Když se podívám do přehledu, který tvoří „Spotřební koš pro výpočet indexu spotřebitelských cen od ledna 2022 domácnosti celkem – stálé váhy roku 2020“, jsem poněkud zmaten.

Do značné míry je totiž tento spotřební koš věcí, ze které může vyplynout nepřesný výpočet inflace (růstu spotřebitelských cen) z přesných čísel, které tvoří váhy jednotlivých druhů zboží na celkovém spotřebním koši.

Viděl bych jako mnohem užitečnější, kdyby se na místo mnoha desítek položek spotřební koš zúžil na dvacet až třicet druhů, klíčových pro výpočet a zejména indexu spotřebitelských cen.

A tak se vedle skutečně klíčových položek, jako jsou potraviny či pohonné hmoty objevují např. položky jako je židle čalouněná, botník, stolní lampa, podprsenka, šroubovák apod..

Jinak řečeno, pokud dnes víme, že růst inflace v červenci meziročně dosáhl 17,5%, je to statistická veličina, o níž můžeme s úspěchem pochybovat. Osobně si myslím, že v zúženém spotřebním koši by inflace již nějakou dobu přesahovala 20%. Lidé konec konců budou muset pod tlakem růstu cen snížit poptávku po celé řadě zboží a služeb. To konec konců říkají všichni, kdo se expertně vyjadřují k tomu, jak zatočit s inflací.

Lze natvrdo říci, že pokud bude pokračovat rusko-ukrajinský konflikt a ten nejméně do voleb do Kongresu USA počátkem listopadu bude pokračovat se současnou intenzitou, nebude docházet k poklesu cen komodit na světových trzích, ale spíše k jejich růstu či kolísání, což bude dále negativně působit na inflaci u nás.

Vláda, aniž se o to zasloužila, zaznamenává velice slušný nárůst daňových příjmů do státního rozpočtu. Také ČEZ, tedy firma, v níž má 70% majetkový podíl stát, zaznamenává rekordní zisky. ČEZ očekává, že na konci roku se jeho zisk bude pohybovat mezi 60 – 65 mld. Kč. To je hezká zpráva jednak pro státní rozpočet, ale zejména pro 30% soukromníku, akcionářů ČEZ. Praktičtější by bylo, kdyby ČEZ platil vyšší daň z nadměrného zisku, který získal jen díky vysokým cenám energií.

Faktem ovšem zůstává, že pokud někdejší opoziční strany a nynější strany vládní hovořily před rokem v souvislosti s inflací o „Babišově drahotě“, přičemž inflace dosahovala v červenci 2021 3,4% a v říjnu 2021 5,8%, bylo to odvážné. Jak tedy nazvat ten současný stav s nominální 17,5 % inflací?

Vláda přitom vůbec nevnímá, že by mohla např. zastropovat ceny energií anebo snížit sazby DPH a spotřebních daní u energií a vybraných potravin, resp. pohonných hmot. Prostě vláda nedělá nic.

Její někteří ministři, a zejména v tom vyniká ministr zahraničí a ministr průmyslu, fantazírují a blouzní o rychlé derusifikaci dodávek energetických surovin. Už teď je zřejmé, že ropy bude na trhu zemí EU v zimě málo a totéž se velmi pravděpodobně stane i s plynem.

Rusové zatím vcelku plní své dodávky do EU tak, aby nebyli vnímáni světem jako ten, kdo porušuje dohodnuté smlouvy a zvolna přesouvají svůj export ropy, plynu a uhlí do těch zemí světa, které nenásledovaly čtyřicet zemí Západu a jim politicky blízkých států v uplatnění sankcí vůči ruským dovozům.



Jiří Paroubek