Kdyby hloupost nadnášela…
Můj poslední příspěvek na blogu Aktuálně.cz vyvolal jak bouřlivé reakce čtenářů, tak i kritiku editora Libora Stejskala. Proto považuji za nutné reagovat a vysvětlit jaké důvody mne k napsání článku vedly a proč považuji své hodnocení pana Kocába i použité výrazy za adekvátní.
Jak jsem již uvedl, oceňuji Michaela Kocába za jeho aktivity spjaté s listopadovou revolucí v roce 1989 a následně i s jeho angažovaností při odsunu sovětských okupačních vojsk. Do této míry chápu mého kolegu Davida Ratha, když pana Kocába hájí, ale to je tak vše. Udělám všechno pro to, aby zvítězila kandidátka ČSSD, špičková odbornice na mor moderní společnosti, alergii, MUDr. Blanka Haindlová. Žena, která už více jak 20 let příkladně pomáhá dětem žít normální život jejich vrstevníků, přestože jsou z tak znečištěného prostředí, jakým je Praha (http://www.cssd.cz/program-nadeje/predstaveni-kandiatu-do-senatu/blanka-haindlova.html).
Přimhouřil bych obě oči, pokud by pan Kocáb namířil svoji zášť proti komunistům a vyjádřil by podobné výhrady, které vůči KSČM má i ČSSD, totiž nepochopitelné lpění na totalitní minulosti či naprosto pragmatická politika založená na zjevném rozporu mezi slovy a činy, jak se naposledy ukázalo při prezidentské volbě. Pan Kocáb si však vyhodnotil, že v souboji s „komunistožroutsvím“ stávajícího senátora a svého protikandidáta Martina Mejstříka asi nelze obstát a proto se snaží vytvořit nepřítele nového a to v ČSSD. Nemyslím si však, že by lidé byli v Praze tak hloupí, jak si myslí pan Kocáb. Aspoň tedy doufám. Když nic jiného, dluží občanům omluvu za to, že propůjčil svoji tvář zločinu v řádu stovek milionů korun, o které přišli v rámci vytunelování fondu Trend. Tímto ho k této omluvě vyzývám, bylo by to fér vůči svým protikandidátům i vůči všem občanům, jejichž ústavním činitelem chce být. Pokud vím z médií, tento fond připravil drobné investory o 1,3 mld. Kč.
Vraťme se však k důvodům mé reakce. Pokud někdo porušil pravidla slušnosti a korektnosti v politickém boji, pak to byl právě pan Kocáb a, koneckonců, i MF Dnes. Pan Kocáb proto, že v rozhovoru s MF Dnes obvinil ČSSD a mne osobně z prosazování ruských zájmů a doslova velezrady a to v souvislosti s diskusí o umístění radaru USA v ČR a účastí ruského generála na diskusní akci v Lidovém domě. MF Dnes proto, že mi odmítla jakoukoliv reakci na jeho slova. Tento rozhovor v MF Dnes četlo zhruba 1,5 milionu čtenářů.
Nejen, že ruské zájmy jsem nikdy neprosazoval a neprosazuji a pan Kocáb o tom nepřinesl ani jediný důkaz, ale dokonce jsem opakovaně, a to i jako premiér, vystupoval proti podobným náladám v ČSSD. Osobně jsem vždy ctil a ctím nadále, že jsem českým politikem a jediné zájmy, které prosazuji, nejsou ani ruské, ani americké, ale české. Pan Kocáb tak svým hloupým a ničím nepodloženým, osobním útokem proti mně podporuje zájmy reprezentované panem Šloufem. To by si měli voliči při jeho slovech uvědomovat, není-li toho schopen on.
O akci s účastí ruského generála v Lidovém domě v den návštěvy ministryně zahraničních věcí USA Riceové jsem netušil, v době jejího konání jsem byl v zahraničí. Proto jsem se od ní distancoval ještě ten den, co proběhla. Pan Kocáb ovšem o tomto mém stanovisku nevěděl, jak sám přiznal ve svém následném rozhovoru pro Český rozhlas. Proč tedy člověk, který má ambice určovat osudy lidí v této zemi, není schopen sledovat aktuální dění a vyjadřovat se k věcem se znalostí reálií? Česká politika má již díky panu Topolánkovi ve svém čele člověka, který rychleji mluví, než myslí. Chceme přidat dalšího podobného „brouka pytlíka“?
MF Dnes mi z těchto důvodů, tedy jasných nepravd, plynoucích buď z omylů, nevědomosti či v horším případě záměru, měla dát prostor k odpovědi. Nedala. Proto polemizuji s panem Stejskalem, když se kolegů z MF Dnes zastává. Vážím si při čtení blogů jeho práce a proto chápu, uděláme-li oba sem tam chybu.
Nejsem náchylný k používání podobných „jednoduchých“ příměrů, jako tomu bylo v mém minulém přípěvku, kdy jsem přirovnal pana Kocába na základě jeho výroků k měrné jednotce hlouposti. Možná bych měl svůj předchozí článek nazvat, že – slovy doktora Strossmayera z populárního seriálu Nemocnice na kraji města – „kdyby hloupost nadnášela, pan Kocáb by se vznášel jako holubička“. Argumenty, které jsem zde předložil, mne k onomu proslavenému a slušnému příměru, který vyjadřuje nejlépe stav, ve kterém se daná osoba nachází, plně opravňují.
