Klausovo okolí je mediální fikce
Podle jistého Petra Hájka, který je prý zástupcem vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, jsou život i úmrtí Usámy bin Ládina jen fikce. „Tak jak se zrodil, tak také zemřel, za podivných, téměř mystických okolností. Je to moderní pohádka pro dospělé—dobro a zlo,“ míní Hájek, který prý skutečně existuje.
Podle něj se ani 11. září 2001nestalo tak, jak nám to bylo předvedeno a zafixováno. Nemáme prý věřit oficiálním pohádkám jenom proto, že „to bylo v televizi“.
To jsou pronikavé myšlenky hodné géniů, kterými se obklopuje prezident naší země, ale bohužel lze s vysokou pravděpodobností, hraničící s jistotou, tvrdit, že i Petr Hájek je pouhou fikcí. Považujeme se přeci za víceméně normální demokratickou zemi, a v takové zemi nemůže být doopravdy poradcem prezidenta člověk, který médiím pravidelně sděluje ptákoviny hodné pacientů psychiatrické kliniky.
Ano, někteří z nás pana Hájka viděli v televizi, někteří dokonce četli knihy, které prý napsal, ale to nejsou žádné důkazy jeho reálné existence, jen moderní pohádky pro dospělé. Spíše je pan Hájek jen jedním z mnoha fantomů, kteří se za téměř mystických okolností vynořili v okolí prezidenta země. Jejich pohádková existence mohla být stvořena například proto, že vedle jejich šílených myšlenek se jeví prezidentovy bizarní názory jako normální.
I když názory, že prezidentovo okolí je vlastně jen mediální fikcí, se mohou někomu zdát být šílené, jsou prostě bohužel méně šílené, než možnost, že v okolí hlavy českého státu se pohybují reální lidé, někteří z nich dokonce vysocí státní úředníci, kteří v hospodě u Magistra Kellyho vymýšlejí fantasmagorické konspirační teorie, jimiž pak oblažují veřejnost, aniž by k tomu prezident údajně normální demokratické země cokoliv řekl.
Možnost, že prezident takové země podporuje Hájkem doporučeného poradce ministra školství Ladislava Bátoru, který byl volebním lídrem extremistické strany a účastnil se antisemitických přednášek, se může mnoha lidem jevit jako prostě nemožná.
Anebo si vezměme dalšího z prezidentových favoritů, jistého Adama Bartoše, který nejen sepsal slavný „seznam“ nepolepšitelných pravdoláskařských petentů, ale pravidelně nabízí rozsáhlé konspirační teorie, včetně například té, že nedávné zemětřesení v Japonsku (jakož i zemětřesení jinde, například to na Haiti) jsou výsledkem práce temných sil v supertjaném americkém vojenském výzkumu.
Petr Kamberský upozorňuje v Lidových novinách, že když někomu straší na věži, tolik to nepřekvapuje. Horší je když straší na Hradě.
Ač se to zdá nemožné, ideová vzepětí vicekancléře Hájka překonává právě výše zmíněný Bartoš, který je, jak upozorňuje Kamberský, podle prezidenta geniální. A dodává, že Bartoš například na webu píše, že Jan Pavel II. nejenže byl asi Žid, ale také „byl podle všeho nástrojem a služebníkem (ne-li přímo členem) zednářských kruhů, které přesně potřebovaly takového papeže dosadit—a také jej s největší pravděpodobností dosadily.“
Prezident normální země by se docela jistě od podobných lidí distancoval, a ty, kteří jsou vysokými státními úředníky v jeho okolí, na minutu vyhodil po zveřejnění názorů podobných těm Hájkovým. Jelikož tak nečiní, měla by možná slušná část společnosti, včetně slušných médií, použít recept Hájka a tyto lidi ignorovat coby jakousi nevkusnou fikci.
Podle něj se ani 11. září 2001nestalo tak, jak nám to bylo předvedeno a zafixováno. Nemáme prý věřit oficiálním pohádkám jenom proto, že „to bylo v televizi“.
To jsou pronikavé myšlenky hodné géniů, kterými se obklopuje prezident naší země, ale bohužel lze s vysokou pravděpodobností, hraničící s jistotou, tvrdit, že i Petr Hájek je pouhou fikcí. Považujeme se přeci za víceméně normální demokratickou zemi, a v takové zemi nemůže být doopravdy poradcem prezidenta člověk, který médiím pravidelně sděluje ptákoviny hodné pacientů psychiatrické kliniky.
Ano, někteří z nás pana Hájka viděli v televizi, někteří dokonce četli knihy, které prý napsal, ale to nejsou žádné důkazy jeho reálné existence, jen moderní pohádky pro dospělé. Spíše je pan Hájek jen jedním z mnoha fantomů, kteří se za téměř mystických okolností vynořili v okolí prezidenta země. Jejich pohádková existence mohla být stvořena například proto, že vedle jejich šílených myšlenek se jeví prezidentovy bizarní názory jako normální.
I když názory, že prezidentovo okolí je vlastně jen mediální fikcí, se mohou někomu zdát být šílené, jsou prostě bohužel méně šílené, než možnost, že v okolí hlavy českého státu se pohybují reální lidé, někteří z nich dokonce vysocí státní úředníci, kteří v hospodě u Magistra Kellyho vymýšlejí fantasmagorické konspirační teorie, jimiž pak oblažují veřejnost, aniž by k tomu prezident údajně normální demokratické země cokoliv řekl.
Možnost, že prezident takové země podporuje Hájkem doporučeného poradce ministra školství Ladislava Bátoru, který byl volebním lídrem extremistické strany a účastnil se antisemitických přednášek, se může mnoha lidem jevit jako prostě nemožná.
Anebo si vezměme dalšího z prezidentových favoritů, jistého Adama Bartoše, který nejen sepsal slavný „seznam“ nepolepšitelných pravdoláskařských petentů, ale pravidelně nabízí rozsáhlé konspirační teorie, včetně například té, že nedávné zemětřesení v Japonsku (jakož i zemětřesení jinde, například to na Haiti) jsou výsledkem práce temných sil v supertjaném americkém vojenském výzkumu.
Petr Kamberský upozorňuje v Lidových novinách, že když někomu straší na věži, tolik to nepřekvapuje. Horší je když straší na Hradě.
Ač se to zdá nemožné, ideová vzepětí vicekancléře Hájka překonává právě výše zmíněný Bartoš, který je, jak upozorňuje Kamberský, podle prezidenta geniální. A dodává, že Bartoš například na webu píše, že Jan Pavel II. nejenže byl asi Žid, ale také „byl podle všeho nástrojem a služebníkem (ne-li přímo členem) zednářských kruhů, které přesně potřebovaly takového papeže dosadit—a také jej s největší pravděpodobností dosadily.“
Prezident normální země by se docela jistě od podobných lidí distancoval, a ty, kteří jsou vysokými státními úředníky v jeho okolí, na minutu vyhodil po zveřejnění názorů podobných těm Hájkovým. Jelikož tak nečiní, měla by možná slušná část společnosti, včetně slušných médií, použít recept Hájka a tyto lidi ignorovat coby jakousi nevkusnou fikci.