Ústavní soud ukradl ČSSD vítězství!
Ve čtvrtek 10. září Ústavní soud rozhodl, že se ve dnech 9. a 10. října nebudou konat mimořádné volby do sněmovny. Bylo to rozhodnutí, které je kolizní s ústavou, neboť soud zrušil ústavní zákon umožňující předčasné volby. Ústavní soud svým rozhodnutím zabránil volebnímu vítězství sociální demokracie a narušil závažným způsobem demokratickou soutěž. Jaké důsledky v budoucnu to přinese, to teprve uvidíme. Je zajímavé, že stížnost poslance Melčáka Ústavnímu soudu byla podána až tehdy, kdy se sociální demokracie ujala bezpečného vedení ve volebních preferencích.
Rozhodnutím Ústavního soudu se vytvořila zcela nová politická situace. Právní analýzy, které jsme si po jednání Ústavního soudu pro vedení ČSSD nechali během následujících čtyř dní vypracovat, nám sdělily jednoduchý závěr: pokud budeme usilovat o další termín voleb do sněmovny podle schválené změny ústavy, Ústavní soud opět nový termín zruší pod záminkou tzv. nepravé retroaktivity.
To by ve svých důsledcích znamenalo v zemi obrovský chaos. Lidé by přestali věřit celé politické třídě země, v instituce státu, politickému systému a opadl by jejich zájem jít k volbám. Jsou zřejmě lidé, kterým by to ale vůbec nevadilo.
O rozhodnutí sociální demokracie nepodílet se ve sněmovně minulé úterý (15. 9.) na rozpuštění dolní parlamentní komory se mnoho a zbytečně v pravicovém tisku spekuluje. O tomto postupu jednohlasně rozhodlo vedení ČSSD. Možná to někoho překvapí, ale já mám ve vedení ČSSD pouze jeden hlas. Nekonečné omílání předáků ODS, že jsem o věci rozhodl já, je trapné a je vlastně urážkou všech mých kolegů z vedení ČSSD.
O rozhodnutí vedení sociální demokracie rozhodla jasná právní stanoviska. Nejjasněji shrnul vysoké riziko dalšího zrušení nového termínu voleb do sněmovny Parlamentní institut: „Tedy jinak řečeno, pokud bude Ústavní soud důsledný a konzistentní, rozpuštění Poslanecké sněmovny prezidentem republiky zruší.“
Jestliže ODS dnes tvrdí, že má jiné závěry právních analýz, nechť je zveřejní. Nechť je dá na stůl. Je zajímavé, že rozhodnutí sociální demokracie neúčastnit se rozpuštění sněmovny, se neodvážil zpochybnit důvody ČSSD žádný významný právník.
A co by následovalo poté, když by Ústavní soud po nové stížnosti někdy v závěru října zrušil listopadové mimořádné volby? Úplný chaos, bezvládí. Stará sněmovna by již několik týdnů byla rozpuštěna. A nová sněmovna by nevznikla a nejspíš by vznikla až po volbách v květnu. Vláda by byla zcela bez kontroly sněmovnou. A veškerou legislativní činnost by obstarával zákonodárnými opatřeními Senát. A tato opatření by podléhala schválení na první schůzi Poslanecké sněmovny. No, jedním slovem chaos, Kocourkov. A Ústavní soud by nezastavil nikdo.
Ale byl by ještě horší scénář. V případě, že by „někdo“ (Melčák či jiný Melčák) podal stížnost na průběh voleb, mohl by Ústavní soud napadnout jejich platnost i po jejich ukončení. A kdo by mu v tom zabránil? Nikdo! Co by to znamenalo? Zpochybnění legitimity již vzniklé sociálně demokratické vlády! Absurdní? Bohužel, vůbec ne!
