USA a Rusko na počátku nové éry vztahů? Může to tak vypadat.
Úmyslně jsem se nevyjadřoval k nejrůznějším spekulacím a často podivným úvahám českých rádoby analytiků, které předcházely středečnímu summitu státníků dvou světových velmocí, které vlastní 90% světového jaderného arsenálu.
Řeknu otevřeně, měl jsem ze setkání obou státníků velmi dobrý pocit. Oba dva jsem osobně poznal, i když už je to více než 10 let a za tu dobu se osobnosti lidí přeci jen vyvíjejí. Už tehdy jsem měl pocit, že se jedná o kompetentní politiky s mimořádnou erudicí. Přitom každý z nich vyšel z úplně jiného prostředí. Jeden z prostředí tajných služeb. Druhý, coby profesionální politik byl více než tři desítky let váženým členem amerického Senátu a pak osm let viceprezidentem USA.
Tak, jak jsem Bidena poznal, je to muž s mimořádnou empatií. Vzhledem k tomu, že se v životě setkal s mnoha tisíci lidmi, dokáže vlastně s každým rychle najít ten správný tón řeči.
Putin byl k témuž vlastně školen při přípravě na své původní povolání rozvědčíka.
Vztahy Ruska a Spojených států jsou v důsledku řady okolností nejhorší od konce studené války. Rusko má dnes oproti Západu jeden veliký vehikl, který před pěti či sedmi lety nemělo. Jsou to utužující se vztahy s Čínou.
Pokud vztahy mezi Ruskem a Čínou půjdou dál tímto směrem, budeme moci během několika let hovořit o politicko-vojensko-ekonomickém bloku Číny a Ruska.
Zdá se, jako by to stratégové Západu, nemluvě o mediálním mainstreamu, zatím vůbec neregistrovali.
Rusko bylo před schůzkou líčeno, zejména v tmářské ČT, jako de facto polozaostalá země, která může světu nabídnout jen své nerostné bohatství. Jako země s mnoha problémy a s téměř rozvráceným hospodářstvím, a to díky sankcím, které na Rusko byly uvaleny po anexi Krymu. Chtělo by se dodat, že ruskojazyčného Krymu. Sankce, jak se ukazuje, nezabírají a v několika svých článcích z poslední doby jsem se snažil vykreslit aktuální finanční situaci Ruska, která vůbec není špatná. Ruské devizové reservy dnes mohou hravě pokrýt všechny zahraniční závazky Ruska a ještě by zbylo. Chtělo by se zeptat: „Kdo z nás to má?“.
Díky sankcím, které dopadly na ruské potravinářství a dovoz zemědělských produktů, se razantně zvýšila produkce ruské pšenice. Takže v některých z posledních let Rusko dokázalo vyvézt přes 25 milionů tun pšenice. A to je setsakra rozdíl oproti situaci rozvráceného zemědělství v bývalém Sovětském svazu, kdy bylo třeba dovážet do tohoto státu každoročně kolem 50 milionů tun obilí, sklizeného samozřejmě v USA a v Kanadě.
Včera si oba státníci navzájem ukázali, že spolu mohou a umí mluvit. Jsou to profesionálové a velmi pravděpodobně si slíbili, že budou pokračovat přes své vyjednavače v jednáních zejména o jaderné problematice.
Ostatně, Spojené státy udělaly mnohé, aby se schůzka s Putinem vůbec uskutečnila. Pokud by např. byl pozván do Washingtonu ukrajinský prezident Zelenskyj, schůzka Biden-Putin by nebyla. Anebo pokud by Biden po setkání s dalšími členskými státy NATO sdělil, že Ukrajina bude přijata do NATO, byl by to pro Rusko vlastně casus belli. Žádný ruský vládce přeci bez války v jakékoliv podobě nemůže přijmout, aby několik málo stovek kilometrů od Moskvy byly umístěny základny protivníka, třeba s jadernými zbraněmi a raketami. A o to jde na východě Ukrajiny.
Toto nebezpečí zmaření summitu ještě před jeho začátkem bylo zažehnáno a Rusko projevilo ochotu spolupracovat s Američany v Afghánistánu. Íránu, Sýrii a možná i někde jinde. Ale nechalo si přitom dokořán otevřené dveře k Číně. Západ je pro Rusko zkrátka příliš nevyzpytatelný partner…
Do obou zemí se vracejí velvyslanci, kteří byli odvoláni do svých centrál před časem ke konzultaci. Jinak řečeno, jsou obnoveny normální diplomatické vztahy. Za této situace těžko očekávat, že by někdo z amerických vládních činitelů ještě chtěl zmínit či dokonce pochválit českou BIS za její akci ve Vrběticích, kde se jí prý podařilo vypátrat po sedmi letech údajné viníky obřích výbuchů muničních skladů. A samozřejmě bylo to totéž "vraždící komando" (slovy Kundry z Respektu), které údajně málem zamordovalo double agenta Skrypala.
A stejně tak kancléřka Merkelová klidnou a prozíravou politikou dovedla Německo a Rusko k dokončení plynovodu Nord Stream 2. I to je dobře, protože z dodávek levného ruského plynu bude profitovat i Česká republika.
Po středečním setkání Bidena s Putinem bude v krátké době jistě následovat Bidenovo setkání s čínským prezidentem Si. A to bude teprve zajímavá kapitola vztahů USA a Číny. .
Číňané potvrdili v tomto týdnu svou ohromnou technickou vyspělost, vysláním oběžné rakety kolem Země se třemi kosmonauty, kteří budou pracovat po 3 měsíce na jejich (nedokončené) orbitální stanici, jež je na oběžné dráze kolem země. Je to vynikající úspěch čínské vědy a techniky, který je jen předznamenáním technologického nástupu Číňanů v oblasti vesmírných objevů. A nejen tam.
