Přece jen mi to nedá, abych nenapsal pár odstavců ke slovenským prezidentským volbám. Musím přitom říci, že mezi články slovenských a českých žurnalistů se našlo i několik takových, které byly v podstatě objektivní (L. Palata v MFD). I to mě pozitivně překvapilo.

Přiznám se, že pro mě nebyl výsledek prezidentské volby zas až tak překvapivý. Nepřipouštěl jsem si jen (spíše platí, nechtěl jsem si připustit) závěrečné skóre volby rozdílem třídy.

A tak jsem mohl s předstihem uvažovat o příčinách volební prohry R. Fica. R. Fico vždy v minulosti dělal volební kampaň naplno, s velkým osobním nasazením a příkladným emočním angažmá. Někdo, nevím kdo, mu před dvěma léty – po grandiózním vítězství v parlamentních volbách – vcelku moudře poradil, aby se změnil z politického lídra ve státníka. Ve státníka, který bude schopen získat hlasy významné části slovenské střední třídy. Bez těchto hlasů nemohl R. Fico vyhrát prezidentskou volbu.

R. Fico zaznamenal v posledních dvou letech skutečně jistou osobnostní proměnu. Na významnou část občanů začal ovšem působit jako technokrat bez velkého osobního angažmá. O validnosti této mé premisy svědčí mj. to, že ve II. kole prezidentské volby nedocílil, pokud jde o počet odevzdaných hlasů, zdaleka ani volebního výsledku svého Smeru z minulých parlamentních voleb před dvěma lety.
Zdá se, že velkou chybou R. Fica a Smeru bylo také to, že po vynikajícím výsledku posledních parlamentních voleb, ve kterých Směr získal absolutní většinu křesel v parlamentě, nenabídl plnohodnotnou účast ve vládě např. KDH. Byla by to dobrá investice, ze které by mohl těžit dnes dividendu. Ale to se nestalo.

A za třetí, ještě před pár týdny bylo v rukách R. Fica samotného, aby si pro druhé kolo volby prezidenta „vybral“ jiného, vyhraněně pravicového kandidáta Procházku. Např. tím, že by na něj útočil, chodil by jen s ním do debat.
Nově zvolený slovenský prezident A. Kiska je nepopsaný list a špatně se na něj před volbami útočí. Koneckonců je filantrop i idealista. Ale pokud by se do II. kola dostal Procházka, nebylo by problémem mu přiřadit odpovědnost za všechny chyby a přehmaty předchozích pravicových vlád. A celá věc by pak vypadala jinak.

Co bude na Slovensku dál?

A. Kiska dříve či později založí novou politickou stranu, která se bude snažit integrovat slovenskou pravici.
A R. Fico má několik možností postupu. Jedna z nich je rezignace na funkci premiéra. Tím by R. Fico jen zahájil vnitropolitickou krizi, s výsledkem velmi nejistým pro Smer.
Druhá možnost je dokončit mandát v čele vlády. Nechci podceňovat Ficova presumptivního nástupce Kaliňáka. Pokud však Fico rezignuje, dopadne Směr jako česká soc. dem.. Bude dlouhodobě nezadržitelně oslabovat. Kaliňák, při vší úctě k němu, Ficovo charisma a aureolu mnoha volebních vítězství prostě nemá.
A třetí možnost je rychlý Ficův odchod do evropské politiky. Začlenění do Evropské komise a v příštích volbách slovenského prezidenta zkusit kandidovat znovu. Tentokrát již jako uznávaný evropský státník a bývalý úspěšný slovenský premiér, na nějž veřejnost s odstupem času ráda vzpomíná.

Sázím na R. Fica bojovníka.

Jiří Paroubek