Topolánkovo dědictví
Občanská demokratická strana opustila svou misi, ztrácí voliče, nemá srozumitelný program, nehájí ani svobodu, ani kapitalismus, a realizuje dnes vlastně politiku levého středu. I to píše v dopise členům ODS její bývalý předseda Mirek Topolánek. Dodává: „Dochází k demontáži všeho pozitivního, co jsme krvavě a za cenu velkých ztrát prosadili v mých dvou vládách.“
Topolánek varuje, že se loď ODS potápí, zatímco na palubě se pořád tančí. V tom má nepochybně pravdu. Zároveň ale předvádí nevěřitelný nedostatek kritické sebereflexe.
Politický sešup ODS totiž začal během jeho působení v čele strany. Rekordní ztráty zaznamenala už ve volbách do Sněmovny a v komunálních volbách v roce 2010. Topolánek by jistě argumentoval, že to bylo až pár měsíců po té, co byl v čele strany nahrazen Petrem Nečasem, jenže analytici se shodují, že volební výprasky v roce 2010 byly voličskou reakcí na aroganci moci a korupci během předešlých let.
ODS proslula pochybnými vazbami na neprůhledné ekonomické skupiny už za předsednictví Václava Klause, ale „kmotrovský“ systém a rozsáhlé parazitování pochybných podnikatelů na státních zakázkách se plně rozvinuly až po nástupu Topolánka do čela strany.
Zatímco na centrální úrovni byl symbolem podivných praktik „Topolánkův“ Marek Dalík, na úrovni velkých měst, kde ODS dominovala, to byl Roman Janoušek pražského primátora Pavla Béma. Topolánek a Bém se politicky a osobně takříkajíc „nemuseli“, ale ve skutečnosti oba ztělesňovali praktiky, které poslaly ODS na současnou sestupnou trajektorii. Současný šéf ODS Petr Nečas už jen sklízí, co Topolánek a Bém zaseli.
Svoboda a kapitalismus se totiž nedají věrohodně hájit s pomocí „justičních mafií“, vlád založených na přeběhlících, tolerance k rozsáhlé systémové korupci, nebo schůzek politiků s čelnými „lobbisty“ v italských letoviscích. Ani bombastičnost sjezdů ODS během Topolánkovy éry neodkázala smazat pachuť z kmotrovských espézetek a velkopanských praktik čelných regionálních bosů, předvádějících se v předsálích.
Ano, loď ODS se potápí. Jenže i skutečnost, že na palubě se dál slaví, je dědictvím předešlé éry s její vírou, že s pomocí „velkých prachů“ se nakonec voliče tak jako tak podaří nějak „zmáknout“.
V tomto kontextu je typické, že ve svém dopise se Topolánek také pohoršuje, že se strana nepostavila za Pavla Béma a exministra životního prostředí a nynějšího místopředsedu ODS Pavla Drobila v kauzách spojených s odposlechy, což jsou prý útoky ze strany Věcí veřejných-ABL. Což o to, možná jsou, jenže Topolánkovi uniká, že zatímco loď VV jde ke dnu i kvůli jejím špiclovským praktikám, loď ODS se potápí kvůli praktikám především z jeho éry.
Pokud bude psát ODS nějaký další dopis, měl by se zkusit zamyslet nad podstatou problémů jeho strany. ODS byla vybudována v prvé řadě jako výtah k vlivu a moci pro morálně neskrupulózní jedince, což také důvodem, proč udělá jakékoliv programové i rétorické salto, pokud to loď přeplněnou pasažéry z prostředí českého mafiánského kapitalismu zachrání od potopení.
Právo, 16.4.2012
Topolánek varuje, že se loď ODS potápí, zatímco na palubě se pořád tančí. V tom má nepochybně pravdu. Zároveň ale předvádí nevěřitelný nedostatek kritické sebereflexe.
Politický sešup ODS totiž začal během jeho působení v čele strany. Rekordní ztráty zaznamenala už ve volbách do Sněmovny a v komunálních volbách v roce 2010. Topolánek by jistě argumentoval, že to bylo až pár měsíců po té, co byl v čele strany nahrazen Petrem Nečasem, jenže analytici se shodují, že volební výprasky v roce 2010 byly voličskou reakcí na aroganci moci a korupci během předešlých let.
ODS proslula pochybnými vazbami na neprůhledné ekonomické skupiny už za předsednictví Václava Klause, ale „kmotrovský“ systém a rozsáhlé parazitování pochybných podnikatelů na státních zakázkách se plně rozvinuly až po nástupu Topolánka do čela strany.
Zatímco na centrální úrovni byl symbolem podivných praktik „Topolánkův“ Marek Dalík, na úrovni velkých měst, kde ODS dominovala, to byl Roman Janoušek pražského primátora Pavla Béma. Topolánek a Bém se politicky a osobně takříkajíc „nemuseli“, ale ve skutečnosti oba ztělesňovali praktiky, které poslaly ODS na současnou sestupnou trajektorii. Současný šéf ODS Petr Nečas už jen sklízí, co Topolánek a Bém zaseli.
Svoboda a kapitalismus se totiž nedají věrohodně hájit s pomocí „justičních mafií“, vlád založených na přeběhlících, tolerance k rozsáhlé systémové korupci, nebo schůzek politiků s čelnými „lobbisty“ v italských letoviscích. Ani bombastičnost sjezdů ODS během Topolánkovy éry neodkázala smazat pachuť z kmotrovských espézetek a velkopanských praktik čelných regionálních bosů, předvádějících se v předsálích.
Ano, loď ODS se potápí. Jenže i skutečnost, že na palubě se dál slaví, je dědictvím předešlé éry s její vírou, že s pomocí „velkých prachů“ se nakonec voliče tak jako tak podaří nějak „zmáknout“.
V tomto kontextu je typické, že ve svém dopise se Topolánek také pohoršuje, že se strana nepostavila za Pavla Béma a exministra životního prostředí a nynějšího místopředsedu ODS Pavla Drobila v kauzách spojených s odposlechy, což jsou prý útoky ze strany Věcí veřejných-ABL. Což o to, možná jsou, jenže Topolánkovi uniká, že zatímco loď VV jde ke dnu i kvůli jejím špiclovským praktikám, loď ODS se potápí kvůli praktikám především z jeho éry.
Pokud bude psát ODS nějaký další dopis, měl by se zkusit zamyslet nad podstatou problémů jeho strany. ODS byla vybudována v prvé řadě jako výtah k vlivu a moci pro morálně neskrupulózní jedince, což také důvodem, proč udělá jakékoliv programové i rétorické salto, pokud to loď přeplněnou pasažéry z prostředí českého mafiánského kapitalismu zachrání od potopení.
Právo, 16.4.2012