Pět zásadních závěrů z amerických voleb
Výsledky voleb do Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu amerického Kongresu, jakož i výsledky volebních klání o pozice guvernérů ve 36 státech americké unie, zásadně ovlivní fungovaní americké politické scény v příštích dvou letech. Podrobné analýzy výsledků jistě nabídnou celou řadu závěrů a predikcí, ale pět zásadních postřehů lze učinit už nyní.
Tím nejdůležitějším je, že Demokratická strana bude mít na rozdíl od předešlých let většinu ve Sněmovně reprezentantů, což je značná komplikace pro prezidenta Donalda Trumpa a jeho Bílý dům. Nejenže pro Tumpa bude složité, ne-li nemožné, prosadit až do prezidentských voleb za dva roky jakékoliv nové zákony, ale Sněmovna reprezentantů má vůči prezidentovi i některé důležité pravomoci, které zatím měli v rukou většinoví republikáni.
Tou nejdůležitější je možnost jednotlivých sněmovních výborů vyžadovat předložení určitých dokumentů, a to nejen od Bílého domu. Je tudíž téměř jisté, že jedním z prvních kroků nové Sněmovny bude žádost o vydání daňových přiznání Trumpa, která odmítal zveřejnit jak během prezidentské kampaně, tak v prvních dvou letech svého působení ve funkci. Jelikož se zdá, že Trump měl k tomu, aby zveřejnění svých daňových přiznání odmítal, vážné důvody, je možnost, že se jeho daňová přiznání dostanou do rukou demokratů a pak na veřejnost, nepříjemná nejen kvůli tomu, jaký to může mít dopad na jeho obhajobu prezidentského mandátu, ale i kvůli vyšetřování, které vede zvláštní vyšetřovatel amerického ministerstva spravedlnosti Robert Mueller ohledně možných vazeb Trumpa na Rusko.
Dalším důležitým výsledkem voleb je, že republikánská strana nejen udržela, ale dokonce zvětšila svoji většinu v Senátu. V praktické politice to znamená, že pokud bude Senát rokovat o některých dalších důležitých nominacích Trumpa, jako jsou ty na pozice soudců Nejvyššího soudu, velvyslanců či ministrů, nebudou demokraté v podstatě schopni tyto nominace blokovat či zdržovat.
Zdá se, že ve volbách do Senátu demokraté doplatili zejména na způsob, jakým postupovali při nominaci Bretta Kavanaugha na pozici soudce Nejvyššího soudu. Před senátním slyšením, které se v souvislosti s touto nominací konalo, průzkumy sice neukazovaly, že by demokraté v Senátu, kde obhajovali mnohem více křesel než republikáni, mohli získat většinu, ale zdálo se, že republikánská většina bude jen těsná, což se nakonec nestalo a republikáni budou mít více než pohodnou většinu.
Třetí závěr ohledně výsledků voleb se týká guvernérských klání. Republikáni si sice udrželi většinu těchto postů napříč Spojenými státy, ale pro Trumpa je varováním, že demokraté zvítězili ve třech státech, v nichž slavil úspěch v prezidentských volbách: v Pensylvánii, ve Wisconsinu a v Michiganu. Ty přitom patří tradičně mezi státy, v nichž se rozhoduje, kdo se stane prezidentem.
Čtvrtým důležitým poselstvím voleb je, že se zásadně proměnila skladba vítězů voleb do Sněmovny reprezentantů. Výrazné úspěchy slavily ženy, a celkově naroste počet zástupců různých menšin. To je do jisté míry porážka Trumpových útoků na některé menšiny i jeho postojů k ženám. Příští volby ukážou, zda šlo jen o reakci na Trumpovu politiku, nebo zda nástup žen a menšin odráží dlouhodobé demografické změny, jakož i další posun americké společnosti směrem k politice větší diversity a inkluze navzdory tomu, co reprezentuje současná administrativa.
Poslední důležitou zprávou voleb je, že mezi republikány ve volbách do Kongresu uspěli spíše politici loajální k Trumpovi než umírnění republikáni, kteří si od něj drželi odstup. To je pro Trumpa dvojsečný signál: na jedné straně znamená, že si Trump, který byl před svým zvolením vnímán republikánským establishmentem jako cizí těleso, upevní kontrolu nad stranou, na straně druhé tato konsolidace vlivu nad částí strany ale může vést k celkovému zmenšení jeho volební báze mezi republikánskými voliči, což může mít nepříznivý dopad na jeho volební šance v roce 2020.
