Pandemie koronaviru, která nyní v plné síle dorazila do Spojených států, zcela zatlačila do pozadí nadcházející prezidentské volby v této nejmocnější zemi světa. Dopady pandemie na volební klání ale zatím ne zcela odpovídají tomu, co by se zdálo logické ve světle skutečnosti, že prezident Donald Trump zareagoval na přicházející kalamitu pozdě a i nyní se projevuje spíše chaoticky než jako skutečný lídr.

Trump těží z toho, že jeho pravděpodobný vyzyvatel za Demokratickou stranu, bývalý viceprezident Joe Biden, v podstatě zmizel z médií a tím i z očí veřejnosti. Jelikož demokratické primárky byly v řadě států odloženy, nemá Biden jeviště, na němž by mohl Trumpovu politiku pravidelně a za velkého zájmu médií konfrontovat. Místo toho se občas pokouší konání Trumpova Bílého domu kriticky komentovat z improvizovaného studia ve sklepě svého domu, ale jeho různé výstupy nemají v mediálním vření způsobeném pandemií potřebný ohlas.

Jsme svědky zajímavého paradoxu. Trumpovy preference vzrostly, ačkoliv ho nemalá část americké i světové veřejnosti viní z toho, že svým laxním přístupem k epidemii v době, kdy ještě USA mohly účinně zareagovat, způsobil, že její průběh bude mnohem horší, než musel být, a že i nyní svými chaotickými výstupy působí spíše zmatky, než aby přispíval k účinným řešením.

Možných vysvětlení je hned několik. Coby prezident, který pořádá pravidelné tiskové konference, je v podstatě každý den ve všech nejvlivnějších televizních stanicích v hlavním vysílacím čase. A je to on, kdo nakonec schvaluje nejdůležitější rozhodnutí. A jelikož boj s koronavirem je portrétován jako válka, těží i z toho, že Američané ve válkách své prezidenty podporují a leccos jim odpouštějí.

Trump také dovedně využívá polarizace americké společnosti. Nákaza zatím postihla především velká městská centra, která tradičně volí spíše demokraty, a Trump i jemu nakloněná média, jako je televize Fox News, obviňují demokraty, že dopady řádění viru v nejvíce zasažených oblastech zveličují, nebo prý dokonce zneužívají pro politické cíle. Tato taktika zatím do jisté míry vychází, protože většina takzvaných červených států, které volí spíše republikány, nebyla zatím poznamenána pandemií tak krutě jako státy s největšími městskými aglomeracemi.

Trump je navíc dovedný technolog moci, takže dokáže využít, nebo spíše zneužít ve svůj prospěch dokonce i podpůrný balíček ve výši dvou biliónů dolarů, který schválil Kongres. Ačkoli přijetí tohoto nouzového opatření by nebylo možné bez demokratické podpory, a šeky, které poputují do amerických domácností i k firmám by měl podepisovat ministr financí, Trump chce, aby nesly jeho podpis.

Otázkou je, co se stane, až pandemie zasáhne naplno i státy, které většinově Trumpa podporují. A také, jak se projeví na jeho podpoře hospodářská krize, která vypukne.

Ekonomové předpovídají, že míra nezaměstnanosti by mohla dosáhnout ve druhém čtvrtletí až třiceti procent, což by bylo více než během Velké hospodářské krize, která vypukla v roce 1929. Dopady na fungování americké společnosti budou v takovém případě obrovské. Trump sice slibuje, často v rozporu s předpověďmi expertů, že se vše vrátí do normálu už v létě, a hospodářství se znovu rozjede, ale není to vůbec jisté.

Jak nedávno poznamenal poradce bývalého prezidenta Baracka Obamy David Axelrod, skutečnost, že Biden v podstatě zmizel z centra dění, mu nemusí paradoxně nakonec uškodit. V krizi monumentálních rozměrů, kterou se pandemie v USA stává, se bude vše tak jako tak točit okolo Trumpa, a skutečné vysvědčení mu veřejnosti vystaví, až v druhé polovině roku. Biden v podstatě musí čekat na to, jaké vysvědčení to bude.

ČRo Plus, 2.4.2020