Práskač Michálek, vyděrač Engel
Ač se to na první pohled nezdá, rozhodnutí Vinohradské nemocnice nevzít zpět do zaměstnáni vůdce lékařského protestu „Děkujeme, odcházíme“ Martina Engela je výrazem stejné logiky, jako bylo před časem odvolání Libora Michálka z pozice šéfa Fondu životního prostředí. Není také náhoda, že za oběma těmito kroky lze najít Občanskou demokratickou stranu.
V rámci výše zmíněné logiky Engel i Michálek musejí být ztrestáni, protože se vzepřeli pravidlům mafiánského kapitalismu, který u nás ODS pracně budovala už v 90. letech minulého století. Michálek tato pravidla porušil tím, že si dovolil upozornit na rozsáhlou korupci na ministerstvu životního prostředí.
Je to „práskač“, jak jsme se dozvěděli z úst některých politiků ODS. A s práskači, kteří odhalují korupci, je třeba tvrdě zatočit, protože by se mohl jinak zhroutit celý systém rozkrádání veřejných financí, z něhož tyjí nejrůznější kmotři a stranické finance.
Engel se pro změnu „provinil“ tím, že donutil zkorumpovaný systém, z něhož ročně odteče více něž 100 miliard korun ze stáních zakázek do černých děr korupce, aby lékařům přidal na platech několik miliard korun.
Co na tom, že akcí, kterou vedl, pomohl alespoň trochu napravit dlouhodobou do nebe volající nespravedlnost, kdy jedna z nejkvalifikovanějších a nejvzdělanějších profesních skupin u nás je platově podhodnocena takovým způsobem, že finančně je na tom lépe každý bankovní úředníček s bakalářským titulem, šéfka úřadu ministra školství se středoškolským vzděláním, nedovzdělaný podvodníček přiživující se na výše zmíněném korupčním prostředí, nebo i řemeslník, který sice pracuje, ale vedle oficiálně zdaněného příjmu si přilepšuje nezdaněnými melouchy.
Je dojemné, jak se mnozí politici i pravicová média rozhořčovali nad údajně nevkusným heslem „Náš exodus, váš exitus“. To, že celý systém rozsáhlé systémové korupce u nás funguje na základě hesla „Slušní lidé, plaťte daně, my si z nich podle potřeby nakrademe“ (takže pak není na platy doktorů, policistů, hasičů nebo učitelů), nikoho nevzrušuje.
Když se vláda usnese, že do soukromých penzijních fondů vyvede ze státní pokladny desetinásobky miliard, které se podařilo uhrát doktorům, což zaplatí každý občan v podobě enormně zvýšeného DPH, také se nic neděje. Máme prý věřit, že tentokrát tyto fondy nikdo, ale opravdu nikdo nevytuneluje, a že ani politici ani stranické pokladny nebudou z toho, že "zadarmo" přihrají fondům desetimiliardy, nic mít. Jisté je, jak ironicky připomínají někteří kritici důchodové „reformy“, že obavy z budoucího zadlužení důchodového systému nebudeme řešit zvyšováním nízkých daní a ve srovnání se zbytkem Evropy relativně nízkých odvodů, ale tím, že se zadlužíme hned, a to obrovsky, a hned dluh také začneme splácet v podobě vyššího DPH.
Neoliberální propaganda nás dnes a denně přesvědčuje, že to tak má být. Přebujelé není stamiliardové loupení, ale přebujelý je prý stát. Všem údajně parazitickým vrstvám státních zaměstnanců je proto nutné pěkně utáhnout opasky, doktorům se nesmí ustoupit. Když najdou způsob se této zvrácené logice postavit, jsou z nich „vyděrači“.
Ano, „práskače“ i „vyděrače“, zpochybňující logiku české kleptokracie, je třeba příkladně ztrestat. A když už skupina „vyděračů“ dosáhla svého, je nutné alespoň hlavnímu „vyděrači“ ukázat, zač je toho loket.
Jan Štern ve svém blogu argumentuje, že nevzetí Engela zpět do práce je podlost. Ano je, ale pojmy, jako je podlost nebo naopak noblesa, popřípadě schopnost civilizovaně přijmout porážku bez snahy kopnout vítěze zákeřně na poslední chvíli do kotníku, dávají smysl jen v civilizovaných společenstvích.
Ve vyspělých demokraciích by se rozumělo samo sebou, že boj mezi státem a lékařskými odbory není věc osobní, že se mají hledat kompromisy, a když se najdou (ač nakonec může být konečný kompromis výhodnější pro jednu ze stran), zachovají se obě strany slušně a dodržují jak pravidla obsažená v oficiálním memorandu, tak pravidla nepsaná, k nimž v tomto případě patří, že se nedělají naschvály a doktory, kteří stáhnout výpovědi, přijmeme zpět.
