Debakl v krajských a senátních volbách vyvolal v Občanské demokratické straně pochopitelnou paniku. Poslanec Boris Štastný přispěchal s návrhem přemluvit Václava Klause k návratu do čela ODS. Jedině tak lze prý zachránit nejen ODS, ale vlastně celou pravici.

Premiér a šéf ODS Petr Nečas naopak varoval před unáhlenými změnami na základě krajských voleb, v nichž čeští voliči prý tak jako tak vždy volí proti vládě, zvlášť pokud vláda zavádí nepopulární reformy.

V Nečasově vysvětlení ale něco nehraje. Nevysvětluje, proč levicové tsunami přestál Plzeňský kraj pod vedením bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, jemuž navíc voliči dali zdaleka největší počet preferenčních hlasů mezi politiky ODS. Ano, toho Pospíšila, kterého Nečas vyhodil z vlády, údajně kvůli manažerským pochybením, ale ve skutečnosti především kvůli tomu, že populární Pospíšil byl pro Nečase hrozbou a že se jeho rostoucí apetit pro očistu justice znelíbil stranickým kmotrům.

ODS teď stojí před téměř neřešitelným úkolem. Pokud se ještě má kdy vzchopit, musí si pravdivě odpovědět na otázku, proč právě v Pospíšilově kraji, v němž předešlé sociálně demokratické vedení nebylo zdaleka nejhorší v zemi, nezafungovala Nečasova poučka o trestání vládních stran uprostřed volebního cyklu či poučka o ceně, kterou ODS platí za odvážné reformy.

Odpověď zní, že voliči by možná byli ochotni leckde skousnout „odvážné reformy“, ale neskousnou nespravedlnost, aroganci a šlendrián. Což souvisí jak s bohorovnými postoji Nečasova vedení ODS ke korupci, tak s infiltrací nejvyšších pater ODS figurami z podnikatelského podsvětí. Pospíšil si sice v minulosti zadal s „justiční mafií“, a jistě i okolo něj krouží kmotři, ale zároveň voliče evidentně přesvědčil, že je ochotný věci měnit k lepšímu.

Boris Štastný si evidentně myslí, že voliče ODS ze všeho nejvíc trápí laxnost pravice při prosazování opravdu, ale opravdu pravicových reforem. Volá proto po návratu Klause, který s takovými idejemi kdysi ODS zakládal. Evidentně mu uniká mu, že voliči vytrestali ODS a TOP 09 ze všeho nejvíc za asociální naplňování idejí, které vzývá Klaus. A pak také za šlendrián, aroganci a ohýbání spravedlnosti v boji s korupcí, která je ovšem, jak známo, pod Klausovou rozlišovací schopností.

Kdyby ODS nebyla zcela v zajetí ponorkové mentality, možná by viděla, že v roce 2012 je její největší nadějí „mladík“ Pospíšil, nikoliv „starší tatínek“ Klaus. Jinými slovy, strana, která má ještě nějaký pud sebezáchovy by si ve svém čele vsadila na Pospíšila, spíše než na Klause nebo na pokračující předsednictví politika, který stranu dovedl na pokraj možného zániku.

Právo, 15.10.2012