Jiří Paroubek
Řeknu otevřeně, měl jsem ze setkání obou státníků velmi dobrý pocit. Oba dva jsem osobně poznal, i když už je to více než 10 let a za tu dobu se osobnosti lidí přeci jen vyvíjejí. Už tehdy jsem měl pocit, že se jedná o kompetentní politiky s mimořádnou erudicí. Přitom každý z nich vyšel z úplně jiného prostředí. Jeden z prostředí tajných služeb. Druhý, coby profesionální politik byl více než tři desítky let váženým členem amerického Senátu a pak osm let viceprezidentem USA.
Tak, jak jsem Bidena poznal, je to muž s mimořádnou empatií. Vzhledem k tomu, že se v životě setkal s mnoha tisíci lidmi, dokáže vlastně s každým rychle najít ten správný tón řeči.
Putin byl k témuž vlastně školen při přípravě na své původní povolání rozvědčíka.
Vztahy Ruska a Spojených států jsou v důsledku řady okolností nejhorší od konce studené války. Rusko má dnes oproti Západu jeden veliký vehikl, který před pěti či sedmi lety nemělo. Jsou to utužující se vztahy s Čínou.
Pokud vztahy mezi Ruskem a Čínou půjdou dál tímto směrem, budeme moci během několika let hovořit o politicko-vojensko-ekonomickém bloku Číny a Ruska.
Zdá se, jako by to stratégové Západu, nemluvě o mediálním mainstreamu, zatím vůbec neregistrovali.
Rusko bylo před schůzkou líčeno, zejména v tmářské ČT, jako de facto polozaostalá země, která může světu nabídnout jen své nerostné bohatství. Jako země s mnoha problémy a s téměř rozvráceným hospodářstvím, a to díky sankcím, které na Rusko byly uvaleny po anexi Krymu. Chtělo by se dodat, že ruskojazyčného Krymu. Sankce, jak se ukazuje, nezabírají a v několika svých článcích z poslední doby jsem se snažil vykreslit aktuální finanční situaci Ruska, která vůbec není špatná. Ruské devizové reservy dnes mohou hravě pokrýt všechny zahraniční závazky Ruska a ještě by zbylo. Chtělo by se zeptat: „Kdo z nás to má?“.
Díky sankcím, které dopadly na ruské potravinářství a dovoz zemědělských produktů, se razantně zvýšila produkce ruské pšenice. Takže v některých z posledních let Rusko dokázalo vyvézt přes 25 milionů tun pšenice. A to je setsakra rozdíl oproti situaci rozvráceného zemědělství v bývalém Sovětském svazu, kdy bylo třeba dovážet do tohoto státu každoročně kolem 50 milionů tun obilí, sklizeného samozřejmě v USA a v Kanadě.
Včera si oba státníci navzájem ukázali, že spolu mohou a umí mluvit. Jsou to profesionálové a velmi pravděpodobně si slíbili, že budou pokračovat přes své vyjednavače v jednáních zejména o jaderné problematice.
Ostatně, Spojené státy udělaly mnohé, aby se schůzka s Putinem vůbec uskutečnila. Pokud by např. byl pozván do Washingtonu ukrajinský prezident Zelenskyj, schůzka Biden-Putin by nebyla. Anebo pokud by Biden po setkání s dalšími členskými státy NATO sdělil, že Ukrajina bude přijata do NATO, byl by to pro Rusko vlastně casus belli. Žádný ruský vládce přeci bez války v jakékoliv podobě nemůže přijmout, aby několik málo stovek kilometrů od Moskvy byly umístěny základny protivníka, třeba s jadernými zbraněmi a raketami. A o to jde na východě Ukrajiny.
Toto nebezpečí zmaření summitu ještě před jeho začátkem bylo zažehnáno a Rusko projevilo ochotu spolupracovat s Američany v Afghánistánu. Íránu, Sýrii a možná i někde jinde. Ale nechalo si přitom dokořán otevřené dveře k Číně. Západ je pro Rusko zkrátka příliš nevyzpytatelný partner…
Do obou zemí se vracejí velvyslanci, kteří byli odvoláni do svých centrál před časem ke konzultaci. Jinak řečeno, jsou obnoveny normální diplomatické vztahy. Za této situace těžko očekávat, že by někdo z amerických vládních činitelů ještě chtěl zmínit či dokonce pochválit českou BIS za její akci ve Vrběticích, kde se jí prý podařilo vypátrat po sedmi letech údajné viníky obřích výbuchů muničních skladů. A samozřejmě bylo to totéž "vraždící komando" (slovy Kundry z Respektu), které údajně málem zamordovalo double agenta Skrypala.
A stejně tak kancléřka Merkelová klidnou a prozíravou politikou dovedla Německo a Rusko k dokončení plynovodu Nord Stream 2. I to je dobře, protože z dodávek levného ruského plynu bude profitovat i Česká republika.
Po středečním setkání Bidena s Putinem bude v krátké době jistě následovat Bidenovo setkání s čínským prezidentem Si. A to bude teprve zajímavá kapitola vztahů USA a Číny. .
Číňané potvrdili v tomto týdnu svou ohromnou technickou vyspělost, vysláním oběžné rakety kolem Země se třemi kosmonauty, kteří budou pracovat po 3 měsíce na jejich (nedokončené) orbitální stanici, jež je na oběžné dráze kolem země. Je to vynikající úspěch čínské vědy a techniky, který je jen předznamenáním technologického nástupu Číňanů v oblasti vesmírných objevů. A nejen tam.
Jiří Paroubek