Ve společenství, kde je podlost normou, je třeba vyrobit z lidí hájících slušnost nebo oprávněné profesní zájmy „práskače“ nebo „vyděrače“.
V rámci výše zmíněné logiky Engel i Michálek musejí být ztrestáni, protože se vzepřeli pravidlům mafiánského kapitalismu, který u nás ODS pracně budovala už v 90. letech minulého století. Michálek tato pravidla porušil tím, že si dovolil upozornit na rozsáhlou korupci na ministerstvu životního prostředí.
Je to „práskač“, jak jsme se dozvěděli z úst některých politiků ODS. A s práskači, kteří odhalují korupci, je třeba tvrdě zatočit, protože by se mohl jinak zhroutit celý systém rozkrádání veřejných financí, z něhož tyjí nejrůznější kmotři a stranické finance.
Engel se pro změnu „provinil“ tím, že donutil zkorumpovaný systém, z něhož ročně odteče více něž 100 miliard korun ze stáních zakázek do černých děr korupce, aby lékařům přidal na platech několik miliard korun.
Co na tom, že akcí, kterou vedl, pomohl alespoň trochu napravit dlouhodobou do nebe volající nespravedlnost, kdy jedna z nejkvalifikovanějších a nejvzdělanějších profesních skupin u nás je platově podhodnocena takovým způsobem, že finančně je na tom lépe každý bankovní úředníček s bakalářským titulem, šéfka úřadu ministra školství se středoškolským vzděláním, nedovzdělaný podvodníček přiživující se na výše zmíněném korupčním prostředí, nebo i řemeslník, který sice pracuje, ale vedle oficiálně zdaněného příjmu si přilepšuje nezdaněnými melouchy.
Je dojemné, jak se mnozí politici i pravicová média rozhořčovali nad údajně nevkusným heslem „Náš exodus, váš exitus“. To, že celý systém rozsáhlé systémové korupce u nás funguje na základě hesla „Slušní lidé, plaťte daně, my si z nich podle potřeby nakrademe“ (takže pak není na platy doktorů, policistů, hasičů nebo učitelů), nikoho nevzrušuje.
Když se vláda usnese, že do soukromých penzijních fondů vyvede ze státní pokladny desetinásobky miliard, které se podařilo uhrát doktorům, což zaplatí každý občan v podobě enormně zvýšeného DPH, také se nic neděje. Máme prý věřit, že tentokrát tyto fondy nikdo, ale opravdu nikdo nevytuneluje, a že ani politici ani stranické pokladny nebudou z toho, že "zadarmo" přihrají fondům desetimiliardy, nic mít. Jisté je, jak ironicky připomínají někteří kritici důchodové „reformy“, že obavy z budoucího zadlužení důchodového systému nebudeme řešit zvyšováním nízkých daní a ve srovnání se zbytkem Evropy relativně nízkých odvodů, ale tím, že se zadlužíme hned, a to obrovsky, a hned dluh také začneme splácet v podobě vyššího DPH.
Neoliberální propaganda nás dnes a denně přesvědčuje, že to tak má být. Přebujelé není stamiliardové loupení, ale přebujelý je prý stát. Všem údajně parazitickým vrstvám státních zaměstnanců je proto nutné pěkně utáhnout opasky, doktorům se nesmí ustoupit. Když najdou způsob se této zvrácené logice postavit, jsou z nich „vyděrači“.
Ano, „práskače“ i „vyděrače“, zpochybňující logiku české kleptokracie, je třeba příkladně ztrestat. A když už skupina „vyděračů“ dosáhla svého, je nutné alespoň hlavnímu „vyděrači“ ukázat, zač je toho loket.
Jan Štern ve svém blogu argumentuje, že nevzetí Engela zpět do práce je podlost. Ano je, ale pojmy, jako je podlost nebo naopak noblesa, popřípadě schopnost civilizovaně přijmout porážku bez snahy kopnout vítěze zákeřně na poslední chvíli do kotníku, dávají smysl jen v civilizovaných společenstvích.
Ve vyspělých demokraciích by se rozumělo samo sebou, že boj mezi státem a lékařskými odbory není věc osobní, že se mají hledat kompromisy, a když se najdou (ač nakonec může být konečný kompromis výhodnější pro jednu ze stran), zachovají se obě strany slušně a dodržují jak pravidla obsažená v oficiálním memorandu, tak pravidla nepsaná, k nimž v tomto případě patří, že se nedělají naschvály a doktory, kteří stáhnout výpovědi, přijmeme zpět.
Ve společenství, kde je podlost normou, je třeba vyrobit z lidí hájících slušnost nebo oprávněné profesní zájmy „práskače“ nebo „vyděrače“.