Vlastně by se tato strana dala bez nějakých velkých cirátů nazvat stranou poznamenaných.
Z denního tisku jsme se dnes dozvěděli, že policie již konečně uštrykovala žalobu na Redla a Hlubučka, tedy hlavní figury kauzy Dozimetr.

Trvalo to sice dlouhých 14 měsíců od zahájení trestního stíhání, ale tento příběh tady až do eurovoleb v médiích vydrží. Lidé sice pozapomněli na hromady hnoje, které se kolem této kauzy již objevily. Pozapomněli také na to, že hlavní politickou figurou v této kauze systematického ovlivňování veřejných zakázek a tedy korupce a vykrádání veřejných rozpočtů, byl náměstek pražského primátora za STAN Petr Hlubuček. Ale teď si, nad novými informacemi, zase rozpomenou.

Trochu odbočím k jinému dílčímu tématu. Dnes ráno při cestě do své kanceláře jsem měl možnost poslouchat na rádiu Prostor debatu vlídného moderátora a bývalého ministra za STAN, nyní stále ještě poslance za tuto stranu a nově už také ředitele jednoho z pražských soukromých gymnázií, Gazdíka. Pánové ze soukromého rádia si mohou pozvat do svého pořadu, koho chtějí, třeba Usámu bin Ládina (pokud by ještě byl naživu). Mistr Gazdík ovšem hovořil v tomto rádiu velmi rozšafně a bez jakéhokoliv studu sděloval, že on vlastně tedy skoro ani nemusel rezignovat na funkci ministra, ale že nechtěl, aby uškodil jeho straně, tedy hnutí STAN. Ale poslancem bez uzardění zůstal. Žít se prostě musí... A teď už má ještě druhé obročí...

Vzpomeňme si ale, jak to bylo. Gazdík byl prvním z politiků, kterého si rodina Redlů vyhlédla a uzavřela s ním politické spojenectví s tím, že mu umožnila vlastně rozvinout, zřejmě za použití Redlových financí (původ těchto financí údajně směřuje až ke Krejčířovi), projekt hnutí STAN celostátně. Na začátku se vlastně jednalo o projekt uplatněný jen ve Zlínském kraji, kde měli pánové Redlové svou podnikatelskou základnu. Časem ovšem přišli na to, že Zlínský kraj je trochu chudá nevěsta. A tak se jejich zájem přesunul směrem do Prahy, ale také do dalších krajů. Praha je z hlediska veřejných financí vskutku bohatá nevěsta. A teď se budeme dozvídat hnoje a špínu z kauzy Dozimetr ještě konkrétněji, neboť je obviněno v této věci deset lidí a několik z obviněných s policií čile spolupracuje. Takže proti tomu, co se dozvíme z policejních spisů, jsou zatím uniklé informace ze zveřejněných hovorů mezi účastníky kauzy dnes jen burským oříškem. A smolné knihy středověku by se proti spisům z této kauzy rděly studem, jako septimánka, kterou spolužák oslovil s nepatřičným návrhem.

Připomeňme také, že při vzniku Fialovy vlády se stal velmi rychle budoucím bývalým ministrem tehdejší místopředseda hnutí STAN Michalik, někdejší starosta Dolních Břežan. Zjistilo se, že starosta Michalik, kromě toho, že se zabýval vcelku dobře obecními záležitostmi, vedl podivné finanční operace ve finančních rájích. Vypadá to, jako kdyby z těchto operací bylo hnutí STAN finančně vyživováno. A tak to designovaný ministr průmyslu Michalik včas zabalil a ministrem se nestal. Abychom to uzavřeli, také brzy poté zemřel. A o mrtvých jen dobře.

Vraťme se k panu, stále ještě poslanci Gazdíkovi. Po zveřejnění skandálu tak monumentálních rozměrů jako je Dozimetr, v němž hráli hlavní roli lidé jako pan Redl, tedy přátelé či dobří známí a hlavně kooperanti páně Gazdíka, nenašel v sobě Gazdík sílu, aby zmizel beze stopy z politického života. A ještě má chuť, což je vrchol všeho, dělat na půl úvazku buď poslance sněmovny anebo ředitele prý významného pražského gymnázia. Vyberte si. Tomu už vůbec nerozumím. Prý to studentům i jejich rodičům většinově vadilo, když majitelé přivedli tohoto poznamenaného člověka, který nikdy předtím, s výjimkou epizody na ministerstvu školství, nic podstatného neřídil. Majitelé jej ale nechali vyhrát konkurz na ředitele gymnázia. Ostudné!

Poslanec Farský už se opět cpe na kandidátku do europarlamentu a vůbec mu nevadí, jakým způsobem si zahrával s důvěrou svých voličů po parlamentních volbách. Připomeňme, že tento milý muž chtěl na několik měsíců opustit své místo ve sněmovně (nikoliv odstoupit) a chtěl si udělat „studijní cestu“ do USA, aby zpracoval jakousi seminární práci. Předpokládám, že obsah seminární práce mohl být bez problémů čerpán v době online přístupu do digitalizovaných archivů amerických univerzit, klidně z Prahy. Ale proč si nezajet na placený výlet do Spojených států, že. Chviličku trvalo, než panu Farskému docvaklo, že v nastalé situaci by měl rezignovat na funkci poslance sněmovny. Kroutil se jako had, než to udělal.

Jeho politické dvojče, europoslanec Polčák, je také filuta. Za finanční reparace, které pomohl získat obcím v okolí Vrbětic, poškozeným výbuchy neodborně uskladněné munice, si řekl starostům obcí s mrňavoučkými rozpočty o honorář ve výši 8 mil. Kč. Díky tlaku veřejného mínění pochopil, že tu libru masa, kterou chce vytnout z těl nebohých chudých obcí na Zlínsku, si vzít nemůže. Ztratil se na čas z veřejného prostoru, aby se před pár měsíci opět objevil, když řekl, že jeho politická klauzura skončila, že se cítí vlastně být očištěn.

Myslím, že pana Polčáka by nebylo možné očistit ani v bazénu sava. Takže nejspíš i on se objeví na jednom z čelných míst kandidátky STAN do evropských voleb.

Vrcholným číslem kandidátky ovšem má být neúspěšná prezidentská kandidátka, expertka na všechno a zejména na makroekonomii, Nerudová. Ještě se ji nepodařilo (a ani se o to nepokoušela) vysvětlit podivné okolnosti získávání titulů na Mendelově univerzitě za úplatu v době, kdy byla rektorkou této alma mater. A už chce být v Bruselu. A nejlépe eurokomisařkou. I když jsou česká mainstremová média slepá a hluchá, když chtějí, a česká policie v jejím případě nekonala, myslím, že pokud se Nerudová přesune do Bruselu, celá kauza ji dožene. Zahraniční média k ní ale tak shovívavá nebudou.


Jiří Paroubek