V českém tisku čas od času probleskne zajímavá informace o tom, jakého majetku nabyl v posledních letech zatčený bývalý náměstek primátora Prahy, Hlubuček, který byl exponentem hnutí STAN, se svým životním partnerem.

Hoši se specializovali na nákupy bytů ve Španělsku. Jeden byt byl loni za 2,5 mil. Kč, druhý – jenž do rodiny přinesl Hlubučkův partner – za 8,3 mil. Kč.

Nešlo však jen o Hlubučka, ale o celou zločineckou skupinu a spiknutí, vedenou údajně nesvéprávným člověkem, jenž je považován za spiritus agens také při vzniku vládního hnutí STAN, Redlem.

Zdá se, že metastázy korupce a mafiánství prorůstají ze STAN také do druhé vládní strany, TOP 09. Uvědomuje si to i předsedkyně této pidistrany Pekarová Adamová, když jednoho z možných aktérů, který se advokátsky mazaně zatím vyhýbá jakékoliv odpovědnosti, svého předchůdce ve vedení TOP 09, Pospíšila, vyzývá k rezignaci a k odchodu z koaliční kandidátky SPOLU v Praze.

Vláda prakticky jen přihlíží raketovému nárůstu inflace v prvních měsících tohoto roku, jejíž úroveň se oficiálně přiblíží hranici 20% inflační míry, pravděpodobně již v červenci. Lidem tedy klesají reálné příjmy až o pětinu a tedy klesá i jejich životní úroveň. A to jsme teprve na začátku.

Vláda se vrhla do kolosální derusifikace energetiky, což bude znamenat velmi pravděpodobně další razantní nárůsty cen plynu, elektrické energie i pohonných hmot. Prostě někdo dobrodružnou politiku vlády zaplatit musí. A ten někdo, to budou občané republiky. Ministr Stanjura odmítá zdanění nezasloužených zisků energetických společností a bank. Vše nechť zaplatí občané, kteří ale tuto krizi nezavinili.

Vláda ani náznakem nenaznačuje, že by snad chtěla vést obě dvě strany (u předsednické země EU bych to očekával) válečného konfliktu na Ukrajině k mírovému uspořádání. Přitom mír na Ukrajině by znamenal dříve či později pokles cen energetických surovin, zemědělských produktů i průmyslových kovů. A zmírnil by tak inflaci.

A tak přišel na paškál A. Babiš. Celá akce vyvolaná na meetingu hnutí ANO v Borovanech v Jižních Čechách vzbuzuje otazníky. Tam policie zakročila poměrně tvrdě vůči autistickému chlapci, který sebral na Babišově meetingu mikrofon, tedy základní pracovní prostředek politika na předvolební akci. To vypadá jako policejní provokace. Neuniformovaný policista, který si dá na hlavu čepici hnutí ANO a pak zasahuje proti matkou zneužitému autistickému chlapci, to už je příliš. Řekněme si otevřeně, že české pravici, pokud jí dochází dech, vždycky přijde s přímou konfrontací svých motivovaných a organizovaných příznivců a návštěvníků té nejsilnější politické strany, která je právě v opozici vůči pravicové vládě. Mimochodem, v roce 2009 to schytala podobným způsobem sociální demokracie pod mým vedením. Nevýhodou tehdejší sociální demokracie bylo, že se jí při tom nezastal prakticky nikdo z médií. A. Babiš má tu obrovskou výhodu, že zhruba polovina médií bude na jeho straně anebo v pozitivní neutralitě vůči němu. Tím v zásadě pravice prohrává svůj zápas o veřejné mínění.

Je to zvláštní, jak právě česká pravice, mající plná ústa svobody a demokracie, projevuje intoleranci vůči politickému soupeři. Jak se ukazuje, když je programově i politicky a díky svým skandálům v koncích, nastoupí režim studené občanské války.

Vypadá to, že „protestní akce“ proti Babišovi, jsou vedeny přímo funkcionáři vládních stran v místech, kde meetingy probíhají.

Brzy na jaře v roce 2010, kdy sociální demokracie zahájila předvolební meetingy ke sněmovním volbám, jsem zažil otřesný zážitek. Na místo, kde na meetingu stála moje (dnes už bývalá) žena Petra přiletěla dobře kilogram vážící skleněná lahev s naloženými buřty. Hodit takové závaží na dálku 20 – 30 metrů, aby byla zajištěna anonymita vrhače, vyžaduje nejen zručnost, ale také sílu a zcela nepochybně přesnou mušku. Petra zanechala na místě, kde stála, deštník se svou asistentkou a poodešla dál. Láhev s buřty asistentku jen velmi těsně minula. Když si představím, že by toto "závaží“ zasáhlo hlavu mladé ženy, byl by to nejspíš smrtelný úraz.

Po tomto incidentu a poté, když jsme zjistili, že všechny naše meetingy, jichž se osobně účastním, jsou celoplošně napadány, prosadil jsem ve vedení ČSSD zrušení velkých venkovních meetingů této strany před sněmovními volbami. Byla to velká, byť vynucená politická chyba. Tedy z hlediska stranického. Protože uhnout, znamenalo projevit slabost. Z hlediska zájmů státu to však bylo jediné správné a možné rozhodnutí. Protože není možné žít ve stavu studené občanské války. Ale upřímně, české pravici je to fuk. Osvojila si heslo, podle kterého žije: Čím hůř, tím líp.

Babiš, Putin, nesmysly o astronomickém zadlužení státu za Sobotkovy a Babišovy vlády, katastrofální energetická politika, vedoucí ke zvyšování cen všeho, všeho, kam oko dohlédne, má tedy zakrýt drobná gerila provládnich bojůvek. Jen ne žádnou programovou debatu - nic, co by bylo konstruktivní.



Jiří Paroubek