Nebylo by divu, kdybychom na jméno nového prezidenta museli čekat ještě týdny po skončení druhého kola prezidentských voleb u nás, protože poslední slovo může mít soud, a to možná až ten ústavní. Ve způsobu, jakým mohou kandidáti na prezidenta získávat nominace i ve způsobu, jakým je vedena volební kampaň, totiž existuje z právního hlediska několik slabých míst.

Stát se oficiálně prezidentským kandidátem může občan třemi různými způsoby. Buď tak, že nasbírá nejméně 50 tisíc platných podpisů na svoji podporu, nebo tak, že ho podpoří deset senátorů. Anebo 20 poslanců. Zákon ale nestanoví, zda tentýž poslanec či senátor může svým podpisem podpořit více než jednoho kandidáta. Ministerstvo vnitra tvrdí, že ano, řada ústavních expertů ovšem tvrdí, že taková možnost jde proti duchu zákona.

Jelikož někteří zákonodárci nakonec podpořili svým podpisem více než jednoho kandidáta, není překvapivé, že bývalá místostarostka Prahy 8 Holovská se u Nejvyššího správního soudu domáhá zrušení registrace pěti kandidátů kvůli tomu, že někteří poslanci a senátoři podpořili více uchazečů.

Nelze předvídat, jak soud rozhodne. Pokud by ale ve shodě s ústavními experty rozhodl, že tentýž zákonodárce nemůže svým podpisem podpořit několik prezidentských kandidátů, mohlo by v lepším případě být výsledkem být jen doporučení změnit zákon, v horším ale zneplatnění voleb.

V případě, že postoupí do druhého kola nebo v prezidentských volbách celkově zvítězí současný prezident Miloš Zeman, někteří neúspěšní kandidáti také mohou napadnout způsob, jakým vede svoji prezidentskou kampaň. Varoval před tím už před několika měsíci politolog Stanislav Outlý, který stojí v čele nově zřízeného Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Ten nabádal prezidenta, aby během volební kampaně zvážil, zda má podnikat pravidelné výjezdy do jednotlivých krajů, kde se setkává na veřejných shromážděních s občany. Tyto výjezdy jsou přitom financovány ze státních peněz.

Outlý upozornil prezidentskou kancelář, která jeho doporučení odmítla, že některý z prezidentských kandidátů může tato prezidentova vystoupení na veřejných shromážděních napadnout jako formu kampaně, která porušuje pravidla financování kampaní. Možná by podobná žaloba byla dokonce žádoucí, protože by soudní rozhodnutí vyjasnilo pro budoucnost pravidla, která jsou momentálně dosti rozmlžená. V případě znovuzvolení Zemana mohou vést k řadě pochyb o férovosti prezidentského klání.

Problémy může způsobit také rozhodnutí uspořádat případné druhé kolo doplňkových voleb do Senátu na trutnovsku souběžně s prvním kolem voleb prezidentských s tím, že voliči mají vkládat svoje hlasovací lístky pro senátní i prezidentskou volbu do stejné obálky. Odborníci varují, že to může vést k podvodům. Někteří voliči by se mohli vrátit do volební místnosti a hlasovat po druhé, když budou tvrdit, že poprvé volili jen prezidenta nebo jen senátora. Navíc by při volbě senátora mohli teoreticky hlasovat i lidé s volebními průkazy pro prezidentské volby z jiných částí Česka.

Ministerstvo vnitra odmítá i tyto obavy jako neopodstatněné, jenže už to, že se vynořily, s velkou pravděpodobností povede k soudní při. Pravděpodobnost, že prezidentské volby budou mít tentokrát soudní dohru, která může zaměstnat jak Nejvyšší správní soud, tak možná i Ústavní soud je tedy poměrně vysoká. A dojde-li k soudním přím, bude to zase jednou jen výsledek legislativního šlendriánu, který bylo možné před volbami odstranit.

Aktualizovaný komentář, odvisílaný původně ČRo Plus, 29.11.2017