova o znásilnění právního státu jsou již slabým výrazem pro to, co předvádí tato vláda.

Na podivné okolnosti vyšetřování a politické tlaky v kauze vicepremiéra a šéfa lidovců Jiřího Čunka jsme jako opozice poukazovali opakovaně. Snažili jsme se prosadit diskusi na půdě parlamentu, vždy jsme však narazili na zeď koaličních poslanců, kteří nebyli ochotni jakoukoliv diskusi připustit. V tomto směru mne nejvíce zklamali Zelení, kteří před volbami slibovali mezi jinými i nový styl v politice a kladli důraz na dodržování etických principů. Jejich praktická politika je však přesně opačná a každým dnem, kdy setrvávají v této koalici, budí čím dál tím hlubší dojem „B týmu“ ODS.

Tato vláda vznikla faulem a fauly se také udržuje. Pokud si dovolí bez skrupulí zneužít svých pravomocí k zásahům do nezávislosti vyšetřování, odvolávat bezdůvodně z funkcí lidi, jejichž jediným proviněním bylo, že ctili zákon a postavili se politickému tlaku, pak už není vyloučeno bohužel vůbec nic. Slova ČSSD o škodách, které tato vláda páchá na základních hodnotách právního státu, se potvrzují každým dnem. Po odvolání nepohodlných policistů a žalobců Topolánkova vláda vážně uvažuje pověřit tajnou službu, aby vyšetřila úniky z trestních spisů v kauze Jiřího Čunka. A to vše v době, kdy není jasné zda unikly a odkud unikly, neboť orgány činné v trestním řízení zatím nezačaly ani standardní vyšetřování. V této souvislosti je třeba připomenout, že ODS mlčela ve chvíli, kdy na veřejnost unikla tzv. Kubiceho zpráva, odposlechy v kauze Biolíh, Budišov či Věry Jourové. Tehdy se jim tyto úniky totiž hodily a někteří vládní politici čelí sami podezření, že se na nich podíleli.

Úniky z trestních spisů ČSSD odsuzuje a navrhuje věcná a legislativní řešení tohoto neduhu, nikdy bychom však ani na chvíli neuvažovali o angažmá tajné služby v již tak zpolitizované kauze.

I tyto úvahy vládních politiků na využití tajné služby v kauze Čunek jsou dalším důkazem, že samotná existence této vlády je ohrožením demokracie a kdokoliv ji bude nadále podporovat je jejím spolupachatelem.