ČSSD v posledních čtyřech letech zažila spoustu podrazů a byla jimi poškozena. Většinou před volbami. Lžiaféra biolíh, tzv. Kubiceho zpráva, pseudoaféra Budišov, teatrální zatčení falešně obviněné V. Jourové anebo vznik Topolánkovy vlády korupcí poslanců Melčáka a Pohanky, ovlivnění prezidentské volby přeběhnutím poslance Snítilého či stále neřešená kauza přeběhlého poslance-defraudanta Wolfa. Postupem Ústavního soudu přišla sociální demokracie na podzim o vítězství ve sněmovních volbách. Na jaře už vítězství ČSSD ve volbách do sněmovny Ústavní soud nezabrání. Záleží jen na občanech!
Rozhodnutím Ústavního soudu se vytvořila zcela nová politická situace. Právní analýzy, které jsme si po jednání Ústavního soudu pro vedení ČSSD nechali během následujících čtyř dní vypracovat, nám sdělily jednoduchý závěr: pokud budeme usilovat o další termín voleb do sněmovny podle schválené změny ústavy, Ústavní soud opět nový termín zruší pod záminkou tzv. nepravé retroaktivity.
To by ve svých důsledcích znamenalo v zemi obrovský chaos. Lidé by přestali věřit celé politické třídě země, v instituce státu, politickému systému a opadl by jejich zájem jít k volbám. Jsou zřejmě lidé, kterým by to ale vůbec nevadilo.
O rozhodnutí sociální demokracie nepodílet se ve sněmovně minulé úterý (15. 9.) na rozpuštění dolní parlamentní komory se mnoho a zbytečně v pravicovém tisku spekuluje. O tomto postupu jednohlasně rozhodlo vedení ČSSD. Možná to někoho překvapí, ale já mám ve vedení ČSSD pouze jeden hlas. Nekonečné omílání předáků ODS, že jsem o věci rozhodl já, je trapné a je vlastně urážkou všech mých kolegů z vedení ČSSD.
O rozhodnutí vedení sociální demokracie rozhodla jasná právní stanoviska. Nejjasněji shrnul vysoké riziko dalšího zrušení nového termínu voleb do sněmovny Parlamentní institut: „Tedy jinak řečeno, pokud bude Ústavní soud důsledný a konzistentní, rozpuštění Poslanecké sněmovny prezidentem republiky zruší.“
Jestliže ODS dnes tvrdí, že má jiné závěry právních analýz, nechť je zveřejní. Nechť je dá na stůl. Je zajímavé, že rozhodnutí sociální demokracie neúčastnit se rozpuštění sněmovny, se neodvážil zpochybnit důvody ČSSD žádný významný právník.
A co by následovalo poté, když by Ústavní soud po nové stížnosti někdy v závěru října zrušil listopadové mimořádné volby? Úplný chaos, bezvládí. Stará sněmovna by již několik týdnů byla rozpuštěna. A nová sněmovna by nevznikla a nejspíš by vznikla až po volbách v květnu. Vláda by byla zcela bez kontroly sněmovnou. A veškerou legislativní činnost by obstarával zákonodárnými opatřeními Senát. A tato opatření by podléhala schválení na první schůzi Poslanecké sněmovny. No, jedním slovem chaos, Kocourkov. A Ústavní soud by nezastavil nikdo.
Ale byl by ještě horší scénář. V případě, že by „někdo“ (Melčák či jiný Melčák) podal stížnost na průběh voleb, mohl by Ústavní soud napadnout jejich platnost i po jejich ukončení. A kdo by mu v tom zabránil? Nikdo! Co by to znamenalo? Zpochybnění legitimity již vzniklé sociálně demokratické vlády! Absurdní? Bohužel, vůbec ne!
ČSSD v posledních čtyřech letech zažila spoustu podrazů a byla jimi poškozena. Většinou před volbami. Lžiaféra biolíh, tzv. Kubiceho zpráva, pseudoaféra Budišov, teatrální zatčení falešně obviněné V. Jourové anebo vznik Topolánkovy vlády korupcí poslanců Melčáka a Pohanky, ovlivnění prezidentské volby přeběhnutím poslance Snítilého či stále neřešená kauza přeběhlého poslance-defraudanta Wolfa. Postupem Ústavního soudu přišla sociální demokracie na podzim o vítězství ve sněmovních volbách. Na jaře už vítězství ČSSD ve volbách do sněmovny Ústavní soud nezabrání. Záleží jen na občanech!