Mzdy ve státním sektoru podstatně vzrostou
České pravicové vlády zejména v letech 2008 – 2013 dělaly vše pro to, aby nominální a hlavně reálné mzdy ve veřejném sektoru stagnovaly. Samozřejmě, že tím omezovaly růst spotřeby obyvatelstva a tedy omezovaly i hospodářský růst.
Ke změně přístupu k veřejným zaměstnancům došlo po nástupu Sobotkovy vlády. Reálná mzda zaměstnanců ve veřejném sektoru začala růst. A to i těm kategoriím, které byly dlouhodobě zanedbávány. Za vlád pravice to byli pracovníci v sociálních službách, ale pod různými záminkami stagnovaly mzdy také lékařům a zdravotnickému personálu a ve školství. Když skončila sociálnědemokratická vláda pod mým vedením v roce 2006, byly mzdy učitelů poměrně výrazně nad průměrem celostátní mzdy. Na konci vlád pravice v roce 2013 předstih mezd učitelů prakticky přestal existovat. Ještě v neděli ministryně financí Schillerová hovořila v ČT o tom, že má ve státním rozpočtu zakalkulován růst mezd veřejných zaměstnanců meziročně o 6%. Odbory vedené předsedou Středulou, na rozdíl od druhé odborové centrály vedené předsedou Dufkem, se dožadovaly růstu mezd meziročně o 10%. S tím se ztotožňovala i ministryně práce a sociálních věcí a ČSSD jako celek. Nyní došlo k rozumnému kompromisu mezi oběma vládními stranami v růstu mezd ve výši 8%. To si ve státním rozpočtu vyžádá 3 mld. Kč navíc. A to je jistě velmi pozitivní. Není to příliš velký zásah do rozpočtu, 3 mld. Kč lze nalézt v některé z výdajových položek a seškrtat ji a společnost i vláda budou mít klid na práci.
O to více by se vláda měla nyní věnovat incentivům na podporu rychlého růstu produktivity práce a to například tak, jak jsem to navrhoval ve svých článcích z poslední doby. Jde o to, zavést co nejrychleji možnost stoprocentního odpisu investice při jejím uvedení do provozu. Tím by se objevily větší objemy investic na podporu technologické revoluce, digitalizace a robotizace. A to vše by směřovalo k růstu produktivity práce a k poměrně rychlému uvolňování přebývajících pracovníků, ve výrobních kapacitách, které by byly podstatně modernizovány.
Jiří Paroubek
Ke změně přístupu k veřejným zaměstnancům došlo po nástupu Sobotkovy vlády. Reálná mzda zaměstnanců ve veřejném sektoru začala růst. A to i těm kategoriím, které byly dlouhodobě zanedbávány. Za vlád pravice to byli pracovníci v sociálních službách, ale pod různými záminkami stagnovaly mzdy také lékařům a zdravotnickému personálu a ve školství. Když skončila sociálnědemokratická vláda pod mým vedením v roce 2006, byly mzdy učitelů poměrně výrazně nad průměrem celostátní mzdy. Na konci vlád pravice v roce 2013 předstih mezd učitelů prakticky přestal existovat. Ještě v neděli ministryně financí Schillerová hovořila v ČT o tom, že má ve státním rozpočtu zakalkulován růst mezd veřejných zaměstnanců meziročně o 6%. Odbory vedené předsedou Středulou, na rozdíl od druhé odborové centrály vedené předsedou Dufkem, se dožadovaly růstu mezd meziročně o 10%. S tím se ztotožňovala i ministryně práce a sociálních věcí a ČSSD jako celek. Nyní došlo k rozumnému kompromisu mezi oběma vládními stranami v růstu mezd ve výši 8%. To si ve státním rozpočtu vyžádá 3 mld. Kč navíc. A to je jistě velmi pozitivní. Není to příliš velký zásah do rozpočtu, 3 mld. Kč lze nalézt v některé z výdajových položek a seškrtat ji a společnost i vláda budou mít klid na práci.
O to více by se vláda měla nyní věnovat incentivům na podporu rychlého růstu produktivity práce a to například tak, jak jsem to navrhoval ve svých článcích z poslední doby. Jde o to, zavést co nejrychleji možnost stoprocentního odpisu investice při jejím uvedení do provozu. Tím by se objevily větší objemy investic na podporu technologické revoluce, digitalizace a robotizace. A to vše by směřovalo k růstu produktivity práce a k poměrně rychlému uvolňování přebývajících pracovníků, ve výrobních kapacitách, které by byly podstatně modernizovány.
Jiří Paroubek
Fiala II slibuje platy jako v Německu, babišuje a trumpuje. Ale není Babiš ani Trump
Bezpodmínečná podpora Ukrajiny je klíč k míru. Američané to už pochopili
Klaus tvrdí, že se blížíme k 50. letům, k totalitě. Je to lež a nebezpečná manipulace
V roce 1989 byl vzorem Havel, v roce 2024 je elitou Babiš. Hodnoty se vypařují
Co od nás odešlo s Karlem Schwarzenbergem