Jak jsem již uvedl, oceňuji Michaela Kocába za jeho aktivity spjaté s listopadovou revolucí v roce 1989 a následně i s jeho angažovaností při odsunu sovětských okupačních vojsk. Do této míry chápu mého kolegu Davida Ratha, když pana Kocába hájí, ale to je tak vše. Udělám všechno pro to, aby zvítězila kandidátka ČSSD, špičková odbornice na mor moderní společnosti, alergii, MUDr. Blanka Haindlová. Žena, která už více jak 20 let příkladně pomáhá dětem žít normální život jejich vrstevníků, přestože jsou z tak znečištěného prostředí, jakým je Praha (http://www.cssd.cz/program-nadeje/predstaveni-kandiatu-do-senatu/blanka-haindlova.html).
Přimhouřil bych obě oči, pokud by pan Kocáb namířil svoji zášť proti komunistům a vyjádřil by podobné výhrady, které vůči KSČM má i ČSSD, totiž nepochopitelné lpění na totalitní minulosti či naprosto pragmatická politika založená na zjevném rozporu mezi slovy a činy, jak se naposledy ukázalo při prezidentské volbě. Pan Kocáb si však vyhodnotil, že v souboji s „komunistožroutsvím“ stávajícího senátora a svého protikandidáta Martina Mejstříka asi nelze obstát a proto se snaží vytvořit nepřítele nového a to v ČSSD. Nemyslím si však, že by lidé byli v Praze tak hloupí, jak si myslí pan Kocáb. Aspoň tedy doufám. Když nic jiného, dluží občanům omluvu za to, že propůjčil svoji tvář zločinu v řádu stovek milionů korun, o které přišli v rámci vytunelování fondu Trend. Tímto ho k této omluvě vyzývám, bylo by to fér vůči svým protikandidátům i vůči všem občanům, jejichž ústavním činitelem chce být. Pokud vím z médií, tento fond připravil drobné investory o 1,3 mld. Kč.
Vraťme se však k důvodům mé reakce. Pokud někdo porušil pravidla slušnosti a korektnosti v politickém boji, pak to byl právě pan Kocáb a, koneckonců, i MF Dnes. Pan Kocáb proto, že v rozhovoru s MF Dnes obvinil ČSSD a mne osobně z prosazování ruských zájmů a doslova velezrady a to v souvislosti s diskusí o umístění radaru USA v ČR a účastí ruského generála na diskusní akci v Lidovém domě. MF Dnes proto, že mi odmítla jakoukoliv reakci na jeho slova. Tento rozhovor v MF Dnes četlo zhruba 1,5 milionu čtenářů.
Nejen, že ruské zájmy jsem nikdy neprosazoval a neprosazuji a pan Kocáb o tom nepřinesl ani jediný důkaz, ale dokonce jsem opakovaně, a to i jako premiér, vystupoval proti podobným náladám v ČSSD. Osobně jsem vždy ctil a ctím nadále, že jsem českým politikem a jediné zájmy, které prosazuji, nejsou ani ruské, ani americké, ale české. Pan Kocáb tak svým hloupým a ničím nepodloženým, osobním útokem proti mně podporuje zájmy reprezentované panem Šloufem. To by si měli voliči při jeho slovech uvědomovat, není-li toho schopen on.
O akci s účastí ruského generála v Lidovém domě v den návštěvy ministryně zahraničních věcí USA Riceové jsem netušil, v době jejího konání jsem byl v zahraničí. Proto jsem se od ní distancoval ještě ten den, co proběhla. Pan Kocáb ovšem o tomto mém stanovisku nevěděl, jak sám přiznal ve svém následném rozhovoru pro Český rozhlas. Proč tedy člověk, který má ambice určovat osudy lidí v této zemi, není schopen sledovat aktuální dění a vyjadřovat se k věcem se znalostí reálií? Česká politika má již díky panu Topolánkovi ve svém čele člověka, který rychleji mluví, než myslí. Chceme přidat dalšího podobného „brouka pytlíka“?
MF Dnes mi z těchto důvodů, tedy jasných nepravd, plynoucích buď z omylů, nevědomosti či v horším případě záměru, měla dát prostor k odpovědi. Nedala. Proto polemizuji s panem Stejskalem, když se kolegů z MF Dnes zastává. Vážím si při čtení blogů jeho práce a proto chápu, uděláme-li oba sem tam chybu.
Nejsem náchylný k používání podobných „jednoduchých“ příměrů, jako tomu bylo v mém minulém přípěvku, kdy jsem přirovnal pana Kocába na základě jeho výroků k měrné jednotce hlouposti. Možná bych měl svůj předchozí článek nazvat, že – slovy doktora Strossmayera z populárního seriálu Nemocnice na kraji města – „kdyby hloupost nadnášela, pan Kocáb by se vznášel jako holubička“. Argumenty, které jsem zde předložil, mne k onomu proslavenému a slušnému příměru, který vyjadřuje nejlépe stav, ve kterém se daná osoba nachází, plně opravňují.