V příštích měsících budeme svědky značné nestability, k níž přispěje několik faktorů. Tím prvním je skutečnost, že zatímco v prvním půlroce pandemie nového koronaviru byla řada států schopná mírnit její ekonomické dopady s pomocí různých záchranných balíků financovaných na dluh, na podzim vypukne v řadě zemí naplno ekonomická krize.

Dalším faktorem jsou americké prezidentské volby, které mohou vyústit v chaos. Evropa se bude k tomu všemu ještě muset vypořádat s tím, že se zřejmě nepodaří najít dohodu s Velkou Británii na ekonomických a dalších podmínkách brexitu. A pokud na čas kvůli vnitřnímu chaosu, ekonomické krizi nebo dalším faktorům oslabí země, které představují pilíře západní civilizace, je téměř jisté, že se toho pokusí využít Rusko a Čína.

Začínající ekonomická krize je specifická tím, že kvůli globálnímu rozsahu pandemie postihla fakticky celý svět. Všechny vyspělé ekonomiky už zaznamenaly pokles výroby, spotřeby i obchodu, přičemž až dosud byly dopady pandemie na světové hospodářství mírněny nejrůznějšími finančními injekcemi a programy mírnících nárůst nezaměstnanosti či neschopnost lidí i firem splácet půjčky.

To se v příštích měsících změní, protože řada zemí už nebude mít takříkajíc odkud brát. Navíc i bohaté země, jako jsou Spojené státy, nebo společenství bohatých zemí, jako je Evropská unie, začnou i navzdory tomu, že se mohou ještě více zadlužit, pociťovat strukturální dopady krize. Nezaměstnanost v USA se už vyšplhala na úroveň Velké hospodářské krize z třicátých let minulého století, a snahy americké vlády nastartovat plně ekonomiku i navzdory tomu, že se virus nepodařilo zdaleka dostat pod kontrolu, nejsou zatím úspěšné. Navíc tento postup otevírá dveře druhé vlně pandemie. V Evropě se mezitím další vlna epidemie už začíná rozbíhat, což bude mít další hospodářské dopady.

Vysoce rizikovým faktorem se stávají i americké prezidentské volby. Polarizace americké společnosti dosáhla bodu, v němž hrozí, že vítězství kteréhokoliv ze dvou kandidátů povede k občanským nepokojům. Současný prezident Donald Trump se ve světle pro něj nepříznivých volebních preferencí rozhodl pojmout volební kampaň jako boj o právo a pořádek proti chaosu, který údajně působí protesty v řadě mest, a který naplno vypukne, zvítězí-li jeho demokratický soupeř Joe Biden. Protesty a násilnosti, které vypukly v amerických městech po brutálních zákrocích policie proti Afroameričanům, svými prohlášeními záměrně přiživuje s tím, že jen on dokáže s pomocí síly nastolit pořádek.

Navíc Trump opakovaně tvrdí, že pokud prohraje, bude to prý jen zásluhou volebních podvodů, a řada expertů tak už začíná spekulovat, že odmítne uznat výsledky voleb. K násilí a chaosu může ale vést i jeho vítězství, protože demokraté i přední američtí intelektuálové varují, že další čtyři roky jeho vlády mohou vážně poškodit americkou demokracii i dosavadní světový pořádek. Navíc kvůli Trumpovým škrtům ve financování americké poštovní služby hrozí, že se nepodaří doručit hlasy, které milióny Američanů, převážně demokratů, pošlou prostřednictvím korespondenční volby, což může způsobit v případě jeho vítězství nemalou vlnu odporu.

Je zřejmé, že povolební chaos v USA by byl vodou na mlýn zejména Rusku Vladimíra Putina, které se podle posledních zpráv amerických tajných služeb už opět snaží předvolební situaci v USA ovlivňovat. Je otázkou, do jaké míry by byly oslabené USA schopné reagovat, pokud by se Putin pokusil v některých částech světa, zejména pak v postsovětském prostoru, o akce podobné těm, kterých jsme byli před několika lety svědky na Ukrajině nebo v Sýrii.

Ani Evropa není na případný nárůst ruské agresivity připravená. Navíc, jak už bylo řečeno, už beztak špatnou hospodářskou situaci v zemích Evropské unie může zhoršit brexit bez dohody.

Není třeba snad ani dodávat, že případné slabosti Evropy i povolebního chaosu v ekonomicky již beztak oslabených USA se vedle Ruska pokusí využít i Čína, která má stále zřetelněji globální ambice. Příští zhruba rok tak může zásadně změnit geopolitickou situaci ve světě.

ČRo Plus, 3.9.2020