Krize na Slovensku se blíží ke svému rozuzlení. Krize, která nastala po vraždě novináře Jána Kuzniaka a jeho snoubenky, byla využita prezidentem Kiskou a opozicí k frontálnímu útoku na vládu, respektive na stranu Smer a premiéra Fica.  Prezident a opozice jsou v ideální pozici. Tváří se jako obránci svobod, zejména svobody slova, kterou na Slovensku nikdo neohrožuje, ale v médiích se jaksi podařilo spojit stranu Smer virtuálně s italskou mafií. Jakoby právě Smer měl zájem na krytí vrahů mladého páru. Jak to ale kdysi řekl někdejší italský ministr zahraničí hrabě Sforza: „V politice je zdání často  více než skutečnost“.

A tady je to opravdu velké zdání, ale také jistota pro prezidenta, celou opozici a jejich náhončí v médiích, že se vraha dvou mladých lidí v zásadě s jistotou a zejména rychle, nepodaří dopadnout. Má před vyšetřovateli několikadenní náskok. O motivu vraždy také není nic známo a jedna z mnoha verzí, že se jednalo o důsledek novinářovi investigativní práce, je opravdu jen hypotézou. Motiv může být přece vysloveně kriminální. Jen čistě náhodou by se mohlo stát, že by vrah mladých lidí byl objeven rychle. Ale tady vůbec nejde o rozumové argumenty loutkoherců, kteří jsou v pozadí kampaně. Podařilo se vytvořit zdání, že policie „řízená Smerem“ prostě nebude mít zájem vyšetřit nic. Skoro bych ale řekl, že i když bude povolán na Slovensko z Londýna  Sherlock Holmes, nezjistí už zřejmě vůbec nic.

Robert Fico byl novou situací v minulém týdnu naprosto zaskočen. Myslím, že už před týdnem měl konání předčasných sněmovních voleb připustit. Ne jako preferovanou možnost, ale jako východisko, pokud nebude nalezeno konstruktivní řešení na bázi současné vládní koalice. Tu potopila strana MOST - HÍD, tedy slovensko - maďarská strana, která nyní sice dlí  s Ficem ve vládě, ale duchem a myšlenkami je dlouhodobě na straně opozice. To se liberálním stranám v centru politického spektra občas stává a to mohl R. Fico již anticipovat  v minulém týdnu. Nyní se strana Smer musí koncentrovat na ústupové boje ve vládě a v parlamentu a začít rychle připravovat volební kampaň. R. Fico si musí sám sobě otevřeně říct jaké on a jeho strana v posledních několika letech udělali chyby.  Jinak nemůže počítat s výborným  volebním výsledkem v nadcházejících volbách. Musí převzít strategickou iniciativu a to v první řadě znamená zbavit se na kandidátkách strany lidí, kteří jsou v očích veřejnosti spojeni se systémem klientelismu a korupce. Myslím, že by toho R. Fico mohl být schopen. A pokud dosáhne velmi dobrého volebního výsledku, pak v zásadě bude jedno, zda bude ve vládě anebo jako nejsilnější strana opozice.  Slovensko má, abych parafrázoval slova někdejšího vůdce francouzských socialistů Guy Molleta do slovenských  podmínek, jednu z nejhloupějších pravicí v Evropě. Některé ze změti pravicových parlamentních stran se odsouhlasením předčasného ukončení volebního období a mimořádných voleb, propadnou do záhuby. Prostě nedostanou se do parlamentu anebo budou zcela marginalizovány. Na Slovensku se zatím nevytvořil žádný subjekt typu levo -  pravé populistické strany vůdcovského typu, jak se to podařilo vytvořit v Čechách A. Babišovi. Robert Fico tedy stále dokáže získávat podporu širokých vrstev slovenské veřejnosti konzistentní politikou opírající se o jasný program. Naopak, slovenská pravice byla vždy chaotická, bez skutečných lídrů, neschopná programové ani akční shody. Po krátkém čase od voleb vytváří  mezi sebou vždy  nesnesitelné pracovní ovzduší. Poslední slovenská pravicová vláda Radičové skončila naprostým debaklem a nejspíš tak skončí i ta budoucí z řady důvodů. Tím jedním z nich je, že nemá jasného vůdce, který by byl schopen čelit R. Ficovi. Prezident Kiska, než zatroubil k útoku na Smer, po vraždě novináře a jeho snoubenky  strávil čtyři příjemné dny s rodinou na „lyžovačce“. Až poté co pochopil, jaký emoční a politický  potenciál se podařilo vyvolat, tak se chopil příležitosti. Prostě krize byla vyvolána na svět uměle. To ale neznamená, že nelze najít důvody, které kazí dojem z vládnutí strany Smer, které jsem výše naznačil. Domnívám se nicméně, že Robert Fico má stále potenciál zvítězit ve volbách s výrazně lepším skóre, než zatím naznačují průzkumy veřejného mínění. Ale platí „ale“… je potřeba pro to něco udělat. V první řadě, pustit z hlavy dožívající vládu. A začít budovat nový příběh. A to Fico vždycky uměl.
 
Jiří Paroubek