V progresivistech je kus totalitáře
„Uvnitř každého progresivity je totalitář, který se touží dostat ven“, tato slova amerického spisovatele Davida Horowitze se mi vybavují při pohledu na slovenské progresivity demonstrující proti rušení „politické sekce“ tamní prokuratury.
Vláda premiéra Fica navrhuje vrátit strukturu prokuratury do standardního organizačního schématu, který je běžný ve většině demokratických zemí. Autoritativní systémy mají státní žalobce přísně centralizované tak, aby jeden generální prokurátor (za jakobinského teroru ve Francii to byl všemocný veřejný žalobce Fouquier-Tinville) rozhodoval o všem. Státy, které chtějí mít občany svobodnější, budují státní zastupitelství decentralizovaně, kdy každý jediný příslušník této mocenské struktury má samostatnost, podobně jako soudci. Je sice součástí výkonné moci, ale není její loutkou, která plní rozkazy nadřízených.
V některých zemích, třeba na Slovensku (ale podobné pokusy byly i u nás), se před časem zrodil revoluční experiment. Běžní státní zástupci, kteří řeší politicky nezajímavou trestnou činnost, jakou jsou třeba vraždy, loupežná přepadení, výroba a prodej drog zůstávají samostatní a dost nezávislí. Případy dostávají podle okresu, kde k trestnému činu došlo, tedy vlastně náhodně.
Vedle nich se však na Slovensku vytvořil speciální prokurátorský útvar. Je centrálně řízen šéfem a ten si z teritoria celé země vybírá případy, které se mu zalíbí. Nebo přímo přikáže policistům, kdo a co se má vyšetřovat, sledovat, odposlouchávat… Jde o horší variantu generální prokuratury, protože ta centrálně řídí vyšetřování veškeré trestné činnosti. Tedy je zavalena tím, co nikoho z mocných nezajímá. Zajímá vládnoucí elitu lump, který přepadá důchodce nebo nepříjemný politický sok, případně sponzor oponenta? Co myslíte?
Na Slovensku si „demokratickou“ speciální prokuraturu vyzkoušeli. Světe div se, vybírala si - ba vlastně vytvářela případy přímo či nepřímo spojené s tehdejší Ficovou opozicí. Sám Robert Fico jen o jeden hlas unikl vazebnímu stíhání, zatímco současný ministr obrany Kaliňák měl to velké štěstí osobně si vyzkoušet kvalitu slovenského vězeňství. Vládní politici z progresivistického spektra se takové pozornosti prokurátorských specialistů netěšili. Určitě proto, že oni jsou a vždy byli křišťálově čistí. Prostě vzor všech ctností. O tom samozřejmě nepochybuji.
Robert Fico a jeho kolegové sami na sobě poznali, jak se dá de facto totalitní nástroj – speciální útvar prokuratury, krásně použít nebo spíš zneužít k likvidaci politických soupeřů. Komu jde o svobodnou společnost, kde dochází ke zneužívání mocenských složek co nejméně, tak musí snaze slovenského premiéra fandit. Mohl si do čela speciálu dosadit svoji loutku a všehoschopní „vlčáci“ by hladově vyrazili lovit do řad současné opozice...
Chápal bych, kdyby progresivisté demonstrovali za obnovení individuální nezávislosti a odpovědnosti jednotlivých prokurátorů na celém Slovensku, ale hájit nástroj policejního státu? Současnými protesty se progresivisté jen odkopali. Zajímavé je, že se odkopala i ambasáda USA, které se likvidace prokurátorského speciálu také nelíbí. To už snad i hloupému dojde, přes jaké struktury americký deep state prosazuje své zájmy u svých spojenců?
Jiří Paroubek
Vláda premiéra Fica navrhuje vrátit strukturu prokuratury do standardního organizačního schématu, který je běžný ve většině demokratických zemí. Autoritativní systémy mají státní žalobce přísně centralizované tak, aby jeden generální prokurátor (za jakobinského teroru ve Francii to byl všemocný veřejný žalobce Fouquier-Tinville) rozhodoval o všem. Státy, které chtějí mít občany svobodnější, budují státní zastupitelství decentralizovaně, kdy každý jediný příslušník této mocenské struktury má samostatnost, podobně jako soudci. Je sice součástí výkonné moci, ale není její loutkou, která plní rozkazy nadřízených.
V některých zemích, třeba na Slovensku (ale podobné pokusy byly i u nás), se před časem zrodil revoluční experiment. Běžní státní zástupci, kteří řeší politicky nezajímavou trestnou činnost, jakou jsou třeba vraždy, loupežná přepadení, výroba a prodej drog zůstávají samostatní a dost nezávislí. Případy dostávají podle okresu, kde k trestnému činu došlo, tedy vlastně náhodně.
Vedle nich se však na Slovensku vytvořil speciální prokurátorský útvar. Je centrálně řízen šéfem a ten si z teritoria celé země vybírá případy, které se mu zalíbí. Nebo přímo přikáže policistům, kdo a co se má vyšetřovat, sledovat, odposlouchávat… Jde o horší variantu generální prokuratury, protože ta centrálně řídí vyšetřování veškeré trestné činnosti. Tedy je zavalena tím, co nikoho z mocných nezajímá. Zajímá vládnoucí elitu lump, který přepadá důchodce nebo nepříjemný politický sok, případně sponzor oponenta? Co myslíte?
Na Slovensku si „demokratickou“ speciální prokuraturu vyzkoušeli. Světe div se, vybírala si - ba vlastně vytvářela případy přímo či nepřímo spojené s tehdejší Ficovou opozicí. Sám Robert Fico jen o jeden hlas unikl vazebnímu stíhání, zatímco současný ministr obrany Kaliňák měl to velké štěstí osobně si vyzkoušet kvalitu slovenského vězeňství. Vládní politici z progresivistického spektra se takové pozornosti prokurátorských specialistů netěšili. Určitě proto, že oni jsou a vždy byli křišťálově čistí. Prostě vzor všech ctností. O tom samozřejmě nepochybuji.
Robert Fico a jeho kolegové sami na sobě poznali, jak se dá de facto totalitní nástroj – speciální útvar prokuratury, krásně použít nebo spíš zneužít k likvidaci politických soupeřů. Komu jde o svobodnou společnost, kde dochází ke zneužívání mocenských složek co nejméně, tak musí snaze slovenského premiéra fandit. Mohl si do čela speciálu dosadit svoji loutku a všehoschopní „vlčáci“ by hladově vyrazili lovit do řad současné opozice...
Chápal bych, kdyby progresivisté demonstrovali za obnovení individuální nezávislosti a odpovědnosti jednotlivých prokurátorů na celém Slovensku, ale hájit nástroj policejního státu? Současnými protesty se progresivisté jen odkopali. Zajímavé je, že se odkopala i ambasáda USA, které se likvidace prokurátorského speciálu také nelíbí. To už snad i hloupému dojde, přes jaké struktury americký deep state prosazuje své zájmy u svých spojenců?
Jiří Paroubek