„Řešení“ vládní krize je facka veřejnosti a dobrým mravům. Poté, co byli občané vystaveni těžko uvěřitelným absurditám, v podobě skandálních odhalení o Věcech veřejných, vzájemným urážkám koaličních partnerů, a údajně „nekompromisním“ návrhům premiéra Petra Nečase na odvolání dvou ministrů za VV, jsme se, mezi jiným, dozvěděli, že Radek John, kterého chtěl Nečas odvolat pro údajnou neschopnost, byl „povýšen“ do funkce místopředsedy vlády s portfoliem boje s korupcí.

Stejným politickým oxymorónem je, že Josef Dobeš, bývalý personální šéf agentury ABL, která prý chtěla infiltrovat politiku s pomocí nevybíravých metod, a které bylo údajně nutné zabránit za každou cenu, aby působila ve vládě, zůstává ministrem školství
.
Faktický šéf VV Vít Bárta sice odchází z ministerstva dopravy, ale prý jen proto, aby se mohl očistit. Naopak neodchází ministr obrany Alexandr Vondra, ač údajně chtěl tolik dát svoji funkci k dispozici. Třeba to byla jen mystifikace.

Tou se jeví být i tvrzení, že ministrem vnitra bude „nestraník“. Jan Kubice byl svého času možná dobrý policista, ale nikdo už mu bohužel neodpáře obvinění, že před volbami v roce 2006 coby autor diskreditační zprávy o Jiřím Paroubkovi jednal v souhře s ODS, a že jeho zpráva pomohla ODS vyhrát volby, čímž také pomohla do funkce ministra vnitra Ivanu Langerovi, který byl s aférou spojován. Tvrzení ODS, že jí ve vládní krizi nešlo primárně o ministerstvo vnitra, se tak jeví jako učiněná supermystifikace.

Trapné vyústění vládní krize je do velké míry dílem prezidenta Václava Klause. Byl to on, kdo odmítnul odvolat ministry za VV, které požadoval Nečas, čímž zablokoval možnou radikálnější reorganizaci vlády nebo předčasné volby. Učinil tak s pomocí postupu, který může být v lepším případě vnímán jako mimoústavní, v horším jako porušení Ústavy.

Premiér Nečas je nyní už opravdu jen nevěrohodnou figurkou. Nejenže nedokázal prosadit odvolání ministrů, které ve své vládě zjevně nechtěl, ale nakonec přistoupil pod kuratelou prezidenta na řešení, jež je naprostým výsměchem jeho silným řečem na začátku krize.

Koalice bude po všem, co se stalo, stabilní asi jako Titanik. Nejenže zametla pod koberec skutečné příčiny krize, k nimž patří souboj zákulisních kmotrovských skupin a nestandardní povaha VV, ale navíc se natolik zdiskreditovala, že jí při prosazování „reforem“ už nebude nikdo věřit ani nos mezi očima. Nemá k tomu morální mandát, a levicová opozice bude nepochybně v silné pozici, když takové reformy bude chtít po příštích volbách, nejspíš předčasných, měnit nebo rušit.

Dá se očekávat, že veřejnost bude po tomto dějství vládního představení ještě více znechucena, což v sobě v lepším případě skrývá potenciál pro další velké posílení opoziční levice, v horším pro radikalizaci, která by mohla přivést do hlavního proudu politiky extrémisty.

Právo, 20.4.2011