Medaile pro chataře
Medaile svobody, kterou exprezident Václav Klaus obdržel minulý týden od americké organizace Victims of Communism Memorial Foundation, udílí tato nadace lidem, kteří „prokázali celoživotní oddanost svobodě a demokracii a byli vždy odpůrci komunismu a jiných forem tyranie“.
Některé bývalé disidenty cena pro Klause popudila. Iniciativa „Vraťte nám stát!“ dokonce nadaci vyzvala, ať medaili Klausovi odebere, protože podle ní aktivním odpůrcem komunismu nebyl.
Exprezident se těmto lidem „strašně diví“. Boj s komunismem si prý nemohou monopolizovat. Nestačí, že na rozdíl od něj byli za totality ve vězení. Jsou prý „trapní, hloupí, směšní,“ a měli by se stydět.
Existoval prý také boj s komunismem „v širším slova smyslu“.
Co onen boj s komunismem v „širším slova smyslu“ je, vysvětil české veřejnosti už pár měsíců po svém prvním zvolení prezidentem v roce 2003. Tehdy argumentoval, že nelze vytýkat obyčejným lidem, že s totalitním režimem kolaborovali, že se nebouřili, že nezakládali opoziční skupiny, jako to udělala „skupina intelektuálů“. Reakcí oné „masy obyčejných občanů“ byla podle něj rezistence, nevýkonnost, náhradní individuální aktivity, atomizace společnosti, pouhé pasivní žití v kulisách propagandy.
Bývalí disidenti se zřejmě naivně nechali svést skutečností, že antikomunistickou medaili v minulosti dostali od nadace lidé, jako je Lech Walesa, papež Jan Pavel II. či Milada Horáková, kteří nebojovali s komunismem v „širším slova smyslu“, ale otevřeně proti němu konkrétně vystupovali, zakládali opoziční hnutí a byli často pronásledováni i vězněni.
Ve srovnání s nimi Klaus opravdu neobstojí, i když uznáme, že on sám kupříkladu „na pomezí oficiálního a neoficiálního“ organizoval semináře. Soukromá americká nadace má ale právo udělit svoji cenu, komu chce, i když si bude dost lidí myslet, že si Klaus cenu nezasloužil. Docela jistě by si ale zasloužil nějakou medaili za odvážné převyprávění historie, jímž udělal disidenty z téměř celého českého národa!
I proto nemálo lidí u nás, kteří se ztotožňují s ideou vzdoru národa proti tomu či onomu režimu jen „v širším slova smyslu“, když už neměli odvahu čelit mu konkrétními činy, Klausovi rádo uvěří. A ocení jeho slova, že medaile, kterou dostal, je oceněním pro všechny ty, kteří se s komunismem utkávali a utkávají v nejrůznějších formách a způsobech.
I dotyčné americké nadaci otevírá tento boj v „širším slova smyslu“ nové obzory. Dají se tam bez problému zařadit kupříkladu i „náhradní individuální aktivity“, o nichž Klaus mluvil. Příště tak může nadace svoji medaili klidně udělit třeba všem českým chatařům z dob komunismu.
Právo, 17.10.2013
Některé bývalé disidenty cena pro Klause popudila. Iniciativa „Vraťte nám stát!“ dokonce nadaci vyzvala, ať medaili Klausovi odebere, protože podle ní aktivním odpůrcem komunismu nebyl.
Exprezident se těmto lidem „strašně diví“. Boj s komunismem si prý nemohou monopolizovat. Nestačí, že na rozdíl od něj byli za totality ve vězení. Jsou prý „trapní, hloupí, směšní,“ a měli by se stydět.
Existoval prý také boj s komunismem „v širším slova smyslu“.
Co onen boj s komunismem v „širším slova smyslu“ je, vysvětil české veřejnosti už pár měsíců po svém prvním zvolení prezidentem v roce 2003. Tehdy argumentoval, že nelze vytýkat obyčejným lidem, že s totalitním režimem kolaborovali, že se nebouřili, že nezakládali opoziční skupiny, jako to udělala „skupina intelektuálů“. Reakcí oné „masy obyčejných občanů“ byla podle něj rezistence, nevýkonnost, náhradní individuální aktivity, atomizace společnosti, pouhé pasivní žití v kulisách propagandy.
Bývalí disidenti se zřejmě naivně nechali svést skutečností, že antikomunistickou medaili v minulosti dostali od nadace lidé, jako je Lech Walesa, papež Jan Pavel II. či Milada Horáková, kteří nebojovali s komunismem v „širším slova smyslu“, ale otevřeně proti němu konkrétně vystupovali, zakládali opoziční hnutí a byli často pronásledováni i vězněni.
Ve srovnání s nimi Klaus opravdu neobstojí, i když uznáme, že on sám kupříkladu „na pomezí oficiálního a neoficiálního“ organizoval semináře. Soukromá americká nadace má ale právo udělit svoji cenu, komu chce, i když si bude dost lidí myslet, že si Klaus cenu nezasloužil. Docela jistě by si ale zasloužil nějakou medaili za odvážné převyprávění historie, jímž udělal disidenty z téměř celého českého národa!
I proto nemálo lidí u nás, kteří se ztotožňují s ideou vzdoru národa proti tomu či onomu režimu jen „v širším slova smyslu“, když už neměli odvahu čelit mu konkrétními činy, Klausovi rádo uvěří. A ocení jeho slova, že medaile, kterou dostal, je oceněním pro všechny ty, kteří se s komunismem utkávali a utkávají v nejrůznějších formách a způsobech.
I dotyčné americké nadaci otevírá tento boj v „širším slova smyslu“ nové obzory. Dají se tam bez problému zařadit kupříkladu i „náhradní individuální aktivity“, o nichž Klaus mluvil. Příště tak může nadace svoji medaili klidně udělit třeba všem českým chatařům z dob komunismu.
Právo, 17.10.2013