Tak jako staré Rakousko-Uhersko, tak i EU směřuje k tomu, aby byla mnohonárodním soustátím. Pryč jsou ale ty doby, kdy v čele velkých evropských států stáli politici – státníci typu Gerharda Schrödera v Německu nebo Jacquese Chiraca ve Francii.

Vedle nich byli úředníci, rozuměj vedoucí představitelé EU, takhle maličcí. Chirac se Schröderem postupovali ruku v ruce a dokázali např. společně vystoupit proti americkému záměru zničit režim Saddáma Husajna v Iráku. Ne, že by Saddáma byla taková škoda. On to byl lump, zločinec a vrah. Ale pod jeho vládou vytvářel Irák účinnou mocenskou rovnováhu momentálně nejsilnějšímu státu v oblasti Perského zálivu, Íránu. A také vůči velmocenským cílům této muslimské teokracie.

Američané se svou neschopností porozumět zákonitostem rovnováhy v mezinárodních vztazích, udělali vše pro to, aby Saddámův režim zničili. To spustilo disbalanci mocenských sil a vztahů v oblasti Perského zálivu, vznik Islámského státu, velkou emigraci lidí z Iráku a nestabilitu v tomto státě, který dnes má velmi blízko právě k Íránu.

K tomu by nikdy nedošlo, pokud by Američané byli schopni dělat sofistikovanou politiku tak, jako francouzská diplomacie pod vedením J. Chiraca, tehdy s podporou G. Schrödera.

Česká republika tehdy, bohužel, podpořila Američany na základě vymyšlených indicií (ani ne důkazů) o možnosti použití chemických či jiných zbraní hromadného ničení Irákem.

Tu a tam by proto bylo dobré, aby menší země, pokud jsou vedeny statečnými vůdci, jako je např. V. Orbán v Maďarsku, měli alespoň nějaký nástroj, jak se vzepřít administrativě EU či NATO. Tedy bruselské byrokracii.

Současná česká vláda destruuje všechno, co jí přijde pod ruku. Zvyšuje se zadlužení státu. Vláda rozhoduje o obřích nákupech zbraňových systémů, jejichž souhrnná cena převyšuje finanční kapacitu státu. Ministři této vlády fantazírují o tom, že bude potřeba vystavět čtyři nové bloky jaderných elektráren za dva biliony korun... Stamiliardy a biliony budoucích výdajů státu vzduchem jen létají. Přitom řada nemocnic je prakticky v provizoriu, neboť lékaři odmítají sloužit předchozí rozsah služeb.

V zemi je údajně – nikde se o tom příliš nepíše – až statisíce nemocných buď na chřipku nebo covid. A tak nevím, jestli podléhám mámení fakenews a kdo ty fakenews dělá. Jestli nějací ruští trollové nebo samotná vláda, respektive mainstreamová média, která plně respektují její zájmy a neznepokojují nás některými informacemi.

Kromě toho, na běžném trhu a bohužel i v nemocnicích chybí účinné léky na chřipku a zřejmě i na covid. Nedostatek penicilinu je konstantní veličinou. Ministr zdravotnictví vyhrožuje, že v lednu předloží návrh nové koncepce zdravotnictví. Už se třesu, jaký příval hrůz bude obsahovat.

A do toho přichází ministr, kterému je zatím všechno, co jsem od něj kdy viděl a slyšel ve sdělovacích prostředcích, úplně jasné. Jmenuje se Dvořák a je ministrem pro evropské záležitosti. Ale tak nějak se snaží kecat do všeho. V Radiožurnálu se nyní snažil posluchače přesvědčit, že není problém dodat Ukrajině 50 mld. eur na nějaké bianco šek použití. Prý vzhledem k obstrukci Orbánova Maďarska můžeme „potřebné“ peníze Ukrajině posílat místo přes bruselskou strukturu „svůj podíl rovnou do fondu pro obnovu Ukrajiny“. Pak už ale peníze zmizí v černé díře a nebudeme vědět ani to, na co byly použity. Pan ministr, jak jsem pochopil, bude chtít rozvinout v současné vládě, která se těší podpoře pouhopouhých 17% občanů, debatu o tom, že je potřeba zrušit právo veta jednotlivých zemí EU v klíčových otázkách.

Názor ministra Dvořáka je v tomto směru jasný: „Zrušit“. Pokud se toto stane, pak už význam České republiky jako státu klesne na úroveň jednoho z desítek regionů EU. Budeme mít sice i nadále určité symboly, které budou prezentovat jakousi suverenitu státu, ale v zásadě předseda české vlády může být tak leda partnerem např. šéfa lokální vlády italské provincie Emilia Romagna anebo třeba nejmenší spolkové země Německa, Brém...

Jsou to v zásadě vlastizrádné názory, které povedou k něčemu podobnému, k čemu se dopracovali po roce 1968, po ruské okupaci, čeští komunisté - k omezené suverenitě státu.

Nevím, zda ministrům současné české vlády vůbec dochází, jaké destrukce národních zájmů se svou činností všestranně dopouštějí. Kladu si otázku, zda je to neschopnost anebo záměr sloužit cizí moci a vysloužit si pěkné zahraniční angažmá po skončení svého destruktivního úvazku v rámci české vlády. Je to smutné.

Současná vláda by se spíš měla zabývat např. tím, jak změnit současnou praxi, kdy ze země odchází každým rokem i přes 300 mld. korun dividend z účtů českých firem na účty jejich zahraničních mateřských společností. Poté, co vedení EU najde mechanismus, jak přerozdělit evropskou finanční perspektivu - tedy rozdělování evropských peněz- ve prospěch Ukrajiny, již v letech 2024 – 2027. A zejména posléze v letech 2028 – 2034, nám zbudou jen oči pro pláč. A v letech 2028 – 2034 už budeme jen čistými plátci do rozpočtu EU. Kdyby hloupost nadnášela...


Jiří Paroubek