V posledních dvou týdnech a zejména v souvislosti s úmrtím St. Grosse se na mě pro vyjádření obrátila celá řada médií. Vlastně, pokud si to dobře pamatuji, poskytl jsem vyjádření všem českým televizím, všem významným i méně významných serverům a všem tištěným médiím, pokud se na mě obrátily. Ve svém bojkotu mé osoby bylo velmi důsledné vlastně jen Právo. Újmu jsem tím ale neutrpěl…

No, někomu se asi zdálo, že jsem se připomenul – aniž jsem o to vůbec usiloval – nějak příliš. Takže hned následovalo uvádění na pravou míru, pokud jde o mou osobu, jak je tomu v Čechách zvykem. Nebudu polemizovat s těmi, kde to vidím jako zcela zbytečné. Na primitivní, stupidní a lživé bláboly v Reflexu není proč reagovat. Pro příště jej již nebudu kupovat. Polemizovat s ním by znamenalo mu přikládat nějaký význam.

V jedněch novinách si pro změnu vybásnili, že jsem při svém soukromém letu do Londýna předminulý týden zdržel letadlo Ryanairu. No, kdo jiný to dokáže, že? A pak zajímavý článek v Bakalových HN. Vlastně docela pozitivní, až na závěr. A o ten v něm šlo. Jiří Paroubek prý ukončil úspěšnou kariéru ve vysoké politice, protože v březnu 2009 nechal padnout Topolánkovu vládu a na podzim 2009 zrušil mimořádné volby do sněmovny.

Kladu si otázku, proč zrovna Bakalovy HN – a jejich nejbystřejší redaktor – mají tak silný zájem na tom zakrýt realitu let 2009 – 2010. Byl jsem – a nejen já, i má rodina – v té době dlouhé měsíce v českých médiích likvidován, otravován a ničen (i HN přišly tehdy se svou „troškou“ do mlýna). A teď fakta. Topolánkova vláda neměla již dlouhé měsíce před svým pádem potřebnou většinu poslanců ve sněmovně. A nejbližší spolupracovník premiéra Topolánka se pokusil zabránit odvysílání pořadu diskvalifikujícího Topolánkovu vládu pro útok na svobodu slova (snaha zabránit pořadu o exposlanci Wolfovi podporujícím ne jistě nezištně vládu) v programu ČT. Kdo chce, ten si jistě pamatuje, že jsem tehdy veřejně nabídl (po pádu jeho vlády) premiéru Topolánkovi, že jeho vláda může i po vyjádření nedůvěry pokračovat v práci až do ukončení evropského předsednictví. Měl jsem jedinou podmínku, a sice aby skončil ve funkci ministr vnitra Langer a nejvyšší státní zástupkyně Vesecká. M. Topolánek to ale odmítl. Patrně proto, že věděl, že jeho vláda, postrádající většinu ve sněmovně, již nic neprosadí. Prostě, hoši se chtěli zbavit odpovědnosti.
A jak jsem zrušil volby do sněmovny plánované na říjen 2009? Vlastně jsem to nebyl já, ale Ústavní soud, který se přitom zcela neústavně opřel o „ústavní stížnost“ jednoho jediného poslance sněmovny Melčáka. Ten už „obětavě“ a „nezištně“ (jednalo se přitom o poslance zvoleného na kandidátce ČSSD) napomohl vzniku a existenci Topolánkovy vlády, která tak mohla přes dva roky ničit stát svými „reformami“.

No, zkraťme to. Ústavní soud zcela protiústavně zrušil ústavní zákon, kterým bylo parlamentem zkráceno období, a otevřela se tak cesta k mimořádným volbám.
Ústavní soud flagrantně pošlapal ústavu a vehnal – po zrušení předčasných voleb – politickou elitu země do pozice, ve které bylo každé politické rozhodnutí špatné. A to byl ostatně také úmysl loutkářů v pozadí – co nejvíce oslabit dosavadní politické strany, a zejména ČSSD, kterou jsem tehdy vedl, a uvolnit tím prostor pro jiné strany (TOP 09 a VV).

Proč je po šesti letech pro Bakalovy noviny dnes důležité přehazovat odpovědnost za zrušení předčasných voleb na mě? Ví o tam Z. Bakala něco více nežli to, že na volební kampaň ODS, TOP 09 a Věcí veřejných v roce 2010 věnoval téměř třicet milionů korun? Těch 44 tisíc bytů na Ostravsku za to jistě stálo. Mají hodnotu zhruba 35 miliard korun… Proč se o ně dělit s nějakými nájemníky, že?

Bylo to to jediné, do čeho tehdy Bakala investoval? A co Američané (tedy jejich tajné služby)zahořklí poté, co jsem smetl jejich špatný nápad s umístěním radarové (vojenské) základny 60 kilometrů od Prahy.

Proto jsem se – kromě jiného – po volbách do sněmovny v roce 2010, v nichž zvítězila ČSSD, rozhodl sám skončit v cele sociální demokracie. Bylo to nepochybně správné rozhodnutí. Pokud by dlouhodobá a samozřejmě stresující štvanice vůči mně a mé rodině trvala, dnes bych již nejspíše nežil. Ostatně, jsem přesvědčen o tom, že vážné zdravotní problémy mé ženy z poslední doby měly příčinu v léta se usazujících vrstvách stresu plynoucího ze zbabělých útoků, které na ni probíhaly v médiích.
No, a že se poté, po volbách objevil Nečas, Bárta, Kalousek a jejich vláda, je sice smutné, ale rozhodli se pro to sami voliči. Jistě si užili…

Jiří Paroubek