ČRo Plus, 7.11.2018
Tím nejdůležitějším je, že Demokratická strana bude mít na rozdíl od předešlých let většinu ve Sněmovně reprezentantů, což je značná komplikace pro prezidenta Donalda Trumpa a jeho Bílý dům. Nejenže pro Tumpa bude složité, ne-li nemožné, prosadit až do prezidentských voleb za dva roky jakékoliv nové zákony, ale Sněmovna reprezentantů má vůči prezidentovi i některé důležité pravomoci, které zatím měli v rukou většinoví republikáni.
Tou nejdůležitější je možnost jednotlivých sněmovních výborů vyžadovat předložení určitých dokumentů, a to nejen od Bílého domu. Je tudíž téměř jisté, že jedním z prvních kroků nové Sněmovny bude žádost o vydání daňových přiznání Trumpa, která odmítal zveřejnit jak během prezidentské kampaně, tak v prvních dvou letech svého působení ve funkci. Jelikož se zdá, že Trump měl k tomu, aby zveřejnění svých daňových přiznání odmítal, vážné důvody, je možnost, že se jeho daňová přiznání dostanou do rukou demokratů a pak na veřejnost, nepříjemná nejen kvůli tomu, jaký to může mít dopad na jeho obhajobu prezidentského mandátu, ale i kvůli vyšetřování, které vede zvláštní vyšetřovatel amerického ministerstva spravedlnosti Robert Mueller ohledně možných vazeb Trumpa na Rusko.
Dalším důležitým výsledkem voleb je, že republikánská strana nejen udržela, ale dokonce zvětšila svoji většinu v Senátu. V praktické politice to znamená, že pokud bude Senát rokovat o některých dalších důležitých nominacích Trumpa, jako jsou ty na pozice soudců Nejvyššího soudu, velvyslanců či ministrů, nebudou demokraté v podstatě schopni tyto nominace blokovat či zdržovat.
Zdá se, že ve volbách do Senátu demokraté doplatili zejména na způsob, jakým postupovali při nominaci Bretta Kavanaugha na pozici soudce Nejvyššího soudu. Před senátním slyšením, které se v souvislosti s touto nominací konalo, průzkumy sice neukazovaly, že by demokraté v Senátu, kde obhajovali mnohem více křesel než republikáni, mohli získat většinu, ale zdálo se, že republikánská většina bude jen těsná, což se nakonec nestalo a republikáni budou mít více než pohodnou většinu.
Třetí závěr ohledně výsledků voleb se týká guvernérských klání. Republikáni si sice udrželi většinu těchto postů napříč Spojenými státy, ale pro Trumpa je varováním, že demokraté zvítězili ve třech státech, v nichž slavil úspěch v prezidentských volbách: v Pensylvánii, ve Wisconsinu a v Michiganu. Ty přitom patří tradičně mezi státy, v nichž se rozhoduje, kdo se stane prezidentem.
Čtvrtým důležitým poselstvím voleb je, že se zásadně proměnila skladba vítězů voleb do Sněmovny reprezentantů. Výrazné úspěchy slavily ženy, a celkově naroste počet zástupců různých menšin. To je do jisté míry porážka Trumpových útoků na některé menšiny i jeho postojů k ženám. Příští volby ukážou, zda šlo jen o reakci na Trumpovu politiku, nebo zda nástup žen a menšin odráží dlouhodobé demografické změny, jakož i další posun americké společnosti směrem k politice větší diversity a inkluze navzdory tomu, co reprezentuje současná administrativa.
Poslední důležitou zprávou voleb je, že mezi republikány ve volbách do Kongresu uspěli spíše politici loajální k Trumpovi než umírnění republikáni, kteří si od něj drželi odstup. To je pro Trumpa dvojsečný signál: na jedné straně znamená, že si Trump, který byl před svým zvolením vnímán republikánským establishmentem jako cizí těleso, upevní kontrolu nad stranou, na straně druhé tato konsolidace vlivu nad částí strany ale může vést k celkovému zmenšení jeho volební báze mezi republikánskými voliči, což může mít nepříznivý dopad na jeho volební šance v roce 2020.
ČRo Plus, 7.11.2018