Uprostřed vlny kritiky, která se snesla na hlavu policie v souvislosti s některými jejími zákroky během návštěvy čínského prezidenta, a ještě před ukončením oficiálního vyšetřování, přijal prezident Miloš Zeman na Hradě vybrané policisty v přítomnosti policejního prezidenta, aby jim poděkoval nejen za jejich jednání během návštěvy čínského vůdce, ale i za jejich práci během oslav výročí 17. listopadu.

Tehdy, jak známo, policie vzbudila rozruch tím, že odmítala vpustit na Albertov zástupce studentů a vysokých škol. I tehdy její jednání vyprovokovalo kritiku, že si počíná jako pořádková služba stojící nad zákonem, hájící zájmy prezidenta.

Nebyl by to Zeman, aby provokativně nejen neocenil počínání policie ještě před ukončením oficiálního šetření, ale aby zároveň někoho neurazil. Podle něj nevděčný úděl policistů často spočívá v tom, že brání projevům duševně nenormálních lidí.

Mezitím opozice svolala k otázce chování police mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny. Argumentuje, že ačkoliv podle prvních komentářů policejního prezidenta a ministra vnitra mohlo dojít k excesům z důvodů přílišné individuální horlivosti některých policistů, zdá se, že zákroky byly centrálně organizované.

Média mezitím přinesla zprávu, že dva policisté, kteří na FAMU požadovali odstranění vyvěšených tibetských vlajek, nejednali tak úplně jen z horlivosti, popřípadě na pokyn velících důstojníků z vlastních řad, ale na pokyn někoho z řad prezidentovy ochranky. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček v první reakci ovšem bohorovně prohlásil, že ho tato informace nezajímá.

Co si o tom všem myslet? Především se zdá, že prezident celou kontroverzi zase jednou využívá k vlastním politickým účelům. Tím, že se nejenže odmítá možnými policejními excesy zabývat, ale ještě policii chválí, jen pokračuje v tom, co dělá od počátku svého nástupu do funkce: dělí společnost ještě důsledněji na ty, co ho podporují, a ty ostatní.

Ví dobře, že případné zneužití policie v zájmu jeho politické agendy budou kritizovat, především liberálnější voliči z velkých měst, kteří ho nevolili, zatímco pro tvrdé jádro jeho postkomunistických voličů je případné překračování pravomocí policie pod jejich rozlišovací schopností, popřípadě to budou vidět jako jen další útok „Pražské kavárny“ na prezidenta.

Je bohužel pravděpodobné, že prezidentovo zlehčování celé kauzy, doprovázené urážkami lidí snažících se svobodně vyjádřit nesouhlas s lidskoprávní situací v Číně coby prý „duševně chorých“, stejně jako urážky prezidentova mluvčího na adresu několika zpěváků, kteří v živém televizním přenosu protestovali proti chování současného prezidenta, nebude nijak potrestáno.

Do celé věci by se musela jednoznačně vložit vláda, která ovšem Zemanovi už tolerovala horší věci, než jeho poslední výroky. Navíc i vláda nese za počínání policie částečně odpovědnost.

Je to ale, zejména pokud jde o premiéra Bohuslava Sobotku, počínání neprozíravé. Zeman si evidentně buduje přinejmenším z části policie složku, která slouží jemu, a to i za cenu možného porušování zákonů. Pokud k tomu premiér teď mlčí, dočká se možná i on sám ještě horších věcí.

ČRo Plus, 13.4.2016