V sítích justice se konečně začínají ocitat „velké ryby“, tentokrát z vládních řad, z čehož se lze jen radovat. Leckdo ale může být zároveň zaskočen příkrým rozporem mezi teatrálním pojetím policejní razie, v níž na jedné straně policie v noci navštíví úřad vlády a zakuklenci pročesávají v několika městech různé budovy i ve velkém zatýkají, a v níž na straně druhé tatáž policie není schopná okamžitě předložit fakta, proč se tak děje.

Je nepředstavitelné, že by třeba v Německu či USA, kde autor tohoto textu žil, po podobném zásahu vystoupil až o mnoho hodin později osamělý mluvčí, který v džínsech a triku mlhavě mluví o jakési rozsáhlé „realizaci“.Takový nedostatek soudnosti a profesionality snižuje možný katarzní efekt policejního zásahu na českou společnost i politiku. Navíc vede ke zbytečným spekulacím.

Výše řečené nemá naznačovat, že pokud jde o výkon spravedlnosti, je forma důležitější něž obsah. Nejdůležitější samozřejmě je, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost. Ale je též skutečností, že demokracie fungují dobře pouze při zachovávání jisté uměřenosti, profesionality a pravidel hry. Zde se máme ještě co učit, což se týká nejen policie, ale i státní správy a politiků.

Ti naši kupříkladu pár hodin po policejním zásahu, který ještě ani nikdo pořádně nevysvětlil, začnou místo střízlivých výroků o tom, že si počkají se soudy na informace od policie, navrhovat rozpuštění PS a předčasné volby.

Vytvářejí tak spekulace, že vědí více než média a veřejnost, a zbytečně se vystavují pozdějším možným nařčením, že policie jedná na politickou objednávku.

Ne že by si Nečasův kabinet předčasné volby nezasloužil kvůli své dosavadní činnosti. Navíc po tiskové konferenci, na níž policie a státní zástupce konečně odtajnili důvody razie, je více než jasné, že by se předčasné volby určitě konat měly. Obvinění jsou velmi závažná, míří nepřímo na samotného premiéra.

Jde ale také o to, že ukončí-li současné politické zemětřesení dosti bídný život Nečasovy vlády, bude důležité nejen to, že se tak konečně stalo, ale také, jak se to stalo. Neuškodí proto možná věnovat pozornost výše zmíněné anatomii razie.

Ta přes své pozitivní výsledky bohužel též naznačuje, že česká společnost má i po čtyřiadvaceti letech budování demokracie tendenci pohybovat se ode zdi ke zdi.

Napřed žijeme mnoho let v situaci, kdy nikdo neplatí dluhy, načež přijde éra, v níž vám exekutoři utržení ze řetězu zabaví dům za nezaplacení jízdného v tramvaji.

Mnoho let policie zametá ze strachu před politiky korupční kauzy pod koberec, a teď, když konečně koná, zbytečně devalvuje očistný účinek svojí akce tím, že nedokáže o jejím smyslu včas informovat. Navíc celá akce vypadá, stejně jako dění před rokem okolo zatčení a později převozu Davida Ratha do PS, spíše jako zásah protiteroristického komanda, než jako profesionální a uměřené jednání v rámci pevných pravidel.

Je dobře, že policie jde konečně po „krku„ i velkým politickým rybám. Dejme si ale pozor, abychom jen nespadli z jednoho hrnce české bramboračky do jiného.

Právo, 15.6.2013