Gerhard Schröder, silná postava německé sociální demokracie a skvělý kancléř mi v prvních týdnech mého předsednictví vlády říkal: Nezapomínej na své bývalé známé a přátele. Jakmile se od nich začneš izolovat, je to počátek tvého konce.

Můj postoj k naprosté většině mých známých či přátel ze všech sfér života společnosti se změnil jen nepatrně a jejich přístup ke mně byl (snad s výjimkou časového faktoru) stále stejný. Samozřejmě, že jsem s některými omezil své styky po roce 2005, poté, co jsem se stal předsedou vlády, když vyplynuly na světlo mně dříve neznámé skutečnosti, ale zdálo se mi lidsky zbabělé s takovým člověkem styky zcela přetnout. Přes úvahy o mé dominanci a diktátorství jsem rovněž velice loajální i ke svým spolupracovníkům. A to i v situacích, kdy jsem se od počátku září ve volební kampani zúčastnil až 30 mítinků s občany za týden, kdy leckdy znám jen svůj časový harmonogram a vím zhruba, o čem budu mluvit, a mám tak 3 minuty na rozkoukání na místě samém, rozhodně neřeším otázky kdo, kde je přítomen, kdo jaký udělal seznam. Jen předpokládám a doufám, že je udělán profesionálně a že nic nehrozí. Je nesporné, že se to při křtu mé knihy, zjevně nepovedlo a že jsem minimálně měl být informován, kdo může být přítomen. Byl bych zúžil počet pozvaných.

Nechci za to vinit své spolupracovníky, ani nechci věc přehazovat na jiné a přirozeně, že si musím klást otázky, zda jsem nepochybil, resp. zda nemám nést odpovědnost a jakou. Nejsem člověk bez sebereflexe a možná jsem si jen nechtěl připustit, že být předsedou sociální demokracie, u kterého pravicový tisk dychtivě čeká na jakoukoliv chybu a chybičku, aby je mocně nafukoval, znamená také někdy ořezat smysl pro mezilidskou slušnost a nebavit se s někým, s kým jsem před x lety chodil třebas na pivo. Je to tvrdé a mému naturelu naprosto nepřirozené. Ale chápu, že do budoucna budu jasně muset takové mantinely nastavit a hlavně je budou muset předvídat mí spolupracovníci, aby se některé situace již neopakovaly.

Všechno má ovšem svůj čas.

Takže nejprve udělám vše proto, aby ODS byla poražena ve volbách do krajských a senátních zastupitelstev. Jsem přesvědčen a opět mi to ukazují bleskové výzkumy veřejného mínění, že tragická událost v Monarchu rozhodně neovlivní volby. Naopak dostávám nyní překvapivě mnoho "esemesek", abych vytrval a od lidí, od kterých bych to ani neočekával, že budu dále bojovat. A konečně jsou pro mě posilou slova obyčejných lidí na mítincích, kterých jsem se v posledních dnech zúčastnil. Ti mají jiné starosti nežli zabývat se konstrukcemi tisku.

Hned potom, mezi prvním a druhým kolem senátních voleb se musíme pokusit tuto nešťastnou a nekompetentní vládu svrhnout.

Potom se nepochybně budou ustavovat nové krajské orgány, kdy jsem přesvědčen, že v čele mnohých z nich bude hejtman za ČSSD.

A potom si v klidu a s rozvahou sedneme ve vedení ČSSD a rád si vyslechnu názory jak dál. Názor na průběh voleb i mne samotného je mimořádně důležitý.

Nicméně to je věc, kterou se v tomto okamžiku zabývat nemusíme. Teď nám všem jde o vítězství a já věřím, že bude naše.