1. I podle slov charge d’affaires českého velvyslanectví v Rusku Hynka Pejchy bylo o mé návštěvě Moskvy, kde jsem ve dnech 24. - 25. 6. navštívil sjezd opoziční strany Spravedlivé Rusko, české velvyslanectví informováno. Nevyvinulo však vůbec žádné úsilí mě pomoci.

2. Tato lhostejnost vůči mé návštěvě Ruska byla jen pokračováním chování, které jsem zaznamenal ze strany českého velvyslanectví v Rusku při předchozí návštěvě delegace ČSSD, která v čele se mnou navštívila před časem Rusko na pozvání Spravedlivého Ruska.

3. Představitelé strany Spravedlivé Rusko iniciovali dne 25. 6. mé setkání s ruským premiérem Putinem. Škoda, že české velvyslanectví v Rusku neprojevilo zájem pomoci při zajištění mého pobytu v Moskvě. Mohli by alespoň zblízka vidět ruského premiéra. Vím, že se to panu velvyslanci moc často za tři roky nepodařilo. O obsahu mé návštěvy byla česká veřejnost ihned po mém návratu informována.

4. Pan M. Topolánek ještě ve funkci premiéra začátkem roku jednal s ruským premiérem Putinem 5,5 hodiny, z toho 1 hodinu bez účasti kohokoliv. Ptám se, zda to tehdy někoho znepokojilo? Ptám se dále, zda je pravda, že M. Topolánek při tomto jednání nabídl ruské straně prodej Českých aerolinií Aeroflotu?

5. Pan Schwarzenberg, jehož devótní pravicové noviny v rozporu s českou republikánskou tradicí země titulují jako knížete, trpí výběrovou sklerózou a mohl bych asi použít silnějšího výrazu. A ten použiji, pokud tento pán bude pokračovat ve svých nechutných invektivách. Mé konstatování v ruském rozhlase, že se česko-ruské vztahy v politické rovině za poslední tři roky zhoršily, není ničím překvapujícím. Ostatně bývalá vláda M. Topolánka je na to hrdá a s ní souznící tisk ji za to chválí.
Kde byl pan Schwarzenberg, když si M. Topolánek na půdě EP stěžoval dvakrát na českou opozici? Proč trpí náhlou ztrátou paměti, že tehdy neřekl nic o „bonzování“? Kde byl pan Schwarzenberg, když M. Topolánek mluvil v souvislosti s hospodářskou politikou prezidenta Obamy o „cestě do pekel“? Duo Topolánek-Schwarzenberg zkomplikovalo tímto nesmyslným vyjádřením americko-české vztahy pro každou následující českou vládu na dlouhý čas.

6. Také pan Dobrovský, někdejší český velvyslanec v Rusku, vylezl z nějakého politického hrobu a odvažuje se mě kritizovat. Právě on svým nesmyslným protiruským postojem přispěl k rozvrácení česko-ruských vztahů především v hospodářské oblasti. Právě on má v současné době jedinou morální povinnost: mlčet a schovat se.

7. Připomínám, že česko-ruské vztahy vidím jako významné, především v kontextu vztahů EU-Rusko. ČSSD je stranou, která rozhodujícím způsobem přispěla ke vstupu ČR do EU a jako žádná jiná k přijetí Lisabonské smlouvy v obou komorách parlamentu. Proto bude mít i jako vládní strana zájem na opravdu evropské politice, tak jak ji provádějí státy EU. A k té politice korektní vztahy s Ruskem patří.

8. Podobnou zkušenost, jakou jsem učinil v Moskvě, jsem ostatně učinil u většiny českých ambasád v zemích, které jsem navštívil. Netečnost, nezájem, lhostejnost i naschvály. Vrcholem bylo před dvěma lety jednání někdejšího českého velvyslance v Londýně, na kterého jsem se obrátil s žádostí o zajištění mého převozu automobilem z letiště v Londýně do místa konání vládní (!) Labouristické strany. Protože pan velvyslanec v této věci se mnou nespolupracoval, nemohl jsem ho vzít na jednání s britským premiérem Brownem a s polovinou členů britské vlády, s nimiž jsem se postupně na sjezdu LP setkal. Možná, že s britským premiérem se tak pan velvyslanec nesešel nikdy.

9. Proč pánové Schwarzenberg, Dobrovský a další a také s nimi spolupracující novináři nevěnují pozornost například tomu, že ODS se v EP stala v novém politickém klubu součástí velmi obskurní společnosti, v níž muziku tvrdí lotyšská strana Za vlast a svobodu velebící lotyšské členy Waffen SS (pro pana Schwarzenberga píši raději německy). Co s tím budou dělat? Naopak, reprezentant ČSSD se v nejbližších dnech stane místopředsedou EP. Osobně to považuji za důkaz vysoké prestiže ČSSD na půdě EP a v Evropě vůbec.

10. Ve všech kampaňovitých akcích vůči mně, k nimž tato pseudoaféra patří, jsem nezaznamenal jediné české médium, které by mělo zájem se objektivně celou věcí zabývat tak, aby byl slyšen v přiměřeném a nezkresleném rozsahu i můj názor. Tím nemám na mysli rozhovor, který se mnou na toto téma udělala exaltovaná redaktorka Českého rozhlasu Sedláčková. Ta naopak umožnila v plném souznění mysli reakci A. Vondry, který má tvrzení uváděl na „správnou míru“. Jak demokratické. Opravdu nestranná dáma, ostatně není v českých médiích sama.